Temná hvězda

Sci-fi a komédia mi nejde dokopy. Carpenter a komédia mi nejde dokopy. Lacné kulisy a lacné masky mi so sci-fi nejde dokopy. Očividné porušovanie fyzikálnych zákonov (aj keď v rámci humoru) mi so sci-fi nejde dokopy. Ešte že Carpenter presedlal na vážnu nôtu ako hororov, tak aj sci-fi. Každopádne zaujímavé pre štúdium režisérovho diela. Čiže treba vidieť. VIDENÉ ZNOVA 6/23: Na druhý krát mi film pripadal oveľa viac dramatický než komediálny a ani tie triky mi nepripadali na svoju dobu až tak lacné. Ono aj ten kvázi komediálny záver je dosť smutný. 70% (30.05.2012)

Snad nejzábavnější věc od Carpentra, což je dost možná tím, že postrádá klasickou horrovost a místo ní je tu neskutečně hravá sci-fiální skoro konverzačka, kde několik vyhořelých astronautů koná očistu vesmíru od planet s nebezpečným kurzem. A ti astronauti jsou neskutečně zábavná zběř, u které se sice nehraje na nějaké promyšlené charaktery plné traumat, ale jsou partou znuděných fachmanů, co musí krmit mimozemské rajče. A tahle atmosféra je tu dokonale zachycená, pramení z ní spousta suchého humoru, který ovšem většinou nevyvolá salvu smíchu, ale jen zákeřné uchechtnutí. Navíc je přítomna i sympatická temnost doplněná bizarním finále a absentuje jakýkoliv náznak utopie, tedy pokud se nepočítá filosofování se softwarem rozličných zařízení, aneb toustovač pana Listera z lodi červený trpaslík by si tu měl s kým pokecat. (13.01.2016)

Většina sci-fi filmů zasazených do vesmíru se pokouší diváky ohromit opulentními výjevy kosmických dálav, mimozemských světů či gigantických vesmírných plavidel. Právě velikost, či přímo nezměrnost vesmírných objektů má pomoci navodit úžas z perspektivy, která byla doposud dopřána pouze hrstce astronautů a jež tak drasticky má měnit náš egocentrický pohled pozemských krys. Ale není právě ona přízemní zaslepenost a titěrná každodennost onou pravou výsadou lidí? Dokáže jí vůbec něco otřást, obzvláště když se z neobvyklosti stane zase jen rutina? Právě tato úvaha je jedním z výchozích bodů fenomenální sci-fi satiry Temná Hvězda, kterou její tvůrci popisují jako Dr. Divnolásku hippie generace. Film pojednává o každodenních lapáliích posádky titulní vesmírné lodi, která již dvacet let brázdí vesmír s úkolem odstraňovat nestabilní planety. Taková doba se na pěti mužích, kterým společnost dělá jen poťouchlý mimozemský mazlíček, přechytračený palubní počítač a inteligentní termonukleární bomby, náležitě podepsala. Ústředním hybným prvkem vyprávění tak zůstává otázka, jestli vůbec něco dokáže hrdiny vytrhnout z letargie. Po šedesátých letech ve znamení nadšeného i vystrašeného snění o tom, jaké to bude, až se lidstvo vydá do kosmu, přišel film, který ukazoval, že i mimo naší hvězdnou soustavu na člověka čeká leda rutina, otrava a vyhoření. Ačkoli obvykle bývá Temná Hvězda vyzdvihována především jako režijní debut Johna Carpentera, nejen v rámci sci-fi kinematografie má zásadnější váhu fakt, že se jedná o scenáristickou prvotinu Dana O'Bannona. O pět let nato se jeho jméno objevilo v titulcích milníku sci-fi Vetřelce, se kterým starší snímek vykazuje mnohé paralely. Jen zatímco v pozdějším hitu slouží každodenní životy skupiny vesmírných dělníků jako výchozí kulisa pro znepokojivý horor, tentokrát jsou rozvedeny do poťouchlé vesmírné variace huličských komedií. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Dark Star - vesmírná loď, která má za úkol likvidovat nevhodné planety. Posádka čtyř kosmonautů - která připomíná spíš bandu uprchlých trestanců. Děj - žádný. Mimozemšťan - nafukovací balón na nožičkách. Jedno velké WTF! Pozitivní je, že je to krátké a ještě pozitivnější byl palubní počítač v podání velmi příjemného ženského hlasu. (28.01.2012)

Gymball s nožičkama hrající zlomyslného mimozemšťana. Existenciální rozhovor s bombou. Surfováním po Mléčné dráze. Tento film určitě má co nabídnout. Výchozí nápad o tom, že cesty do vesmíru jednou, tak jako všechno, zevšední, je zajímavý. Problém je, že koukat na letargické a nudící se astronauty-vagabundy, plující vesmírem už 20 let, je občas.. zkrátka.. tak trochu nudné. (16.08.2017)