Charing Cross Road č. 84

Vo svojej podstate nenápadný, ale príjemný film pomalšieho tempa, ktorý sa odohráva na oboch koncoch Atlantiku s konfrontáciou založenou iba na listovej komunikácii. Spočiatku ma bavili tie jemné nuansy, bežné životné osudy, veľmi jemný humor a tiež to, do akých zákutí sa môže vyvinúť obchodná korešpondencia. Ale musím tiež priznať, že s postupným záverom to už strácalo na i tak pomalom tempe a jemne nudilo. Tragický záver to zasa zobral späť do tých správnych koľají. Žáner romantický zavádza, žiadna sa totiž (našťastie) nekoná; priateľstvo má od romantiky ďaleko. (22.04.2024)

Pomalu plynoucí milý snímek o tom, že i vztahy na dálku můžou fungovat, a samozřejmě taky o lásce ke knihám... Místy mě trochu rušily ty hlasatelsky působící pohledy do kamery, na konci mi navíc něco málo chybělo (na můj vkus až příliš náhlý konec), ale celkově to byla velmi příjemná podívaná, ze které čišely emoce i přesto, že hlavní postavy (a možná i samotní herci před kamerou - Anthony Hopkins a Anne Bancroft) se nikdy nesetkali. Svým způsobem bylo zajímavé sledovat i nestandardní typ ženské postavy - dovedu si představit, že Anne Bancroft v roli kousavě temperamentní Helene Hanff asi mnohým nepřijde moc sympatická. Ale právě to na ní bylo zajímavé, ta propracovanost charakteru, který je navenek nepříjemný svou uštěpačnou povahou, ale uvnitř je láskyplný a obětavý. Není vlastně ta líbivost hlavních protagonistů v romantických filmech už stereotypem? V tomto snímku se dalo proto zahlédnout něco mnohem opravdovějšího... ostatně jde o skutečný příběh. Emočně to funguje (velké zásluhy patří samozřejmě taky skvělému Anthony Hopkinskovi a jeho výkonu), takže když odhlédnu od nějakých detailů, filmu se povedlo krásným a jemným způsobem odvyprávět tento příběh o lidech oddělených Atlantským oceánem a přesto propojených. Z mého pohledu to mělo patřičnou náladu a prvek nostalgie, který k takovému příběhu zkrátka patří. ~(4,0★)~ (25.08.2020)

O nevšedním přátelství, vzkvétá díky lásce ke knihám, "které se otevřou tam, kde si jejich předešlý majitel četl nejraději". Na první pohled jednoduchý filmový příběh je natočen tak, že je z něj cítit čistota duše a upřímnost. Korunovaný nádhernými výkony ve kterých se zaskvěli Anne Bancroft a Anthony Hopkins. (21.01.2015)

Ostudně neznámé drama vyžaduje trochu zkušenějšího diváka a ještě lépe zároveň knihomila. David Hugh Jones totiž natočil film o ničem a o všem, což je na něm to nejlepší. Odvážný koncept filmu v dopisech je dodnes unikátní, a i když to zní extrémně nudně, opak je pravdou. Divadelní původ je na filmu znát, protože sestává z dialogů a odehrává se v komorním prostředí, o to víc ale vynikne celková atmosféra pomíjivosti života a toho, co je v něm vlastně důležité. Příběh velmi křehce ukazuje, že někdy je naše spřízněná duše na druhém konci světa a nemusíme ji ani vidět, abychom si uvědomili, co máme společného a jak moc si rozumíme snad po všech stránkách. Právě toto těžko uchopitelné poselství je jádrem celého filmu, proto je potřeba divácké empatie a spolupráce. Jones dobře věděl, že klíčové bude obsazení, které se povedlo na výbornou. Anthony Hopkins tu ukázal svůj totální minimalismus, v němž mu stačí opravdu málo na vyjádření veškerých emocí, oproti němu je Anne Bancroft hodně excentrická, nemá ale potřebu přehrávat a svou výstřednost udržuje uvnitř a nechá ji jen občas problesknout. Z dnešního pohledu je příjemné vidět začínající Judi Dench, která bohužel nemá tolik prostoru. Ve druhé polovině už snímek trochu ztrácí dech, malinko se opakuje a ani ono trochu nahodilé bourání čtvrté stěny nepůsobí úplně tak, jak bylo asi zamýšleno. Ve výsledku to ale moc nevadí, protože 84 Charing Cross Road je hlavně o vnitřních pocitech, životní nostalgii a jakémsi neuchopitelném pocitu toho, že všechno pomíjí a v životě je možné se spolehnout jen na několik vlastních jistot. 70 % (01.04.2021)

Anne Bancroft jako samorostlá milovnice knih, "které se otevřou tam, kde si jejich předešlý majitel četl nejraději" a Anthony Hopkins coby její ochotný anglický dodavatel si vedle závislosti na knihách během dlouhých let dopisování vypěstují závislost na sobě. Takováto nenadálá a milá překvapení s vynikajícími herci a odzbrojujícím "dialogem", která si ke mně připlují třeba po vlnách Cinemaxu, zbožňuju a vřele doporučuju - i antikvárním fajnšmekrům. (02.09.2007)