Withnail a já

Ačkoliv jsem nikdy nebyl závislej na drogách, přijde mi, že hlavní síla Withnail and I tkví v perfektním vystihnutí pomíjivosti a zároveň trvanlivosti paranoidních a dalších stavů feťáků. Přesunem na venkov se takhle změnilo hodně (tempo) i málo (chování postav), což značně prospívá předevšim komediální složce filmu (takový rybaření s puškou v ruce, to bylo vážně něco). Nicméně stále - Withnail and I je pro mě hlavně dokonalym příkladem seriózně zábavnýho pohledu na život feťáků; a taky skoro až divadelního herectví umně převedenýho na filmový plátno. Takže … chin chin! --- "Listen, I pay you ten percent to do that … well, lick ten percent of the asses for me then!" (13.08.2013)

V případě Withnaila jsem udělal chybu při programování nahrávání a konec - napsal bych, že mi unikl - ale v tom případě bych musel pociťovat ztrátu. Pravda je taková, že jsem se s viděním Bruce Robinsona tak nějak minul a kultovní status filmu nemůžu potvrdit a s oběma antihrdiny jsem se nemohl v žádném ohledu ztotožnit. Ne, že by jednotlivé scény samy o sobě nebyly v některých případech nosné, už úvodní scéna z bytu, tedy vlastně z nehorázného chlívku, který oba povaleči a feťáci dokázali ze svého příbytku udělat, je docela vtipná, když se snaží ve svém paranoidním záchvatu odhalit něco, co se možná hýbe ve vodovodním dřezu. Nashromážděné ingredience se totiž patrně ve stavu naprosté hniloby daly samovolně do pohybu. Bohužel ten styl humoru se s mojím většinou míjel, možná kdyby to bylo natočené jako čistokrevná komedie ve stylu Pařby ve Vegas. Tohle chce ale opileckým blábolením zároveň vyjadřovat nějaké pózy a celý film se vyznačuje bezcílnými hovory, které vedou odnikud nikam. Tak, jako Strach a hnus v Las Vegas, taky tohle je jenom krátkodobý pohled na zbytečnou existenci dvou rádoby umělců, co chtějí napodobit styl francouzské bohémy. Celkový dojem: 45 %. (07.11.2012)

Toto je najupršanejší film, aký som kedy videl. Čakal som, že sa v poslednej tretine zmení vďaka potope v Británii na napínavý katastrofický triler. Jedná sa o akési nostalgické zhrnutie 60tych rokov na ostrovoch (na konci príbehu zostáva do konca dekády 91 dní) a od prvých minút cítite, že toto má ťažký kultový potenciál. Najma vďaka postavám, ich hláškam a absencii žien. Withnail a ja nerobí reklamu cestovným kanceláriám, iba ak by ste chceli navštevovať dedinské krčmy a podniky pre dôchodcov, kde na vás môžu zavolať políciu. Keď sa "Ja" na konci rozhodne začať žiť ako dospelý, ako by tým opúšťal celú dekádu, ktorá pôsobila infantilne, ale zároveň slobodne a dáva jej spolu s celým ľudstvom (okrem Withnaila, samozrejme) zbohom. No a hneď na to začne zase chcát.... (18.09.2013)

Někteří tu píšete, že jste po filmu měli chuť sbalit kámoše, hektolitry chlastu a vyrazit na alkotrip do lesních hvozdů. Já měl pocit, že jak normálně nepiju jsem si frťana měl dát spíš předtím, pak bych možná ten koktejl opileckých žvástů se zakomponovanými moudry o smyslu lidského žití strávil lépe. (15.09.2012)

pre anglanov kultova klasika a obcas oznacovana za ich najlepsi film (spolu s wicker manom). pre mna celkom prijemna konverzacna komedia o vylete dvoch nezamestnanych hercov na vidiek s par slusnymi hlaskami a pomalym melancholickym tempom. herecke vykony vsetkych pritomnych su skvele ale kazdeho o hlavu prevysuje richard grant v ulohe non stop opiteho withnaila ktory pocas celeho natacania pil len caj:-) (06.03.2007)