Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život s Felixem Ungarem (Jack Lemmon) není vůbec jednoduchý. Felix je totiž hyperalergický neurotický muž - vysavač, posedlý uklízením, oprašováním a čištěním všeho, co je po ruce. Není proto divu, že jeho žena jednoho dne ztratí nervy a Felixe vyhodí z domu. Zoufalý hrdina najde útočiště v prostorném bytě Oscara Madisona (Walter Matthau), svého stoicky klidného přítele z pokeru. Oscar je zapřísáhlý starý mládenec, takže si může dovolit bezstarostnou nepořádnost. Jenže ve Felixovi se zakrátko probudí jeho přirozenost a začne uklízet a moralizovat. (Oskar)

(více)

Recenze (78)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tak takového chlapa bych chtěla vidět na vlastní oči. Já jsem nikdy neviděla chlapa, který by uklízel jako Felix. Moje mamča má jistou profesionální deformaci a moje známá školnice taky, ale Felix je hravě strčí do kapsy. S Felixem bych v jedné domácnosti vydržela jen pár dní, potom bych ho vynesla v zubech. Tím samozřejmě nechci říct, že mám v bytě bordel, ale čeho je moc, toho je příliš. Někdy je to spíše na škodu než k užitku. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Scénarista Neil Simon mi zde nadobro potvrdil svůj neskonalý talent na komediální bytové konverzačky. Podivný pár je perfektně vystavená pecka. Už úvod s Jackem Lemmonem bloudícím městem a jeho pokusy o sebevraždu a neústalými bolestmi je skvělý. Následuje neméně dobrá pasáž s večerní hrou karet, kde se skupina přitel snaží vymluvit Lemmonovi (Felixovovi) sebevaždu. A pak to příjde. Opuštěný Felix se nastěhuje k Oscarovi (Mattthsu) a střet jejich povah na sebe nenechává dlouho čekat. Vychozí motiv uťápnutý hypochondr vs. bohém je naprosto k sežrání. Humor je založený převážně na kontrastu hlavní dvojice a jejich bytových hádek ale funguje to dokonale. Oba herci jsou fajn ale při vší úctě k Walterovi Matthauovi králem snímku je pro mě Jack Lemmmon. Sice jsem bordelář ale s jeho postavou jsem i přesto jaksi souznil a zároveň mi jeho chování způsobilo několik solidních výtlemů smíchu. Vrcholem filmu je asi skutečně návštěva dvou dam ,,holoubátek´´. Jinak se ale Podivný pár nedá vnímat jen jako čistá prvoplánová sranda. Mezi velkým počtem podivných dialogů se možná skýtá i jakási smutnější či tragikomická vrstva, o tom jak si hlavní duo vlastně leze na nervy ale nedokáže se od sebe odtrhnout a kompenzuje si tak své nezdařilé manželské vztahy.....ale bla, bla, bla, to teď neřešme. Ta legrace zde jinak určitě převládá a pár vážnějších prvků ji určitě neuškodí. Precizní záležitost po všech směrech, kde se mi samozřejmě líbil i krásný duch doby, který na mě z filmu dýchl. Tohle je prostě nádhera. Pro podobné americké retro komedie se učím mít vážně slabost a byla to krásná éra. ()

Reklama

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Dnes jsem se s Jackem Lemmonem a Walterem Matthau bavil o hvězdičku lépe než včera, protože tvůrci vsadili na košaté dialogy a vyhnuli se skečovitým záležitostem, což této konverzační komorovce jasně prospělo. Všechno samozřejmě stálo na ústřední dvojici, a to bylo potenciálním slabým místem celého filmu; stačilo by, aby divák jednoho z herců příliš nemusel a byl by tu problém. Jack Lemmon pro mě byl jedním z těch herců, kteří opravdu uměli zahrát emoce tak, abych jim naprosto věřil, ale s Waterem Matthau to mám trochu jinak. V některých rolích bych ho nevyměnil za nikoho jiného a v jiných jsem ho nemohl vystát. Oscar Madison patřil naštěstí do první skupiny, takže jsem vděčně sledoval soužití tohoto echt chlapáka se starostlivou hospodyňkou Felixem, a přitom jsem plně chápal životní rozhodnutí obou ex partnerek. Já jsem se sice u snímku ani jednou naplno nerozesmál, ale po celou dobu jsem se mírně usmíval a užíval si ty skvělé dialogy, takže jsem se čtvrtou pěticípou nemusel váhat. / Poučení: Hnědý nebo zelený sendvič? Vol uvážlivě, tady jde o všechno. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Zatím nejslabší Gene Saks. Chybu vidím hlavně v nesoudržném a nejasném scénáři, který jako kdyby nevěděl, o čem přesně vypráví. Pokud má film být, vzhledem k názvu filmu, o páru, o dvou postavách, které žijí v podivné situaci a domácnosti, očekával bych větší důraz právě na jejich postavy a na jejich soužití. Bez toho je pro mě výsledek dost rozmělněný, chvilkami vtipný, ale dost často nudný a nevtipný v těch ožehavých momentech, kdy bych se měl smát. Lemmon s Matthauem jsou navíc na můj vkus prkenní a sami sebe dostávají do situací, které jim v mých očích škodí. 5/10 ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Jména sester z Anglie Cecily and Gwendolyn byla převzata z hry "Jak je důležité míti Filipa" od Oskara Wilda. (facojurka)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste New York. (dyfur)
  • Během jedné scény je v pozadí slyšet ve sportovním zpravodajství zpráva o baseballovém hráči Hanku Moonjeanovi, který byl ve skutečnosti asistent režie. (facojurka)

Reklama

Reklama