Dotek Medúzy

Rozmlátenie hlavy soškou a striekajúca krv na televízor a auto samé sa dostávajúce do pohybu a zhadzujúce rodičov z útesu za nezúčastneného pohľadu malého chlapca. Tieto dve scény sa mi vryli do pamäti a to i napriek tomu že ten film som potom nedopozeral. Až teraz som zistil že sa jedná o The Medusa Touch, ktorý dnes už nie je tak pôsobivý ako v tom čase musel byť ale i tak si 4* určite zaslúži. No ako vidím z okolitých komentárov aj na ostatných tento film tak zapôsobil čo je pre neho najlepším hodnotením a nielen preto ale aj vďaka tomu záveru a bezvýchodnej atmosfére ktorá pripomenie Donnerov Omen dávam plné hodnotenie. (15.03.2008)

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)

Néstárnoucí snímek, který ani po letech neztrácí nic ze svého náboje. Z démonického pohledu Richarda Burtona skutečně mrazí v zádech. Spousta thrillerů nabízí tolik napínavých scén, že je to na úkor kvality a logiky oněch scén. Účel světí prostředky. Zde však postupuje gradace npínání ruku v ruce s poutavám příběhem, ale hlavně s inteligentním scénářem. Atmosféře napomáhá i tísnivá hudební kulisa, ale i zvukové efekty, například zvuky nemocničních přístrojů. Ano i zde si mohli tvůrci leccos odpustit. Například detektiv je sám v bytě a prohlíží si obrazy. Střih. Vidíme něčí siluetu, která se blíží za doprovodu stupňující se zlověstné hudby, abychom v zápětí zjistili, že je to jen kolega. Trochu laciné, prvoplánovité a podbízivé. Napínání na úkor logiky. Ale to je snad jediná chybička tohoto skvělého filmu. (11.09.2008)

„Vyrazili mu mozog z hlavy.“ – „Toto robíte spisovateľom v Anglicku?“ Mrazivý mysteriózny kriminálny triler s v titulných úlohách Linom Venturom ako inteligentným francúzskym detektívom, Cowleym ako doktorom a Richardom Burtonom ako britským spisovateľom, ktorého ničia desivé paranormálne schopnosti (čím sa DOTYK MEDÚZY radí po bok CARRIE, MŔTVEJ ZÓNY alebo SCANNERS). (14.06.2008)

Po dalším zkouknutí je pět hvězd už stoprocentních. Dotek Medúzy je neskutečně gradující film, který se od mrazivého začátku nenápadně plíží, syčí jako had, občas vystrčí pomyslné růžky (ano, já vím, že had růžky nemá), ale s veškerou silou na vás zaútočí až v závěrečné dvacetiminutovce. Strhující zážitek Burtonova a Venturova výkonu podkresluje takřka geniální hudba, Goldova režie to všechno kočíruje a vytváří DOOPRAVDY jeden z nejnapínavějších filmů všech dob. (21.03.2010)