Král v New Yorku
-
King in New York, A
-
Kráľ v New Yorku
Komedie / Drama
Velká Británie, 1957, 110 min
Režie:
Charles ChaplinHudba:
Charles ChaplinObsah
-
Trpká satira na obdobie "maccarthizmu" a výsluchov pred Výborom pre neamerickú činnosť. V krajine kráľa Šahdova vypukne revolúcia a on utečie do Ameriky. Prichádza do New Yorku so štátnym pokladom a projektom mierového využitia atómovej energie, oboje však sklame. S pokladom ujde ministerský predseda a o mierový projekt nemá nikto záujem. Šahdov je na mizine a nájde si prácu v televízii. Zoznámi sa s mladým chlapcom, ktorý je zapáleným komunistom, a preto ho začne Výbor pre vyšetrovanie neamerickej činnosti vyšetrovať. Charles Chaplin nakrútil film Kráľ v New Yorku po tom, čo sa kvôli vlastným problémom s Výborom rozhodol nevrátiť do USA. (oficiální text distributora)
Trpká satira na obdobie "maccarthizmu" a výsluchov pred Výborom pre neamerickú činnosť. V krajine kráľa Šahdova vypukne revolúcia a on utečie do Ameriky. Prichádza do New Yorku so štátnym pokladom a projektom mierového využitia atómovej energie, oboje však sklame. S pokladom ujde ministerský predseda a o mierový projekt nemá nikto záujem. Šahdov je na mizine a nájde si prácu v televízii. Zoznámi sa s mladým chlapcom, ktorý je zapáleným komunistom, a preto ho začne Výbor pre vyšetrovanie neamerickej činnosti vyšetrovať. Charles Chaplin nakrútil film Kráľ v New Yorku po tom, čo sa kvôli vlastným problémom s Výborom rozhodol nevrátiť do USA. Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Kulmon
Charlie Chaplin se nikdy netajil svými levicovými názory. V tomto svém posledním velkém filmu se pokusil podrobit kritice poměry v Americe a to se mu podařilo. V roli krále je Chaplin skutečně kouzelný, nejvíce mne však ohromil jeho syn Michael Chaplin, jako zapálený mladý komunista Rupert. Zajímavosti: První film, který Chaplin natočil ve Velké Británii po svém exilu z Ameriky. *** Poslední Chaplinova hlavní role. *** Film byl natočen za 12 dní, nejméně ze všech Chaplinových filmů vůbec.(9.5.2009)
-
berg.12
Film, který je sice v lecčem hodně poplatný době, například ta nukleární linie je zcela zbytečná a pro film prakticky nepodstatná, ale na komediálnosti zejména v první půli se to tolik nepromítne a o Chaplinovi mi tenhle film prozradil asi nejvíc.(24.5.2007)
-
sportovec
Poprvé jsem toto dílo viděl před mnoha lety a ne zcela jsem je pochopil. Satira totiž nebývá na chaplinovském stříbrném plátně častým hostem. Asi nejvíc se tomuto úhlu pohledu blíží v tvorbě velkého komika DIKTÁTOR, i když zajímavé názvuky lze nalézt i v PANU VERDOUXOVI. Rub americké demokracie té doby zrcadlí film zvlášť zdařile. Není oblasti života americké společnosti, aby na ní komikovo zlomyslné oko nespočinulo nenechavou nadsázkou. Zvlášť nadčasově na mne zapůsobila králova návštěva školy a zanícený praepubertální chlapecký řečník, který se vrací, dostane-li se mimo svou virtuální politologickou bublinu, až nečekaně rychle do svě náhle bezradně bezmocné dětské podoby. Nevšedním zážitkem je i Chaplinova hudba. Útěk některých nejen imigrantů, ale i rodilých Evropanů z Ameriky do evropského exilu demokracie, tolerance, je faktem, který si svobodný svět příliš nepřipopuští; jeho závažnost to ovšem neoslabuje. Spíše naopak. Stárnoucí umělec tímto díle vytvořil víc než důstojnou tečku za svou oslnivou uměleckou dráhou. Umělec před 35 roky zemřel, ale jeho vděční diváci, sdílející Chaplinovu víru v humanistický rozměr "malého" člověka, zůstávají.(21.10.2010)
-
liborek_
