Bernard a Doris

O hvězdičku víc za Ralpha, který si svoji roli užil, zejména ke konci (koukám, že je to profláknuté už v obsahu, takže bez obalu - míním tím jeho roli homosexuálního majordoma). Pokud jsem poslední dobou pochybovala o jeho herectví, již tak nečiním...protože Ralph je tu báječný jak na začátku - trochu staromódní, s báječně ohlým hřbetem - tak na konci, s namalovanýma očima, v pestrobarevném županu a náušnicí v uchu. Film je uváděn krásnými titulky a báječným songem. Proč jsem o něm vlastně neslyšela víc? Co mu chybělo? Málo reklamy? Za shlédnutí rozhodně stojí. (09.05.2010)

----- "Některé z následujících událostí vycházejí ze skutečnosti. A jiné ne." ----- Trochu vlažné - příběhu chybí výraznější tah na branku a jako celek nepůsobí nijak zvlášť přesvědčivě. Možná proto, že skutečné záměry komorníka Bernarda Laffertyho mi zůstaly víceméně utajené: Buďto byl naprosto oddaným a nezištným přítelem ... nebo neobyčejně prohnaným darebákem - můžete si vybrat ... ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Téměř po celou stopáž jsem se přikláněla k první variantě - nicméně izolace, do které se Doris Dukeová nechala vmanipulovat v době své nemoci, mi byla natolik proti srsti, že jsem milého komorníka začala silně nesnášet, ať už byly jeho motivy jakékoli. P.S.: Hodnotím pouze film - řekla bych, že pravdu o vztahu "Bernarda a Doris" si můžeme jenom domýšlet. (20.01.2012)

Susan Sarandon a Ralph Fiennes, oba úžasní, v pozoruhodném příběhu dvou zvláštních identit, které si k sobě najdou cestu a spojí je neobvyklé přátelství. Ona se zlatou lžičkou v ústech při narození, zatížená hlubokým zklamáním, on naprostý nuzák se spoustou problémů. A nemohu nezmínit hudební podestýlku, jedním slovem úchvatná. (11.10.2018)

Výborné herecké výkony Ralpha Fiennese a Susan Sarandon jsou jednoznačně ozdobou tohoto filmu, který ukazuje to, jak je možné milovat jednoho člověka a nic za to nechtít, anebo naopak dlouhodobě si na něco hrát, a pak krátce nést plody svého jednání. Asi je možné se na postavu Laffertyho dívat oběma způsoby, ale poslední scéna s ním mluví dost jasně. (08.08.2016)

Říkal jsem si, že tenhle film nebude nic zvláštního. Jen klasické nevýrazné komediální drama, kterých jsou tuny, ale docela dost mě to překvapilo. Vztah mezi Bernardem a Doris, tedy mezi bohatou paničkou a jejím služebníkem, mě dost překvapil. Není to, na první pohled, nic zázračného, ale je to prostě o problémech, kteří ty dva ve svém nitru mohou řešit. A já si myslím, že v rámci života to bylo moc hezky natočené. Představte si, že někoho potkáte a během chvíle si uvědomíte, že na něj čekáte celý život. Ta harmonie mezi dvěma lidmi, ta se nepotká každý den, ale právě jednou za život a přesně tohle se stalo u Bernarda a Doris, kteří k sobě prostě patřili. Zvláštní na tom všem je, jak jim to lidé z jejich okolí nikdy nepřáli. Ale co, to jsou holt lidé. Na nich se nikdy nic hezkého najít nedá. (23.05.2011)