Dotek Medúzy

Absolutně neuvěřitelné dílo. Tímto filmem Richard Burton podal opět důkaz, že je Pan Herec. Člověk, který dokáže zahrát opravdu cokoliv (bohémský Petruccio, zamilovaný Antonio, trojitý agent major Jonathan Smith a pak samozřejmě démonický John Morlar a mnoho jiných). Ano, to je to nejlepší přízvisko k tomuto filmu - démonický. Tím je vlastně shrnuto vše. Představte si tu nejdémoničtější vě na světě a pak k tomu přidejte neuvěřitelnej hlas a zjev Richarda Burtona a sakra hutnou atmosféru. A pak se vás dotkne medůza. (01.02.2006)

Davové nadšení sice sdílet vyloženě nebudu, ale dle mého extrémně odborného názoru, se jednalo o velice poutavý snímeček. Pod slovem horor se v roce 1978 skrývalo zřejmě něco diametrálně odlišného, takže děs a hrůzu doporučuji neočekávat. Sci-Fi se tedy zjevilo. Mnohem víc bylo ze snímku cítit mrazivé detektivní drama, oplývající i jistým náznakem inteligence. Retrospektiva zde zafungovala na jedničku s hvězdičkou a veškeré dialogy měly dost do sebe. Vyzdvihl bych zejména časté filosofování a některé vyřčené myšlenky byly prostě uchu lahodící. S hodnocením nejdu výše zejména proto, že zde v mých očích prostě závratně nezafungovala atmosféra. Některé pasáže, které se evidentně pokoušely vybudovat napětí, prostě napínavé příliš nebyly. Výjimku tvořil snad pouze téměř až úžasný závěr. Herecky jsem byl také spokojen. Snad bych snesl pouze krásnější herečku, které by směřovaly vnitřní kouty u očí do "V" místo do "A". Zub času se na filmu už dovedl vyřádit. Naštěstí ne nijak extrémně. Určitá originalita se ve vzduchu vznášela. Už jsem za svůj život viděl vraždit ledaskoho ledasčím, ale vraždění, ba dokonce hromadné vraždění myšlenkou - to byla v mých očích zřejmě novinka. Celkově lepší 3 hvězdy. (26.05.2016)

Na začátek musim říct, že sem od toho čekal víc než se z toho nakonec vyklubalo, nicméně hlavně zásluhou skvělýho a naprosto sugestivního Richarda Burtona se v některých momentech objevuje fakt děsivá atmosféra, která lehce sekunduje i filmu Satan přichází, zejména ve scéně s letadlem, ale jinak sem z toho unešenej nebyl (12.04.2008)

Zatímco australská Čtyřhranka Fleckerova vás sežehne svými tenkými chapadélky, démonický Richard Burton je schopen uskutečnit dotek medúzy pouhou myslí.. Atmosférický thriller dle novely Petera Van Greenawaye nesporně patří i přes své stáří ke špičce žánru. Co takhle natočit remake, řekněme.., pane Fincher? (10.09.2009)

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)