Předposlední film geniálního Chaplina mě opravdu hodně příjemně překvapil! A současně jsem se utvrdil v tom, že Chaplin je obrovská persona nejen díky své vyjímečné komice, ale především hloubkou, která je za touto komikou skrytá. Dokázal to už mnohokrát v sociálně laděných groteskách dvacátých let a dokázal to i v pozdějších filmech ze zvukové éry. Král v New Yorku je prvním Charlieho filmem, který byl natáčen v jeho rodné Anglii, a je filmem, který nese pachuť trpké osobní zkušenosti s poměry USA v padesátých letech - maccarthismus, hon na komunisty, výslechy před výborem pro neamerickou činnost. Chaplin se ale nesoustředil jen na tohle politické téma, ale nit suchou nenechal na žádných projevech dravého života "kapitalistického lva" :-): reklamy, televize, honba za penězi... Z tohoto pohledu má pro Čechy tenhle film pikantní příchuť v tom, že to, co si Američani prožívali v kultuře a veřejném životě tehdy, my si vlastně prožíváme dnes: dravými reklamami počínaje a fanatickým nálepkováním odpůrců konče (zvláště teď před volbami, že? :-). Ale vlastně to platí obecně na celém světě... V tomhle je Král v New Yorku docela nadčasový. Film samotný příliš nevybočuje z Chaplinovy tvorby té doby. Jeho komika je typická a nezaměnitelná. Jako celek to je jednoduše výborný snímek, který svou satirou jistě dokáže některé lidi bodat i po padesáti letech...(31.5.2006)
-
stilgar1
Chaplinovo znechucení americkým státem vyvrcholilo natočením tohoto snímku. Ostrou satirou zde kritizuje americký způsob života, pokleslou kulturu a hlavně politický systém, který i mu samotnému dost ublížil. Kritizuje americké pseudodemokratické principy, stojící hlavně na systematickém vymývání mozků prostřednictvím masových médií, a netají se svými levicovými názory..I přes svůj věk (68) Charlie předvádí v roli Krále vskutku famózní výkon. A Michael Chaplin v roli Ruperta byl dokonalý. Nemám téměř co vytknout. 9/10(30.12.2007)
-
Skip
Chaplin ve svém posledním filmu, kde hrál hlavní roli, jasně ukázal, co si myslí o "honu na čarodějnice" v USA, jehož obětí se sám stal. Satira je to pořádně břitká. Chvílemi trpí film jistou nevyrovnaností, jako by tam chtěl Chaplin dostat víc, než bylo možné, ale to je jen drobná vada na kráse tohto skvělého snímku, který dokázal tnout do živého.(3.2.2011)
-
swed
O něco slabší Chaplin, hlavně vinou scénáře, který postrádá výraznější zápletku. Film je složen z mnoha volně na sebe navazujících scén, což má za následek celkovou nekompaktnost. Vtip a řízná satira jsou naopak hlavní přednosti snímku. 7/10(25.9.2009)
-
Carlossss
Copak Charlie. To je šikula. Od prostých tuláků se přes diktátora propracoval až na krále, který hraje v reklamě na whiskey. Tento film je určitě zajímavý a jestli máte rádi Chaplinovy filmy, tak vás bude bavit. Souhlasím, že některé situace nebyly dotaženy do konce, ale jakmile uvidíte krále po plastice, okamžitě na to zapomenete a budete se náramně bavit.(28.12.2007)
-
Dexter1
Žánrový miš-maš, ktorý vo mne zanechal veľmi zmiešané pocity.(23.4.2011)
-
Terva
Režie - Charles Chaplin. Scénář - Charles Chaplin. Produkce - Charles Chaplin a Jerome Epstein. Hudba - Charles Chaplin. Kamera - Georges Périnal. Hrají - hádejte.(5.7.2011)
-
Elví
Sice to zřejmě asi moc nesouvisí, ale po shlédnutí tohoto filmu se mi vybavil titul autobiografie Adiny Mandlové "Dneska už se tomu směju". S ironickým odstupem si Chaplin připomíná konec 40. let a 50. léta, když vypráví příběh evropského krále, který utíká ze své země do USA za "svobodou", aby ho tam komerce a reklama naprosto vycucly a aby se pak následně stejně raději vrátil do svého původního domova... Poslední dobrý Chaplinův film...(10.6.2006)
-
mortak
Už jen pro tu scénu před Výborem pro neamerickou činnost musím dát za pět. Chaplin totiž natočil nejen skvělou komedii, ale řekl naplno, co si myslí o honu na čarodějnice, a to v době, kdy se všichni strachem klepali někde v koutku a drželi pusu! A na rozdíl od Jeana-Paul Sartra, který ve podobně laděné divadelní hře Nekrasov nepokytě straní komunistům, Chaplin stojí "pouze" na straně zdravého rozumu, lásky a humanity.(17.5.2011)
-
velkyvezir
Chaplin byl evidentně svědomím USA. Film nepostrádá vtip a svižný děj, ale přiznám se, že mne zklamal závěr, přece jen vyústění obvinění z kontaktů s komunisty bylo příliš ukvapené. Očekával bych hlubší kritický pohled na éru mccarthyismu...(26.12.2007)
-
tomtomtoma
