Kroužek sebevrahů

Úžasně úchylných několik minut, kdy svůj život velmi nechutným způsobem končí 54 japonských školaček. Začátek slibně rozvíjejícího se filmu, ale při něm jsem pořád marně čekal, kdy začne být něčím víc než jen pouhou ujetou úchylovinou. Tuto naději jsme si uchoval zhruba tak do poloviny filmu, ale beznadějně padla až tak ve dvou třetinách, kdy už je naprosto jasné, že tady tentokrát pšenka nepokvete a snímek není jen beznadějně úchylný, ale také dost nelogický a divný. režisér se nažral, ale divákův mozek celý nezůstal. Stačilo málo a hodnotil bych lépe... Ale asi nejvíc mě asi dojmuly závěrečné titulky, v nichž problesklo, že jde o naprostou fikci a veškerá podobnost s kýmkoli a čímkoli ne náhodná. Nepíší se takové věci jen, když nějaká podobnost existuje?!Tento film možná Japonci ani do světa pustit neměli. (28.01.2009)

Čistou hodinu jsem měl za to, že sleduji vcelku seriózní a originální detektivku, kde až na pár cákanců krve vlastně nic tak strašně šokujícího, bizardního či zvrhlého není - o to víc jsem s napětím čekal, kdy "to přijde" a dostane se mi nějakého bližšího vysvětlení... Bližšího vysvětlení, které když přišlo, tak působilo jako pořádný kopanec do žeber, leč jsem od toho nemohl odtrhnout oči... Vzhledem k tomu, že japonskou kinematografii téměř vůbec neznám (až na pár komerčáren, samozřejmě), bylo pro mě i to "filmové prostředí" v podstatě nové a upřímně jsem čuměl jako vyvoraná myš, jak umí v tom Japonsku točit, protože něco obdobného jsem doposud nikde neviděl. Svou hloubkou, propracovaností a celkovou kompaktností mi to připomnělo Kubricka, navíc je z toho cítit extrémní kritika společenských poměrů, snaha poukázat na to, jak velmi snadno jsou lidé ovlivnitelní a co se týče nějakého hodnocení - tohle asi nejde hodnotit nějak průměrně nebo jen na oko či na to aplikovat nějaká obecně stanovená měřítka... Buď to neskousnete a zatratíte to, nebo tím budete naprosto fascinováni... (01.05.2011)

Jo, ten začátek musí překvapit snad každýho... Chvilku jsem teda přemýslel jestli by metro vykolejilo, když tam hopsne 50 školaček. Ale asi ne. A dobrý bylo jak skočil tamten na tu svoji přítelkyni... (17.09.2007)

Nie, že by sa mi to nepáčilo..... ale z tak skvelého námetu na existencionálnu drámu, fakt že by si na tom mohol iný tvorca nadojiť Oscarov, spravil kontroverzný Šion Sono ďalšiu z rady svojich zvrhlých kinematografických výpovedí. Kub samovrahov nám predstavuje Japonsko na sklonku druhého tisícročia a zachytáva miestny bizarní chvíľkový ošiaľ. A to vlnu samovrahov z radov teenagerov. Obetí je veľa a spojitosť takmer nulová, Vyšetrovateľom sa to nezdá ale nedokážu zistiť či ide o zločin alebo nie, či, ide o organizáciu alebo nejakého fanatického vodcu. Predsa samovražda nieje zločin za ktorý by mal niekto sedieť. Snímka neustále prekvapovala svojou agresívnou ale zároveň Japonsko-úchilnou formou (Typický Sono) aj keď miestami išlo a silné emócie a myšlienky ktoré stáli za zamyslenie, vždy sa to zvrtlo na bizár . Vážnejšia tvár, aj keď sa o to snímka miestami pokúšala, sa utopila pod litrami striekajúcej krvi. Ale scenáristicky to bolo veľmi zaujímavé. Záverečné konšpiračné vyvrcholenie som nečakal.................. aj keď po pravde, tie texty popovej teen kapely sa mi nezdali už od začiatku. (11.12.2015)

Námět je celkem originální, scénář se ještě docela drží, ale všechno ostatní je přepísknuté, či nerealistické. Nejvíce se na výsledku podepsala hodně špatná režie. Herci byli poměrně nepřesvědčiví a atmosféru kultu se vytvořit bohužel nepodařilo. (11.06.2008)

