Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Ki-duk Kimov dôkaz o tom, že k nakrúteniu úžasného filmu mu stačí plávajúca budhistická svätyňa, niekoľko hercov a krásne údolie s jazerom. To samotné by však nestačilo. Bolo potrebné pridať nádherné scenérie, čarovanie s kamerou, podmanivú hudbu a budhistický náhľad na podobnosť striedania ročných období a cyklov v živote človeka. Škoda, že aj z toho minima dialógov bola do titulkov prevedená asi polovica. V každom prípade vizuálne krásny, preduchovnený, poetický film. (06.05.2013)

Zvláštní film... je jako zpověď následovaná patřičným počtem otčenášů, z které vyjdete očištěni. Je jako připomínka času a toho, že náš život probíhá v kruzích a mezní situace se neustále opakují. Je jako mámino pofoukání rozbitého kolene a zároveň jako tátova pobídka, že je potřeba jet na tom kole, ze kterého jste spadli, dál. Je jako... rozepsaná báseň, která nikdy neskončí. (21.04.2012)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro je lyrickou básní, která nedokončuje verše. To všechno si musí divák dotvořit sám. To je na tom to nejkrásnější, že film/báseň nikam člověka netlačí, spíš naopak, dává mu tu volnost, prostor. Při sledování jsem se dostal do určitého stavu, kdy jsem jen sledoval obrazovku a hlavou mi proudily tisíce myšlenek, které mi film dával. Po skončení jsem nemohl ani mluvit, jak na mně film zapůsobil. Má opravdovou hloubku a moc si vážím toho, že je takový film natočen a že jsem ho mohl vidět! (17.08.2008)

Nemám rád pojmy ako podobenstvo alebo filmová báseň, zaváňa to alibizmom. Mám rád zmysluplnosť a keď majú veci vo filme hlavu a pätu. Dukov film je podobenstvo a filmová báseň, ktorá má zmysel a hlavu a pätu. Navyše s krásnymi symbolmi, prírodou a atmosférou. Je to film, ktorý dáva zmysel aj na svojom povrchu, pod ktorý sa môžete dostávať stále hlbšie a hlbšie, zhruba podľa možností vlastnej duše. Niežeby neboli na svete zmysluplnejšie "zamestnania" ako mních, neustále poznávanie múdrosti sveta musí byť v určitom zmysle nuda. Sledovanie tohoto minimalistického filmu ale určite nie, aj keď podľa obsahu môže mnohých odstrašiť. Nielen Jar, leto, jeseň, zima... a jar, ale aj človek, žaba, ryba, had... a človek. Ešte si neodpustím poznámku k ľahko odetým postavám počas zimy, i keď v tomto filme to určite nebolo myslené ako klasické filmové klišé, s ktorým sa často stretávam, ja si ale myslím, že aj telo osvieteného mnícha je stále iba ľudské a nepríjemným následkom by sa nevyhlo. Rovnako aj istý nadprirodzený prvok vo filme mi pripadal nadbytočný. (12.04.2013)

Scénář: Ki-duk Kim .. V. Tím, že Ki-duk Kim provedl ono duchovní očištění sám na sobě, chtěl možná skutečně něco smýt, kdo ví. Jeho duchovně učenlivá báseň zasazená do čtyř ročních období je o tom, že život bez boha a duchovní rovnováhy může člověka přivést do neštěstí a maléru. O tom, že každý zločin si najde zasluhující trest. Staré známé pravdy v příběhu tak průhledném, jako horský potůček. Kamera je výborná, minimální hlasová komunikace postav je v tomto případě pochopitelná, ale opět jako už u několika předešlých filmů Kima nemám nad čím jásat.. (27.03.2006)