Další z nádherných filmů Charlese Chaplina. Je to krásné satirické zamyšlení nad tím, co je svoboda a jestli svoboda není spíše jen takovým pozlátkem, ale skutečnost je docela jiná. Tentokrát král Shadov (skvělý Charles Chaplin), nezdolný optimista a idealista prchá před krvavým pučem do Ameriky, do New Yorku, bašty svobody. A i když je nespravedlivě označen za zloděje a tyrana, nežehrá na osud, nýbrž se snaží zpříjemňovat si každou chvilku svého života. Naráží na nesmyslnosti konzumního života, kde se stát celebritou, pokud se člověk objeví na televizní obrazovce, není velký problém. Utahuje si z nesmyslného vlivu reklamy na obyčejné lidi a z módních trendů, v tomto případě plastických operací. Zjišťuje, že nejvíce svobodná země se jako svobodná země jen tváří a že jen za své odlišné názory se člověk velmi snadno dostane do potíží a snadno může ztratit svobodu a usednout do vězení. Je to takový hon na čarodejnice, kdy jakákoliv odlišnost je tvrdě trestána, neboť lidé mají obrovský strach z něčeho jiného, pokud vám ještě výborní nejvyšší představitelé státu tvrdí, že je to špatné. Obrovská netolerance, závist, frustrace a pokrytectví jsou velkým nebezpečím pro všechny, i když nikomu nedělají nic špatného. Samozřejmě určitá forma svobody existuje, pokud člověk striktně dodržuje nastavené mantinely a nepřekračuje určité "nebezpečné" linie. Největší forma svobody by snad mohla existovat snad jen ve státě s velmi osvíceným panovníkem, ale i v tomto případě by existovalo mnoho nespokojenců, protože touha po podílu na moci je nezměrná a tak lákavá. Další zajímavé postavy: králův velvyslanec v New Yorku Jaume (Oliver Johnston), uvědomělý chlapec Rupert Macabee (Chaplinův syn Michael), který svojí neuvěřitelnou zarputilostí za obranu svobody přivede krále do problémů se státním aparátem a Ann Kay (půvabná Dawn Addams), která nejdříve krále zneužije do své televizní show, poté při snaze mu pomoci mu schání práci v televizní reklamě a aby ho nakonec přesvědčila o nutnosti plastické operace. Vytváří se mezi nimi neobyčejný vztach, kdy jsou oba dva k sobě přitahováni úctou a svým projevem. Nádherná je scéna, kdy je král u výslechu u soudu a neuvěřitelnou nehodou a náhodou celý výbor spláchne ze svého místa. Film, který pobaví a ze kterého i trochu zamrazí.(12.9.2010)
-
everlong
DÁLE HRAJÍ: Maxine Audley (Queen Irene), Oliver Johnston (Ambassador Jaume), Dawn Addams (Ann Kay - TV producer), Joan Ingrams (Mona Cromwell - Hostess), John McLaren (Mr Macabee), Phil Brown (Headmaster), Harry Green (Lawyer Green), Robert Arden (Lift Boy), Alan Gifford (School superintendent), Robert Cawdron (US Marshal), George Woodbridge (Member of Atomic Commission), Clifford. Buckton (Member of Atomic Commission), Vincent Lawson (Member of Atomic Commission), Sham Wallis (Singer), Joy Nichols (Singer), Nicholas Tannar ( Butler), George Truzzi (Comedian), Laurie Lupino Lane (Comedian), Macdonald Parke(16.5.2010)
-
Dinsberg
Chaplin kritizuje americké pronásledování levicově smýšlejících lidí (sám jej zažil). Možná, že by satira mohla být silnější kdyby do filmu propašoval víc vlastních prožitků. V jeho biografii je jich spousta, jenže pak už by nešlo o komedii. Jedná se o jediný Chaplinův film, kde se najdou hluchá místa. I sem se mu podařilo vpašovat sekvence z němého filmu, např. šmírování skrz klíčovou dírku (tahle scéna je inspirovaná skutečnou příhodou z jeho života). Vše je ukazováno velmi polovičatě, takže to nemá patřičnou sílu, obzvlášť scény u soudu, avšak určité satisfakce se mě i Chaplinovi dostalo ve scéně s hadicí, kde "zchladil" celý soudní tribunál. Bohužel tohle a pár podařených gagů z úvodu filmu nevyrovná nevyváženost mezi komickými a sentimentálními scénami.(20.11.2010)
-
_aandyy_
Nezklamal ani ve své poslední velké roli.(13.2.2012)
-
Bigfuckman
Tohle se mi od Charlieho libilo asi tak nejmíň za mnou shlednutou jeho filmovou kariéru. Pár vtipných glos tu vyznělo i humor a docela i tvrdá sociální satira, ale jak řikám mohlo z toho mračna přece jen víc kapat!(6.4.2009)
-
Mikino00
Povedená pomsta Chaplina Americe, za to jak se k němu i k normálním lidem v té době chovala, té jejich paranoie, pseudodemokracii a neobjektivností médií (vše jim zůstalo dodnes). Tohle muselo být pro některé v době vzniku filmu silné kafe.(9.8.2011)
-
Huguette
Asi jsem hloupá na to, abych dovedla pochopit a docenit tento film.Ty 4 * jsou trošku slabší. Líbil se mi malý Michael Chaplin, až by se ho jeden bál!(23.7.2011)