Zajímavý začátek i filmeček :-) Přemýšlím co k tomu napsat a asi to ani nebude potřeba - asiofil tombac to vyjádřil za mne, zejména pokud se týče týpka Genesis, tahle parta totálně zabila mysteriózní nádech filmu, který ve mne do té doby přetrvával. Pak se to sice vrátilo do správných kolejí, ale tihle borci tam vážně vůbec nesedli. Tedy doporučil bych všem s výjimkou jedinců, kteří nemají rádi pohled na krev :-) (14.02.2016)

Tak tohle jsem trochu nepobral. Vím zhruba, o co tvůrcům šlo, vím, jaký to má příběh, chápu poselství, ale nešlo to, sakra, jinou formou? Druhá půlka je absolutně bez rytmu, chvilku jde příběh na plné obrátky a najednou se tam objeví něco, co tam vůbec nepatří... zdárný případ je Genesis. Vždyť ten tam trapně šaškoval úplně zbytečně!!!! Tvůrci chtěli šokovat a poukázat na sociální nedostatky bla bla bla... ale tohle se vážně nepodařilo. Dvě hvězdy jsou hlavně za první půli, která byla nápaditá a měla spád. Pak šlo všechno do hajzlu. Bohužel... (18.02.2008)

Jestli je pro tyhle japonské filmy něco typické, pak je to originalita. Píšu pro tyhle, ale kam vůbec Suicide Circle zařadit? Jedná se o velmi podařený mix, při čemž nejvíc asi o thriller a detektivku. Silné a nezapomenutelné scény jsou samozřejmostí, navíc jde o chytrý snímek. Myšlenka, kterou nám vnucuje, je spíše podnět k zamyšlení, je to taková otázka. Přesněji několik otázek. A všechno se to točí kolim smrti. Jo a btw nesnáším, když umírají mladé dívky, i ve filmech. (20.11.2005)

(Hodnotenie 3,5) (12.02.2013)

Já toho Sona začínám mít hodně rád. Tohle je zase podivná magořina, točící se okolo sekty, která podněcuje lidi ke sebevraždám a policie, která se vše snaží vyřešit a celé je to opravdu strašně zvláštní. Hodně mysteriózní až mindfuckové (ale s nějakým vysvětlením), opravdu skvělou atmosférou, bizarními nápady, sem tam se tu objeví i černohumorná scéna (a to funkční a s celkem docela ladící) a taky je to celé skutečně svérázné. A dokonce to má i přesah ohledně vlivu médií a idolů na společnost, ale bacha, není to tak filozofické, jak tu někteří tvrdí, jen na to ten film poukazuje a v rámci toho, co si vymezil, chytře. Hlavně mě to ale chytlo a nepustilo až do konce a to se mi u hororu nestalo už hodně dlouho. Pro mě je to každopádně další důkaz toho, že tvorbu tohohle avantgardního svéráze, který si neustále točí co chce, musím prozkoumat opravdu podrobně... A jako další od něj dám asi to nepřímé pokračování, Večeře u Noriko. 4* (23.04.2023)

Skupina školaček skákajících pod rozjetý vlak je velmi brutální a emočně silný úvod atmosférického hororu ze země vycházejícího slunce. Je to hodně zvláštní film - zdrojem strachu zde není žádný duch ani záhadná mizení, ale podivné sebevražedné chování, které nemá žádné vysvětlení. Mohlo by se zdát, že na tomto tématu se nedá moc stavět, ale nenechte se mýlit, je to děsivé skoro stejně jako jakýkoli jiný japonský horor. První třetina filmu má pár velmi působivých scén (například ta s noční sestrou v nemocnici, hromadný skok ze střechy školy), ale film pak po nějaké době bohužel trochu ztrácí tempo. Tak jako tak stojí Suicide Circle za zhlédnutí už jenom díky nezvyklému tématu. (25.05.2011)

zajímavá myšlenka, občas dost televizní provedení a spousta lidí záhadně nabývajících sebevražedných tendencí - až na konečné rádoby Lynchovské vsuvky a díky tomu poněkud zamlženou pointu výborné. (23.08.2009)

4 pochybné hvězdy, fakt nevím jak hodnotit, už od začátku sem si ze přemýšlel co bude způsobovat ony sebevraždy a ehjle trefil sem se :-). Pár momentů skutečně drsný až nechutných a pár na druhou stranu zbytečně trapných (banda transvestitů či co) pointa mi připměla The Horsemen, což je podle mě trošku povedenější. (20.12.2009)

