Vadí nevadí

Film se do první půle tváří jako pozitivně laděná hra, která se velmi vlažně zostřuje do jiného rozměru, herního rozměru, který dokáže plně pochopit pouze dětský svět. Příběh o dvou 'dospělých dětech', kterým jedna taková hra poskytla tak trochu jiný způsob života a jeho vnímání. Příběh o dvou lidech, pro které se stala hra součástí života. Života, ve kterém jsou dětské hry neoddělitelnou složkou. Kde jsou striktní, dospělé zákony pouhou nabídkou, ba nepodstatným detailem. Jenže dětský svět, kde jsou pravidla pro smích, je neslučitelný s tím dospělým, proto se to dřív či později musí vymknout kontrole. Někdy komicky někdy tragicky. Ústřední dvojice, na níž film položil základy, svou ležérností dopluje až do samotného závěru, který tragikomicky končí v reálu nikdy nekončící hru. (Sázka na Canet-Cotillard zvedá moje hodnocení z průměru na 4*) (13.05.2010)

Barevný, kouzelný, úžasný, krásný, nádherný, omračující, originální, neodolatelný, nedostižný, mohl bych vyjmenovávat další adjektiva vážící se k Jeux d´enfants. Od začátku do konce byla má duše něžně hlazena veselým, rošťáckým dováděním dívky a chlapce, mladé ženy a mladého muže, dvou dospěláků...Režisér nemohl vybrat lepší obsazení než současný pár i v soukromí Canet-Cotillard. Mezi nimi ta kouzelná láskyplná alchymie funguje na sto deset procent. A ústřední písnička taky nemohla být zvolena jinak. Film, který dodá dobrou náladu, pozitivní energii a chuť si zablbnout. Škarohlídům, cynikům a pesimistům nedoporučuji. (19.07.2009)

S týmto filmom mám trochu problém. Kreatívne pasáže sú magicky hravé, pútavé a nezabudnutelné...vlastne sa mi dosť páčia..Avšak to, čo sa na začiatku zdá byť niečim ako detskou hrou a rozprávkou sa časom pretaví do príbehu, kde hra naberá nesympatické kontúry...a je na hranici manipulácie a panovačnosti...a celé čaro sa úplne stráca a môj divácky záujem upadá....a je dokonca ťažké to dopozerať do konca....pokým ma znovu koniec úplne nezošokuje. Suma sumárum - niečo vadí, niečo nevadí... (03.03.2014)

Romantickou komedií bych to moc nenazvala, spíš šíleným dramatem :-) Frantíci se rádi vyžívají ve "snovém" a "odlehčeném" podání děje viz. "Amélie z Montmartru", který se jednou osvědčil, ale teď už je to jen repetice, která nezaujme. Nápad je super - dětská hra, která je morbidně vyhrocená do krajnosti a táhne se od základní školy až do dospělého života a oba hrdinové nechtějí udělat ani krok stranou.. Guillaume Canet je snad jedinej pohlednej franzouz, kteýho znám (objevil se i v USA filmech - novější "Last Night" nebo stará dobrá "Pláž").. Marion Cotillard je vážně skvělej hereckej talent, kterej se jen tak nevidí - s každým filmem si jí užívám víc a víc :-) Námět super, herci dobří jen to chtělo možná víc rozpitvat, co se týče emocí a vzájemného vztahu - takhle to vyznělo spíš jako groteska :-) (30.09.2013)

Tak krásný, hravý, originální a zamilovaný příběh jsem dlouho neviděl. Byla místa, kde mě vysloveně poskočilo srdce štěstím, ale byla tam i místa, která mě u téhož orgánu zabolela, přesně jako v životě. Marion a Guillaume jsou užasní, člověk má chuť ty jejich osamocený dušičky co potřebujou ke štěstí jeden druhýho obejmout. A ta hudba, ta hudba, kdepak frantíci jsou pořád mistři originálních příběhů a Francie stodola plná filmařského talentu. (20.06.2015)