Caligula

Historické drama zabývající se perverzí, erotikou, sexem a násilím. Nic jiného se ve filmu neděje (a to trvá dvě a půl hodiny!!!). Hrají zde špatní herci, výprava je špatná a kulisy jsou jak z laciné divadelní hry. Možná jsem to tak úplně nepochopil ale vůbec mi to nevadí. Film se mi nelíbil ani trochu a nechci ho už nikdy vidět. (14.06.2007)

Málokterý film si to u puritánské zámořské cenzury slízl tak, jako právě Caligula. A přitom, uznejte sami, by jeden pohledal lepší znázornění zhoubného vlivu centralizované moci a špatné výchovy v jednom. Co Caligulu zásadně ozvláštňuje a vyděluje od ostatních historických velkofilmů - vyjma čitelného indexu nudistické kontroverze - je Brassova režie. Nejpříhodnější pojmenování, které k ní podle mého ideálně pasuje, je nepřítomná, resp. nepřítomně přezíravá (našla by se i stopa antické monumentálnosti). Ač má své neduhy v místy chaotickém střihu a nevzhledných úhlech kamery, nelze jí upřít značnou uměleckou hodnotu, a pokud ani to ne, tak minimálně snahu netradičně podchytit hedonistické dusno a gangrénu společenské dekadence. Abych byl upřímný, k úpadkovému a nemorálnímu dvoru nechvalně proslaveného titulního tyrana, kde to jen hýří sytými barvami, okázalým přepychem a násilím, si neumím představit výstižnější formu - každá jiná by byla příliš uhlazená nebo pro změnu přehnaně maniakální. Nad historickou věrností raději nepřemýšlím, byť by se jistojistě nastřádalo celé hejno vypasených much a mušek, které by bylo možno kriticky převracet ad infinitum. Nalijme si odtučněného mléka - nedostatky v tomto směru kompenzuje halda obnažených těl a artefaktů pohlavních orgánů. :)) Ovšem největší pochvalu si odnáší skvěle vytipovaný herecký ansámbl, v čele s pandémonickým Malcolmem McDowellem, který se (opětovně) doslova a do písmene stal svou postavou či zaživa se rozkládající Peter O'Toole. Pěkná to čeládka. Zajímavý to film. (díkybohu viděna režisérská verze) (17.10.2008)

„Ako to prospeje človeku, ak získa celý svet, ale stratí sám seba?“ O Caligulovi som počúval roky (ale až v júni 2010 sa mi konečne podarilo vidieť vyčerpávajúco mŕtvolný 156-minútový strih) legendy. O tom, ako bol niekomu niekým film nejako odobratý a nejako boli dotočené nejaké nové (porno) scény a nejakí herci sa nejako od porno-verzie údajne nejako dištancovali. No, ťažko povedať, poznáte tie hollywoodske kecy. A ak môžem jednu otázočku: čo Malcolm McDowell, ktorý sa nakoniec od tohto filmu tak strašne a znechutene dištancoval, čakal od scény, v ktorej si natrie ruku šľahačkou a strká ju chlapovi do zadku? Takže konflikt je asi dosť predstieraný (kvôli reklame?) a všetci veľmi dobre vedeli, aký druh filmu robia. Na výslednej snímke je najhoršie, že k nej/voči nej nemožno zaujať jasné stanovisko. Je to dobré? Je to zlé? Je to niečo medzi tým. Niektoré scény opulentné, iné ako z poľsko-ukrajinskej televízie. McDowell unikátny, O´Toole a Gielgud nudní. Niektoré okamihy fantastické (možno dokonca fascinujúce), no potom desiatky minút nudy. Občas si poviete „wow!“. Väčšinou však nie. Osobne si myslím, že krvavá (sekanie vínom nadutého brucha, sekanie hláv, sekanie všeličoho ďalšieho) a sexuálna vízia je pôsobivá (keby mal tak Ridley Scott odvahu nakrútiť TAKTO svojho smiešne vznešeného GLADIÁTORA, to by bolo!). Ale nuda je tentoraz vyššia, ako zaujímavo kontroverzná zvrátená vízia. (26.08.2010)

S dekadencí jsem pořád kámoš a Caligula navíc představuje korunovaného krále zvrhlosti, čili je má hlava o to víc v pejru. Je-li nějaká historická nesrovnalost, pak se nebudu otírat o císařův majestát a raději se vyslovím přímočaře: bylo to skvělý. Brass je pro mě exemplářem nechutným a to, že jsem mohl nakouknout do jeho perverzní hlavy, bylo spíš poděkování, než znepokojení. Asi je to tím, že jsem takovej. Vyjma téhle fascinace, obdivuju výkon mechanického pomeranče, který byl snad políbený dekadentní múzou. Caligulu prostě nemohl hrát jiný herec. Velmi psychotropní zážitek! (06.06.2010)

Film, který mám hodně na dně ve své filmotéce. Když jsem ho viděl naposledy, to jsem si ho zrovna ten den koupil, tak mě hodně zklamal. A přece dříve tomu tak nebylo... Když jsem ho viděl prvně, tak jsem na něho dostal doporučení slovy: "Jen se na to podívej, jak to v Římě chodilo!" Ano, přišlo mi to vzrušující. Až později jsem zjistil, že vše bylo dost jinak, že to byl jen výňatek autora ze života osob, které pokud by byli jen to, co je ukazováno v tomhle filmu, tak by to jejich celý lidský život nebyl. Ale především, když si člověk, když už má víc rozumu tak přečte o nich a jak žili, popřípadě co napsali, tak vše je JINAK. Až potom mohu taky posuzovat jak ve kterém filmu jsou ukazováni. Tedy až dostanu do sebe jisté kvantum informají o životě jednotlivých lidí v té či oné době. Když jsem ten film viděl podruhé, tak jsme si ho půjčili s bratrancem v POPRADĚ v jedné videopůjčovně, to tenkrát ještě existovali, a obsluha nám řekla: "Ale to je porno!" a usmála se tak, že na to by jste se chlapci neměli asi dívat. Já jí na to řekl: "To není řžádné porno, jaké pak porno, to je pravda, a pravda a porno, to je snad rozdíl, ne?"A koukali jsme se na to i s ženou od bratrance z Popradu, takže ta se smála až slzela přitom, jak šílel Caligula, jak už nevěděl co roupama dělat, a tím lezl na nervy kdekomu. Úvod filmu a než CALIGULOVI zemře jeho hlavní láska, tak je půvabný, pak se zlomí a hrabe mu. Při posledním shlédnutí tohoto filmu už vidím, jak je ten film vlastně slátanina, a divím se sám sobě, že jsem to neviděl dříve. Pak jsem si říkal, že je to tím, že jsem starší, že i tenhle film je důkazem jakou cestouve svém životě jsem prošel, a že vše je asi tak jak má být! (23.06.2010)