Tak trochu japonská klasická podivnost, která má nějaký skrytý význam, ale ani do konce stopáže se vám ho nepodaří rozluštit. Některé sebevraždy fakt stojej za to. Tenhle film je prostě jedno velké WTF, ostatně jako spousta jiných japahororů. Konec začíná potom být v některých bodech trochu mrtvý a vy už jen čekáte na onu pointu, která má vše vysvětlit...ale ta stále nepříchází... :D (24.12.2012)

Ano, originální námět to určitě má a jak úvodní scéna na vlakovém nádraží, kdy velká skupina školaček skočí pod vlak, tak další scéna na střeše školy, kde se stane něco podobného jsou jistě působivé, ale nemůžu si pomoct, já se v jistých částech filmu i dost nudil a občas nechápal. Chtěl jsem dát jen **, ale za originální námět přidávám jednu *. (04.01.2005)

Prva hodina ma vyborne budovanu atmosferu, cele to niekam smeruje, hoc film nema ziadnu hlavnu postavu, tie zucastnene su akosi poprepajane. S pribudajucimi minutami vsak pribudaju aj zvlastnosti, ktore su aj nad moj ramec toho zvlastneho, vyvstavaju zbytocne otazniky, na ktore mam jedinu odpoved : "Za vsetko zle mozu popularne detske skupiny." 3,5/5* (17.08.2012)

Japonci jsou jistě mistři ve vysílání podprahových sdělení. Kdysi jsem někde četla, že například vymysleli pokémony jako účinnou zbraň proti Američanům. Vymývají tak prý jejich dětem mozky. Pod vlivem tohoto filmu začínám mít tendence tomu věřit. Jinak tedy počáteční šok mě po celou dobu sledování neopustil, a i když se mi místy dělalo lehce špatně od žaludku (nebylo to u Sonova filmu poprvé), nemohla jsem odvrátit pohled jinam. "Řekni mi, kdo je vrah a kdo není?" Zajímavá myšlenka. Mimochodem - jaký máte vztah sami k sobě? (22.02.2012)

Na Suicide circle jsem se moc těšil. Vesměs kladné ohlasy na ČSFD mě patřičně navnadily. Teď po shlédnutí filmu cítím mírné zklamání. Výborný scénáristický nápad funguje hlavně v první půlce filmu. Po té druhé, ve které jsem čekal na nějaké bombastické rozuzlení, se cítím mírně podveden. Při konečném hodnocení se nechám ( přiznávám dobrovolně ) unést většinou. (04.04.2007)

První polovina filmu za jasných pět hvězd. Scéna na střeše školy byla naprosto dokonalá. A takto vyjímečných scén bylo několik. Druhá polovina byla už i na mě ale moc... Přiznávám že moc nechápu :) Ale mám za to, že poselství filmu jsem pochopil... (SPOILER) Teda možná spoiler :) Jak říká ve filmu telefonát... Žádný suicide club není... A ani vlastně... Žádné sebevraždy nejsou. Celé to je metafora na... na společnost, na její trendy... Kdyby sebevraždy byly "in" tak se všichni sebevraždíme... Tak to ve společnosti chodí se vším. A "metafora" v podobě sebevražď je prostě... perfektní...(/SPOILER) Ale z druhé poloviny filmy mám rozporuplné pocity, takže nemohu dát plný počet i přesto, že některé momenty filmu si jej zaslouží. (14.07.2007)

Legendární úvodní scéna je šokující spíše pro samotný akt hromadné sebevraždy než-li pro způsob jakým je natočena. Natočena je totiž značně podprůměrně a stejně tak i ostatní sebevraždy (bohužel i má oblíbená ze střechy školy). Jestli se jedná o úmysl tvůrců nějakým způsobem poukázat na mladou generaci pro kterou je smrt zábavou, težko říct. Když pomineme neuplně "košer" technickou stránku, pak se Klubu sebevrahů musí nechat geniálně budovaná atmosféra šílenství a zmatku, která neotravuje ale naopak nutí čím dál více hltat detail za detailem a nořit se stále hlouběji do útrob racionalitu postrádajícího světa, myšlenkově zřejmě nejinovativnějšího asijského tvůrce vůbec. (22.12.2012)