Štvanci

Bez prvního dabingu to asi nebude stát za nic. Holý, Prachař a především ďábelský Novotný excelují a vytáhnou jinak málo napínavý film na vršky Pyrenejí. Scény s nácky v horách všichni milujeme z Kam orli nelétají, tady se k tomu přidala solidní haniballovská scéna (fakt jsem čekal, že mu do guláše přidá kousky jeho samého) a výtečný Quinn, který vždy zahrál jakoukoliv postavu. Přidejte si svlečenou krásnou Kay Lenz a pár výbuchů, ovčí salaš a magora v podání Malcolma McDowella. (16.08.2020)

Nijak by mě neurážel jednoduchý příběh, kdyby nebyl tolik předvídatelný. Nevím, jestli by filmu pomohlo naturalističtější zobrazovaní ohavných detailů, nebo jen svižnější střih. Ve výsledku je totiž nejzajímavějším očekávání triplovaného konce. Dlužno dodat, že oslí můstek v duchu Bobyho vycházejícího ze sprchy při přechodu mezi jednotlivými závěry, mě celkem pobavil svou odzbrojující naivitou. (13.08.2014)

Může získat válečný film, který má až podivně nedobré akční scény a psychedelický závěr na úrovni nějakého psycho hororu kultovní postavení? Asi ano. A stačí vám k tomu zřejmě jen pro role psychoušů narozený Malcolm McDowell. Ona se tak ani jeho role kapitána Von Berkowa od Alexe deLarge z Mechanického pomeranče neliší. Obě jeho postavy pijí mléko, nosí něco na způsob suspenzorů (jen Berkow na něm má ještě k tomu malý hakenkreuz) a vyžívají se v sadistickém násilí. Štvance jsem poprvé viděl jako malý v jednom zimním večeru na chalupě v malé černobílé televizi. To si pamatuji do dneška a zanechalo to ve mě značně nostalgickou atmosféru. 7/10 (01.10.2012)

Zhlédnutím tohoto snímku jsem se utvrdil v přesvědčení, že MekKolíkk v MechPomu vlastně vůbec nehrál, ale pouze byl přirozený. Co jsem ovšem netušil, že po natáčení čórnul Stenlymu z rekvizitárny suspenzor (a černou fixu). Též by mě zajímalo, zda kulinářská scéna byla napsána přesně takto, nebo zmíněnému magorovi režisér prostě zabavil prášky a nahnal ho před kameru. Ovšem i tohle je nakonec asi cesta, jak zastínit i takového Zorbu s Drákulou… (11.05.2021)

,,Proč si myslíte, že jsme dobyli Francii? Abychom získali vaše recepty!" Neuvěřitelné, jak tenhle film funguje i po letech. Krutý a syrový. Celkovým vyzněním mi připomíná Starou pušku. Podobnou krutost nalezneme i ve snímcích Okupace ve 26 obrazech a Pád Itálie. Nestvůrnost války a zabíjení je z těhle snímků cítit mnohem více, než z klasických příběhů odehrávajících se na frontě. Nakrájené prsty či upálení působí mrazivěji, než zabíjení vojáků po tisících. Celý film opanovaly dvě osobnosti - démonický McDowell s výrazem naprostého šílence (ano, takoví Caligulové mu šli nejlépe) a tvrdý Quinn, před kterým žádná překážka neobstojí. Nejdojemnější scénou je pak loučení před svítáním. Protiválečný snímek par excellence! (19.11.2013)