Flora a syn

Povedený a dobrý feel good film na deštivé odpoledne. Režisér John Carney celou svou kariéru točí filmy, které jsou si hodně podobné, a ne jinak je tomu i u jeho nejnovějšího filmu. Carney točí o tom, čemu rozumí, co dobře zná a nijak při tom neexperimentuje. Pro někoho to bude zápor, pro mě to je taková ta "sázka na jistotu". Flora a syn je ten typ filmu, který vás v ničem nepřekvapí a dostanete od něj přesně to, co čekáte. Naštěstí je Carney zkušený řemeslník a hezky si vyhrál s hudebními scénami, atmosférou a sehnal si šikovné herce, co mu film odtáhnou na svých bedrech. Eve Hewson mi v této roli sedla a svou postavu zahrála moc hezky. Orén Kinlan je opravdu dost šikovný a umí hrát, snad dostane někdy další šanci. Jack Reynor nemá tolik prostoru a je to škoda, protože mi už několikrát předvedl, že umí hrát. Joseph Gordon-Levitt si krade scény pro sebe a je zde ultimátní sympaťák a každá jeho scéna stojí za to. Navíc má parádní chemii s Hewson. Samotný film má hezké hudební čísla, neokoukanou atmosféru Dublinu a v neposlední řadě fajn lidský příběh. Flora a syn není dokonalý film, ale pokud chcete vidět pohodový film, tak je to dobrá volba. (12.11.2023)

Popis síce neznel nejako oslnivo, ale rád si pozriem prakticky akýkoľvek film s hudobnou tématikou. A napokon musím uznať, že to bolo ako tak vydarené. Dejová línia fajn, Flora ako ústredná postava pomerne svojská (aj keď na môj vkus príliš vulgárna a "nezávislá"), rodinné vzťahy napäté, a celé to zároveň spestruje syn Max, ktorý sa snaží za každú cenu vyniknúť a ocitne sa až v polepšovni. Po hudobnej stránke síce žiadne terno, ale príbeh a zápletka boli milé a pútavé. Zaslúžené 3* (vzhľadom k nie príliš výraznému deju, kde by si to žiadalo o kus viac drámy). (04.11.2023)

Nejprve stačilo pár prachobyčejných dialogů, intimní pojetí, ruční kamera a jedna zatraceně fajn píseň (Once), pak John Carney vyměnil Dublin za New York, přibral výrazně známější tváře, ale okolo hudby se motal dál (Begin Again). Stejně atmosférické, uvolněné a přirozené to bylo i při retro návratu do Irska (Sing Street). Feel good kousek přichází i tentokrát a znovu v tom hraje stěžejní roli muzika. Samoživitelce Floře rozhodně nevisí na stěně ocenění „matka roku“, kouří, chlastá a několikrát denně se poštěká s dospívajícím synkem, který rád odchází z obchodů bez placení. Kluk má rád hudbu, a tak mu s dobrým úmyslem nechá opravit starou kytaru, jenže nakonec na ni začne hrát sama, obzvlášť když ji na dálku učí pohledný americký snílek a kytarista. Každopádně je to právě hudba, která se postará, že začne dávat život svůj i vztahy se synem dohromady. Carney se znovu cítí nejlépe právě v přítomnosti nějakého nástroje, znovu se podílel na napsání několika vydařených songů, které by možná v autopřehrávači někde na cestách nefungovaly, ale tady požadované emoce spolehlivě vyvolají. Možná v tom hraje roli i jistá nerozhodnost, zda se víc věnovat vztahu se synem nebo s muzikantem na dálku, nicméně zejména v druhé polovině obé vyznívá lehce zkratkovitě a ve finále to tak neudeří tolik, jako v předchozích Carneyho vlaštovkách. Nejsou to tedy kdovíjak silné čtyři hvězdy, nicméně jedna ze Zlých sester (přidrzlá a jízlivá) Eve Hewson si pořádnou hlavní roli zasloužila. (09.10.2023)

7,5/10. Flora and Son je dalším příjemným hudebním komediálním dramatem Johna Carneyho. Jako fanoušek Begin Again jsem byl nadšený, že jsem se podíval na tento nový film od stejného režiséra. Také Eve Hewsonové se dostává uznání, které si zaslouží. Eve Hewson konečně získala hlavní filmovou roli, která mě opravdu potěšila a jako Flora skutečně září. Je opravdu úžasná jako frustrovaná mladá matka, která vzbuzuje zájem o hudbu. Písničky a hudba byly docela dobré a je to docela příjemný film. Zde režie nadále vyvažuje irskou kulturu, hudbu a trochu romantiky. Eve Hewson a Joesph Gordon-Levitt mají docela dobrou chemii s dobrými momenty interakce v dialogu, které na sebe navazují. Nicméně vyprávění mohlo být na druhou stranu kreativnější nebo energičtější. S některými drobnými nedostatky je tento film stále pěkným malým filmem, který jsem si užil. (30.09.2023)

Režisér John Carney je sázka na jistotu. Pokud máte chuť na nějaké životní drama s velkou příměsí dobré hudby, tak on Vám to bezesporu nabídne. Once, Newyorská romance, Sing Street jsou krásné filmy. Jen škoda, že Flora a syn je ze všech nejprůměrnější. A ještě větší škoda, že ty průměrné kvality schytal zrovna film, který se odehrává v jinak pro mě velice milém Dublinu, kde o dobrého hudebníka není nouze. Námět je pro režiséra tradiční. Hezky životní. Záběry, kde Joseph Gordon-Levitt učí Eve Hewson hrát na kytaru a občas se jí zhmotní z obrazovky před očima, jsou velice pěkné. Jenže Eve tu v hlavní roli Flory hraje strašnou cuchtu, která je snad permanentně na víně. No a hudba samotná mi zde tentokrát také úplně nesedla. Takže jakmile se v hudebním filmu spojí tyto předpoklady, holt to lepší být ani nemůže. (25.01.2024)