The Cat and the Canary
Režie:
Paul LeniKamera:
Gilbert WarrentonHudba:
Hugo RiesenfeldHrají:
Laura La Plante, Creighton Hale, Forrest Stanley, Tully Marshall, Gertrude Astor, Arthur Edmund Carewe, Martha Mattox, George Siegmann, Lucien Littlefield (více)Obsahy(1)
Príbuzenstvo bohatého starého Cyrusa Westa čakajú na jeho smrť, aby mohli dediť. No Cyrus si vyhradil, že jeho posledná vôľa bude prečítaná až 20 rokov po jeho smrti. V stanovený deň sa netrpezliví pozostalí dostavia do jeho sídla. Z testamentu vysvitne, že Annabelle, jediná dedička s priezviskom West, bude dediť, ak je duševne zdravá. Ak nie je, peniaze a diamanty pôjdu do rúk niekoho iného, ktorého meno je v zapečatenej obálke. Právnik Crosby však zmizne predtým, než prezradí identitu tohto následovníka Annabelle... (matriosa)
(více)Recenze (18)
Podľa divadelnej hry "Mačka a kanárik" Johna Willarda vznikla rovnomenná nemá čierna komédia, ktorá kombinuje prvky horroru a grotesky. Táto nezvyklá kombinácia v tej dobe bola určite osviežujúcim javom, o čom svedčí veľký úspech divadelného predstavenia i filmu. Pri sledovaní filmu som si uvedomil koľko tvorcov čerpalo až dodnes z tohto námetu. Celý film je však dôležité správne pochopiť, očakávať len strašidelný horror by mohlo niekoho nepríjemne prekvapiť. Taktiež netreba očakávať grotesktnosť v pravom slova zmysle, tá je podávaná jemne a v malých dávkach. Najdôležitejšie je, že ako celok snímok pôsobí kompaktne, je zábavný vo všetkých smeroch a pre mňa veľmi príjemným prekvapením. ()
Horory s humornými vložkami mám rád, někdy dokonce raději než jejich bratříčky, které se tváří smrtelně vážně, postrádají jakýkoli nadhled - a přitom jde o pitomosti. Ale u The Cat and the Canary mi to lezlo na nervy. Pořádně ani nevím proč, jde o velice povedenou černou komedii, nakonec celkem dobře dopředu odhadnutelnou, která ani na chvíli nenudí, i se jí člověk zasměje - ale tady mi to prostě nějak nesedlo. Právě postava Paula, hlavního mužského hrdiny, byla tak komicky pitomá...až byla jenom pitomá, no. Jinak bylo vše takové, jak má být - staré zámecké sídlo, tajné chodby, podivné služebnictvo, uprchlý šílenec, tajemný vrah, kráska v nesnázích, zábavné vedlejší postavy (tetička Susan a neteř Cecily), odpovídající atmosféra, grafické hrátky s titulkami...prostě opravdu dobré, jen to uvízlo kousek před absolutním vrcholem. Ale jen kousek. ()
Nebýt groteskních sekvencí, byl by Cat and the Canary dobrým a strašidelným hororem, který za více jak osmdesát let od natočení stále v divákovi drží napětí. Téměř minimalistické prostředí jednoho hradu, hodně dobrá, převážně klavírní, hudba a rozumně se měnící barevné kamerové filtry - to vše dodalo filmu správnou strašidelnou atmosféru. ()
Horor, ktorý ak by vynechal komické vsuvky mohol byť naozaj majstrovským nemým hrôzostrašným kúskom. Atmosféra má grády a zopár scén je vskutku strašidelných. Do toho je však zamontovaný humor ako odľahčovač, čo síce nieje na škodu, ale občas je to humor spadajúci až do žánru nemej grotesky. Ale ináč skvelá zábava. ()
Za mystériami strachu a šialenstva je najčastejšie túžba po majetku. Táto téza sa rozšírila neskôr v tisícovkách rôznych thrillerov aj hororov. Na sklonku nemej éry ju Paul Leni veľmi elegantne spojil do zmesky tajuplného mystéria o ponurom dome so strašidlami minulosti (duch bývalého majiteľa) i súčasnosti (šialenec na úteku) a odviazanej komédie. ()
Reklama