Dotek Medúzy

Dotek Medusy je jako The Omen bez hudby Jerryho Goldsmithe, ale s hlasem a očima Richarda Burtona. Ukázkový příklad filmů, které se točily, ale už netočí a je to strašná škoda. A proč tomu tak je? Možná proto, aby jsme si jich více vážili, možná kvůli jejich komerčnímu potenciálu, možná protože není pořádná látka nebo správný tvůrce/herec... Jen drobnost chyběla a 5* by bylo jasných, možná napodruhé, přesto skvělý a jedinečný film. (05.10.2008)

Zlý film o zlém chlápkovi, který svými myšlenkami ničil zlou společnost? Ano, byly chvíle, kdy jsem si říkal: "Ty máš pravdu, Johne" a nebyl to jen vychytralý alibismus vedoucí k tomu, aby pan Morlar svůj nepříjemný pohled upřel na někoho jiného. Skvěle mrazivý zážitek mi navíc umocnilo vědomí, že v mém okolí existuje člověk s podobně telekinetickým potenciálem a já mám vlastně strach z toho, co se bude dít, až jednoho krásného dne odhodí svůj nekonečný optimismus. (15.02.2012)

Katastrofické filmy jsou i dnes velmi módní záležitostí, a bohužel ne všechny filmy jsou tak kvalitní. Protože pocit, že autorovi díla svým způsobem hráblo jsem měl již u několika podobných filmů, po kterých ani neštěkne pes. V tomto ohledu působí Dotek Medusy výjimečně, možná je to dáno trošku i tím, že zde hraje řada skvělých herců. A bezpochyby proto je film i lépe vnímán. Ve své době vzniku to musela být bezesporu filmová bomba. A dnes tak trochu nostalgie, vždyť kdovíjak by dnes v době digitálních efektů vůbec tento film dopadl. Na závěr dodám snad jen to, že telekineze má i dnes stále dost teorií. (17.05.2011)

Rozmlátenie hlavy soškou a striekajúca krv na televízor a auto samé sa dostávajúce do pohybu a zhadzujúce rodičov z útesu za nezúčastneného pohľadu malého chlapca. Tieto dve scény sa mi vryli do pamäti a to i napriek tomu že ten film som potom nedopozeral. Až teraz som zistil že sa jedná o The Medusa Touch, ktorý dnes už nie je tak pôsobivý ako v tom čase musel byť ale i tak si 4* určite zaslúži. No ako vidím z okolitých komentárov aj na ostatných tento film tak zapôsobil čo je pre neho najlepším hodnotením a nielen preto ale aj vďaka tomu záveru a bezvýchodnej atmosfére ktorá pripomenie Donnerov Omen dávam plné hodnotenie. (15.03.2008)

Omen: 60 Years Later? Dotyk medúzy je dokonalý príklad toho, aký dôležitý je správny storytelling. Celé odhaľovanie tajomstva je lenivo vyskladané z rozhovorov s psychologičkou a z flashbackov, ktoré sa počas nich premietajú. Už v prvom je jasne naznačená pointa a zvyšok film je len jej nafukovanie do ďalších rozmerov. Dobrý mysteriózny film funguje presne naopak - najprv ukazuje dôsledky a postupne sa ponára hlbšie až na konci šokuje pôvodom tajomstva. Chcel by som vidieť dobový taliansky remake. (11.03.2017)