Městečko prokletých

Tento remake moc nevyšiel a radím ho k slabším článkom filmografie Johna Carpentera. Oproti skvelému pôvodnému filmu z roku 1960 sa síce Carpi pokúsil pritlačiť na hororovú pílu, minidávka gore a trochu akcie síce nie je na škodu, prerábka však stratila mrazivosť a tajomnosť, ktoré boli hlavnými devízami Rillovho originálu a vzniklo tak iba tuctové sci-fi hororové béčko... (31.05.2010)

Já nevím, začínat, nebo zkrátka kdykoliv obohacovat komentáře o vtípky typu "haha, to není béčko, to je aspoň géčko" už mi přijde jaksi profláknuté. Přesto nemohu odolat a musím říci, že kdyby se jednalo o géčko, bude to aspoň vzrušující. Jako vždy ale musím dodat, že velký podíl na otřesném dojmu, který ve mně film zanechal, náleží zprasenému českému dabingu, jenže co mám dělat, když na film koukám v televizi, tolik času zase není, abych si všechny dohledávala později v originálním znění. Platinové paruky nikdy více. (03.04.2010)

Když se kdysi moje matka zmínila, že při pobytu v porodnici, kde jsem přišla na svět, měla s sebou na ukrácení času sbírku povídek Roalda Dahla včetně dílka Geneze a katastrofa (modří vědí), což způsobilo, že novorozeňata sledovala s notnou dávkou nedůvěry, vedlo to k diskusi delší než tohle souvětí a sestavování seznamu literatury a filmů nevhodných pro budoucí a novopečené matky. Adaptace Wyndhamova příběhu o kukačkách nasazených do rodin v Midwichi se tam nedostala, protože děsivé nám přišlo leda její zpracování a blbost těch minialbínů, kteří se vylíhli v místě pobytu Supermana a Luka Skywalkera. Možná by ten pravý horor nastávajícího rodičovství nejen pro matku, ale i pro okolí líp zprostředkoval můj manžel, který tuhle, když jsem mu volala do práce, zvedl telefon se slovy: "Hele, zlato, zkrátíme to. Jestli chceš koupit paprikový čipsy a čokoládovou zmrzlinu, zmáčkni jedničku. Jestli chceš brečet, že už se do ničeho nevejdeš a vypadáš jako tlustší teta Moby Dicka, zmáčkni dvojku. Jestli potřebuješ koupit olej a namasírovat kotníky, zmáčkni trojku. Jestli mě potřebuješ seřvat a něco po mně hodit, až přijedu, zmáčkni čtyřku. Jestli potřebuješ utěšit, protože jsi právě viděla strašně dojemnou reklamu s medvídětem, zmáčkni pětku." (02.11.2011)

Fuj to bolo. S heslom „najväčšiu slávu mám za sebou“ nakrútil John Carpenter neobyčajne lacným (finančne) a nepresvedčivým (všetko ostatné) dojmom pôsobiaci sci-fi horor. Ak bol celkový zastaralý vzhľad schválnosťou, nechápem tomu. Fakt to vyzerá ako sci-fi z 50. rokov, ale nie v dobrom, ale v zlom. Podľa mňa to ale zámer nebol; išlo proste len o to, že Carpenter je odpísaný a už nemá nič spoločné s majstrom, ktorý kedysi sekal kulty HALLOWEEN, HMLA a VLÁDCA TEMNÔT. Dávam až 40%, hoci sám neviem za čo vlastne, pretože zlovestná (ani žiadna iná) atmosféra v tomto mizernom filme neexistuje, scenár je plný pod-žánrových klišé a čo sa týka hereckých výkonov (Mark Hamill! Kirstie Alley! Linda Kozlowski! Christopher Reeve!) a záverečného "latexového bábätka", tak bez komentára. Radšej. (01.12.2006)

Nejsem příznivcem onoho "kdyby byly tramtadadá ryby..." ale tady se to více než hodí: Kdyby neexistoval film z roku 1960, potažmo jeho pokračování z roku 1963, Village of the damned (1995) by jistě mělo jiné hodnocení, o dost červenější barvy. Námět je totiž pořád dost dobrý, jako slabší horor je film obstojný, jako scifi vyhovující. Jenže ten stín v podobě staršího povedenějšího brášky (no, trochu vousatého brášky), ten tady prostě je a bude. V kontextu zmíněných tří filmů je to slabých 40%, ovšem objektivnější bude hodnocení v souvislosti se všemi filmy, které jsem kdy viděl. A proto musím dát 75%.___ Poznámky k filmu: Kromě Austrálie se změnila místa výskytu dalších kolonií dětí, už ne Sovětský svaz, ale hranice s Iránem.___Rozdíl mezi 1960 a 1995 je také v detailech - tak například záběry s časem (ono "jak dlouho ten blackout trval") - pohled na nástěnné hodiny (kýčovité barvy) = 1995; úžasné přiblížení kostelních hodin včetně typického zvuku odbíjení- téměř fatalistický to záběr = 1960.___Proč děti chodí oblečené ve stylu z 60´s? Navíc všechny stejně? Tohle šlo dobře obhájit u Wolfa Rilla, ale v dnešní době...?___Scéna při výzkumu na dětech - těsně vedle očního roztoku stojí nějaká kyselina, to se nikdo nesplete, ach jo.___Scéna, ve které žena oznamuje svému muži, že je těhotná, je naprosto stejná včetně dialogu, jako v původním filmu.___Jaká je pravděpodobnost, že se několik ve stejný den počatých dětí také ve stejnou chvíli (a to doslova na minuty) narodí? Vůbec žádná, ale je to přeci super akční, nechat je všechny rodit vedle sebe...___ Co udělal pan Carpenter: zamotal oba starší filmy dohromady, použil část scénáře z obou ve snaze uplácat lepší příběh (přiznejme si to - neudělal dobře); nechal si otevřené dveře pro možnost pokračování; trochu to přehnal s efekty (röentgenový obličej dívky ); nemusel si při tak silném námětu pomáhat ufounama (přelety na začátku, obluda ala X-files v lihu ve sklepě doktorky Vernerové; zbytečný nebožtík na grilu; zbytečná scéna s přehozením hadru přes "obličej" upečené na silnici; na rozdíl od Wolfa Rilla nevsadil na atmosféru (omluva, pokud ano, v tom případě ale sázka hrubě nevyšla!), nýbrž na nadbytečné lekačky (muž v chemickém obleku ve dveřích) a krvavé násilí (co policajtů v tomhle zařvalo); ústy doktorky Vernerové hovoří o eventuelních potratech - ať se to někomu líbí nebo ne, už nejsme v roce 1960, takže tuhle novinku ve filmu beru; přidal stopáži cca 20 minut, jenže to atmosféře opravdu nepomohlo. (16.07.2008)