Dotek Medúzy

Spočiatku film tváriaci sa ako tuctová kriminálka zhruba od polovice naberá riadne na obrátkach a zabŕda do úplne nečakaných sfér. Feedbackový príbeh vyšetrovania pokusu o vraždu podivínského Morlara, pri ktorom je postupne vykreslované uvedomovania si nezvyčajného daru a zároveň hľadanie čoby len jedinej zpriaznenj duše, ktorá by mu uverila. A nech to stojí čo to stojí. Slovo beznádej sa pomaly prenáša celým filmom, či už to je v Butronovej postave, ktorá je okolím považovaná za blázna, diabla, kacíra a odmalička nepochopený žije len sám pre seba a svoje knížky užieraný výčitkami. Ako aj vo Venturovej detektíva, ktorého oprávnené obavy sú zcela logicky ingnorované a ani formulka dôvodné podozrenie nefunguje. Aj keď považujem snímok za formálne minimalistický, ťažiaci predovšetkým s inteligentných dialógov, sféra jeho pôsobnosti naberá najmä ku koncu obrovských rozmerov, či už geografických, alebo ideologických. A ako písané naokolo ... až zamrazí. (17.07.2005)

Stará škola. Když ve první scéně ukážete sošku, je jasné že v druhé jí někdo někomu omlátí o hlavu. Děsivá skládačka, v které každý dílek má své místo a výsledný obraz zmaru je přímo zdrcující. Osobnost Richarda Burtona propůjčuje klíčovým scénám tu správnou razanci a odkrývání minulosti oběti je tak velmi působivé. Lino Ventura (možná i díky dabingu) působil trochu jako francouzský DeNiro a role Brunela mu sedla na tělo. Kam se hrabou některé dnění rádoby mysteriózní slepence. Tohle byla paráda. (20.05.2011)

„Vyrazili mu mozog z hlavy.“ – „Toto robíte spisovateľom v Anglicku?“ Mrazivý mysteriózny kriminálny triler s v titulných úlohách Linom Venturom ako inteligentným francúzskym detektívom, Cowleym ako doktorom a Richardom Burtonom ako britským spisovateľom, ktorého ničia desivé paranormálne schopnosti (čím sa DOTYK MEDÚZY radí po bok CARRIE, MŔTVEJ ZÓNY alebo SCANNERS). (14.06.2008)

Ohromně působivý mysteriózní náhul, který se může opřít nejen o vynikající herecké výkony a hudbu, ale hlavně o promyšlenou režii gradující pozvolna až do mrazivého finále, jež zabouchává nahromaděné depresi a tísni dveře před nosem a nechává s nimi vyjukaného diváka v jedné místnosti. Chytrá struktura syžetu a postupné poodhalování či dovysvětlování různých motivů nenechává i zásluhou mistrovsky provedených časových přechodů čas na vydechnutí a Jack Gold si dokáže udržet charakteristickou autorskou tvář navzdory neustálé práci s očekáváním a žánrovou dualitou. Navíc Richard Burton v jeho možná nejikoničtější a rozhodně nejděsivější roli... 90% (22.09.2017)

Bát jsem se přestal ve svých 6 letech, když jsem zjistil, že čerti nejsou pekelný bezdomovci, ale jen obyčejný, vožralí lidi. Kdyby se na mě ale někdy podíval Burton, ať už střizliv nebo opiv, tak bych si možná, soudě dle množství tekutiny v nádrži, cvrnknul... A vůbec mě neuklidňuje, že je víc jak 20 let bez špetky života (14.06.2010)