Lev v zimě

Taková normální královská rodinka v roce 1183. Na dějiny se můžeme dívat buď ideologií školních učebnic (děti, tenhle byl zlý a tenhle dobrý), nebo sepsat objemné pojednání, ve kterém se pokusíme zjistit objektivní pravdu (pravdu o něčem v dávné minulosti? - CHA!), a nebo zde máme nekonečné území uměleckého vyjádření, zde ve formě broadwayského hitu. Ten se podíval na Jindřicha II. z hlediska S. Freuda a jeho psychoanalýzy. Král měl tři syny - každý z nich je z hlediska budoucího vládce nějak "postižený", každý z nich si nese svá rodinná traumata - jenže ve dvanáctém století neměli psychoanalytické lenošky a tak své rodinné trable řešili, ehm, poněkud jiným způsobem. Jen nesouhlasím s nálepkou dramatu - vždyť jde o výbornou vytříbenou komedii, při které se vždy skvěle bavím. (08.04.2009)

Shodou okolností jsem den před zkouknutím tohoto filmu dočetl Židovku z Toleda, kde má Jindřich II, ale hlavně Eleanora Akvitánská svou úlohu. Tenhle film byl tedy takovým rozšířením obzorů o této pozoruhodné době křížových výprav (o kterých je ve filmu jen malá zmínka). Film se soustředí jen na intriky v boji o trůn mezi třemi syny a samotným Jindřichem, kterého perfektně zahrál Peter O'Toole. Herec, který umí asi nejlíp někoho seřvat, což zde bohatě dokazuje. Bavilo mne to, ale bylo to prostě přeintrikované a občas jsem se ztrácel. Těch motivací a předstíraných motivací je spoustu. Rozhodně ten film doporučuju, ale naplno si ho užije asi jen historik se slabostí pro divadlo. (01.11.2010)

Na mňa to pôsobilo ako stará televízna inscenácia z dielne ČST, už chýbali len Emil Horváth ml. a Eva Krížiková. Asi som už rozmaznaná klenotmi typu Kráľovstvo nebeské, ale naozaj chcem vo filme z 12. storočia vidieť niečo iné. Ľudí, ktorí mali len jediný kus oblečenia (ktorý mali práve aj na sebe), zhnité zuby a ksichty pôsobiace dojmom, že ich rodičia boli súrodenci. Nie túto statickú uhladenú sterilitu. Len dialógy a intrigy film na 134 minút neutiahnu, človek sa v tom stráca, Akvitánia sem, Bretónsko tam. Občas nejaká historická nepresnosť (zdobenie vianočného stromčeka v stredoveku?). Viackrát to už vidieť nemusím. (21.03.2017)

Herecky geniální, příběhově to však připomíná spíš vánoční speciál "Game of Thrones". Čili intriky, pletichy, podrazy a pikle podivně karikovaných pseudohistorických postaviček bez nějaké zásadní pointy nebo uspokojivého závěru. Ono totiž, že by se "onoho osudného večera" léta páně 1183 odehrálo něco dějově zajímavého nebo nedej bože historicky zlomového, to se bohužel říct nedá... (18.08.2014)

Ach ty „zdravé“ rodinné vztahy…! Konverzačně nabitý příběh plný komplikovaných postav i složitých vztahů. To by samo o sobě mohlo být skvělé, ale bohužel mě zaráželo to zrůdné množství intrik, falše, lží a pletichaření. Jde sice o příběh z 12. století a člověk chápe, že morální a humanistické hodnoty nebyly zdaleka tam, kde jsou dnes, a že i okolnosti rodinných vztahů mohly být poměrně drsné, nicméně film ukazuje v podstatě všechny postavy jako naprosto zvrácené a pošramocené jedince, kteří se k sobě chovají příšerným způsobem. Po chvíli sledování je jasné, že se nedá žádné z postav věřit – v jednu chvíli někdo něco tvrdí a slibuje, ale o pár vteřin později už vítr vane odjinud. Film je tedy psychologicky zajímavý a skví se úžasnými hereckými výkony (i mladý Anthony Hopkins v jedné ze svých prvních rolí byl už tehdy Pan Herec s velkým P a H), ale jako divák jsem byla z chování postav znechucená. Snad jedinou vnitřně „čistou“ postavou byla Adéla (Alice), ale oproti ní stálo dalších zhruba 6 prohnilých a neupřímných postav, okolo kterých se příběh točil. A divácky mi proto chybělo něco nebo někdo, s čím/kým sympatizovat nebo komu fandit. Nakonec tedy jediné, co na tomto filmu skutečně oceňuji, jsou ty vytříbené a emočně vypjaté herecké výkony. Za to bravo. Ale jako příběh si mě The Lion in Winter nezískal. ~(3,3★)~ (10.11.2023)