Lev v zimě

Taková normální královská rodinka v roce 1183. Na dějiny se můžeme dívat buď ideologií školních učebnic (děti, tenhle byl zlý a tenhle dobrý), nebo sepsat objemné pojednání, ve kterém se pokusíme zjistit objektivní pravdu (pravdu o něčem v dávné minulosti? - CHA!), a nebo zde máme nekonečné území uměleckého vyjádření, zde ve formě broadwayského hitu. Ten se podíval na Jindřicha II. z hlediska S. Freuda a jeho psychoanalýzy. Král měl tři syny - každý z nich je z hlediska budoucího vládce nějak "postižený", každý z nich si nese svá rodinná traumata - jenže ve dvanáctém století neměli psychoanalytické lenošky a tak své rodinné trable řešili, ehm, poněkud jiným způsobem. Jen nesouhlasím s nálepkou dramatu - vždyť jde o výbornou vytříbenou komedii, při které se vždy skvěle bavím. (08.04.2009)

Snímek, jehož síla tkví zdánlivě především ve skvělých dialozích a charakterizaci postav, což samozřejmě odpovídá převodu divadelní hry jako takové. Ale bylo by neopustitelným prohřeškem prohlásit toto filmové dílo za pouhou adaptaci. V každém případě se tu Anthony Harveymu a galerii skvělých herců - nevyzpytatelný Peter O'Toole kraluje a odvádí tu jeden ze svých nejpropracovanějších výkonů celé své kariéry - podařilo ztvárnit jeden víceméně rodinný konflikt nebývalým způsobem. Vlastně se ani tak nejedná o historický snímek - zasazení filmu je ironizováno i samotnými představiteli - viz řeči o roce 1183 a barbarské epoše. (18.02.2007)

Upraveno v červnu 2021. Lev v zimě, to je to závratné opojení mocí v nebezpečných hrátkách ctižádosti a prchlivosti. Anthony Harvey dostal na počátku své režisérské kariéry jedinečnou příležitost filmové adaptace divadelní hry amerického dramatika Jamese Goldmana a s hvězdným hereckým obsazením slavil úspěch ve světě filmu anglosaským shakespearovským divadelním zaujetím pro věc. Harvey zkrotil afekt Hepburn do přijatelné podoby, sláva anglického středověku získala jedinečné kulisy prostředí, byť je neúprosný střet nároků z rozumu a vášně uzpůsobený k moderní době, jejím potřebám. Jindřich II. Plantagenet patří k nejvýznamnějším panovníkům anglické historie, byl zakladatelem mocné dynastie Plantagenetů a hrad Chinon ve francouzském Anjou byl jeho sídelním hradem (ale jeho siluetou ve filmu je hrad Tarascon v Provence). Mocenské intriky v úchvatné konverzační zběsilosti, jež duši vyčerpává, ale také posiluje a tvaruje budoucnost států a vazalství celých národů. Prvním hrdinou nekompromisních politických intrik o vlivy nad mocí je Jindřich II. Plantagenet (dobrý Peter O'Toole), prchlivý a převelice úspěšný anglický panovník a pán většiny francouzských domén. Věk neubírá nic z chuti po moci, ale naopak ji rozšiřuje. Euforie a prchlivost, pocit selhání a neukojitelná touha po velikosti a po vládě. Jindřichovým nejzavilejším soupeřem intrik je Eleonora Akvitánská (zajímavá Katharine Hepburn), Jindřichova manželka, zraněná tradicí mužova neskrývaného cizoložství. Podněcovatelka vzpoury synů proti otci sleduje vždy své zájmy. Mezi významné účastníky mocenských intrik patří: nejstarší žijící Jindřichův syn, pozdější anglický král s přídomkem Lví srdce, tvrdohlavě zavilý Richard (zajímavý Anthony Hopkins), přehlížený Jindřichův syn a ve vzdoru všehoschopný intrikán a bretaňský vévoda Geoffrey (příjemný John Castle), nejmladší, králův milovaný synek, důvěřivý mladík a pozdější anglický král Jan Bezzemek (příjemný Nigel Terry), a francouzský mladý král, odpůrce rvavé anglické moci na francouzském území, Filip II. (příjemný Timothy Dalton). Z dalších rolí: naivně nevinná francouzská princeznička a rukojmí mocenských intrik a Jindřichova sexuálního pnutí Alais (Jane Merrow), či normanský rytíř a věrný služebník anglických králů William Marshall (Nigel Stock). Lev v zimě je strhující intimní podívanou středověkých radostí a strastí mocenských hrátek, Freud v dokonalých následcích traumat dětství. Rod Plantagenetů zaznamenal dominanci francouzské kultury na anglickém trůně, ale divadelní hra a film je výrazem pozdější anglické kultury, shakespearovskou divadelní tradici. Charismatická historická fikce! (24.03.2011)

Divadelní předloha je z filmu cítit na sto honů. Je to těmi dialogy, které postavy vedou. Zaměřila jsem se na ně. V tu chvíli mi bylo jedno, kde se to celé odehrává. Dailogy byly skvělé, stejně tak herecké obsazení. Vyšla mi z toho velmi zajímavá šachová partie o tom jaká bude budoucnost království. Mladého Timothy Daltona jsem málem nepoznala. Viděno v původním znění s českými titulky. Na tenhle příběh bych se šla ráda podívat do divadla. (30.10.2017)

Příjemně staromilské konverzační drama o jedné dysfunkční rodině, která je shodou okolností královská a vládne jedné z největších zemí své doby. Anthony Harvey prakticky do filmu nijak nezasahuje a "pouze" klade za sebe jednotlivé scény, které dotváří celek, v němž vynikají kostýmy a i hodně solidní výprava, která ale rozhodně není opulentní a nestrhává na sebe zbytečnou pozornost. Z "technikálií" pak určitě stojí za zmínku netradiční, nicméně velkolepá a na první poslech výrazná hudba Johna Barryho, která místy evokuje až horor. V podobných snímcích je extrémně důležité obsazení, což se potvrdilo i v tomto případě, a ačkoli se tu objeví tehdy začínající Anthony Hopkins, Nigel Terry nebo Timothy Dalton (jeho podání francouzského krále je hodně zajímavé a díky specifickému makeupu až uhrančivé), hlavním hvězdami jsou fenomenální Peter O’Toole a Katharine Hepburn, která po právu získala Oscara, protože její výkon je až nadpozemský a dech beroucí a jejich společné scény, což jsou většinou hádky, jsou strhující a emocionálně hodně silné. Dojem ale přece jen kazí značná divadelnost, která je většinou dost znát a tvůrce mohl použít více filmových prostředků k ještě silnějšímu vyznění, na druhou stranu ale předlohu nijak nedevalvuje. Také stopáž asi mohla být o něco kratší, protože v závěru už je vášnivých dialogů přespříliš a většinou se neustále opakují. The Lion in the Winter je nicméně ve výsledku velmi dobrá záležitost, která sice z dnešního hlediska malinko zastarala a je znatelně pomalejší a komornější, zkušenějšímu a tolerantnějšímu divákovi by to ale určitě vadit nemělo. 70 % (07.08.2023)