Serial Experiments: Lain

Z "Serial Experiments: Lain" mám docela rozporuplné pocity... Zvláštní a "rozdvojená" je už hlavní postava, Lain Iwakura, na první pohled introvertní křehká školačka, jejíž druhou tváří je chladná a oblíbená Lain z "Wired", světa za počítačem. Vše začíná, když jí napíše spolužačka e-mail. Problém je, že tato spolužačka by měla být mrtvá, protože nedávno spáchala sebevraždu. To způsobí, že se Lain začne o elektronický virtuální svět více zajímat, až ji nakonec pohltí... nebo v něm už existovala dávno předtím? ________ Zpočátku jsem si myslel, že Lain bude cyberpunk o světu budoucnosti, o lidech, kteří se pohybují ve dvou světech ("real" a "wired"), asi jako Matrix, mírně říznutý duchy a záhadami. Ale později jsem z Lain měl podobný dojem jako z posledních dvou dílů Neon Genesis Evangelion. Přestaly existovat hranice mezi světem reálným a virtuálním, mezi skutečností, halucinacemi a sny... A přibližně v tu chvíli jsem se v tom tak trochu zamotal a mírně přestal chápat, co se to vlastně děje :-) _____ Od toho odvozuji i hodnocení, které se pořád spíše blíží hodnocení první poloviny seriálu; celkově to jsou "horší 4*". (30.07.2004)

Nikdy, opravdu nikdy, bych v životě neřekl, že mě až tak nadchne anime seriál. Nalákalo mě na něj žánrové zařazení a obsah, slibující něco opravdu nevídaně divného, ale dost jsem se bál, aby z toho nevypadlo to klasické na efekt překombinované anime, které se snaží mít tak moc zvratů, až je to časem už jenom nudné a otravné. Už první epizoda mě ale přesvědčila o tom, že tohle bude něco úplně jiného - skoro žádná hudba, hromada tichých scén, kde jen postavy stojí v určité póze nebo jen někam divně koukají, psycho textové vsuvky/citáty o sebevraždách a jak se hlavní hrdinka jen vzdala svého těla a dál žije v síti... Bylo to tak neskutečně psycho a zároveň atmosférické, že mě to nadchlo už tam a zbylých 12 epizod jsem se modlil, aby se to někde celé totálně nepokazilo. Ono je to totiž taky hodně mysteriózní, zvratů je zde opravdu tuny a všechny jsou - jak je u Japonců zvykem - tak, že se vám z nich div nerozskočí hlava, ale překvapivě jsem vůbec neměl pocit překombinovanosti, naopak, (skoro) vše tu mělo svůj smysl, dotáhlo se do konce, přišlo to s dostatečným počtem myšlenek o tom, co všechno může způsobit přetechnizovanost (a nejen to) a všechno mi tu prostě přišlo dostatečně vyvážené na to, abych byl naprosto spokojený. Má to teda pár slabších míst a epizodu 11 tvůrci mohli škrtnout úplně, ale mimo to, zbytečné romantické/vztahové scény a neopodstatnění toho, proč je hlavní hrdinkou mladá školačka (což ano, to je taková japonská ujetost, tvořit filmy a seriály o takových postavách z prostředí školy, ale tady to zpětně nemá větší opodstatnění a víc by se mi líbilo, kdyby Lain měla okolo 25), tomu fakt nemám co vyčítat. Hlavně mě těší, že tvůrci naprosto přesně věděli, jak co odhalovat a jak celý děj gradovat - píšu to teda asi ještě u dvou epizod, ale tohle se vidí opravdu málokdy. Jen se teda člověk musí dostat do té nesmírně specifické atmosféry, najít si v ní zalíbení (což jde snad ještě hůř než se do ní dostat) a dávat pozor, co tam všichni říkají co přesně je metafora pro něco většího. Mě osobně to teda pak smysl dalo a je to snad nejfilozofičtější anime, jaké jsem kdy v životě viděl. A za mě - kam se na Lain hrabe mírně přeceňované Ghost in the Shell... Za mě naprostá pecka a už pěkně dlouho mě žádný seriál takhle neoslovil. Slabých 5* (21.03.2023)

Zo začiatku vás priam hypnotická atmosféra sveta, v ktorom Lain postupne odhaľuje viaceré nejasnosti týkajúce sa jej života, pohltí. Nabažení sa tešíte na rozuzlenie, ktoré by mohlo na konci prísť. Lenže všetka tá cyberpunková mysterióznosť sa nakoniec ukáže byť len nafúknutou bublinou, ktorá sa tvári veľmi vínimočne a princípu fungovania sveta znalo. Všetka táto myšlienková prázdnota je zabalená do veľmi hustého nánosu čo najzložitejsie znejúcich dialógov a komentárov. Kritiku taktiež neustojí animáci, ktorá nestoji až na pár originálnych nápadov za nič a opakuje sa stále dookola. Je plná statických záberov, ktoré sprvoti celkom dobre zapadajú do fragmentovej atmosféry paranoje odlúčenia jedinca od reálneho sveta, ale postupne sa stanú len samoúčelným šetrením na náročnsti na pohyb. Veľké sklamanie, aj keď úplnú tragediu zachraňuje atmosféra. 2,5* (03.04.2007)

Neustále záběry na dráty skrz které proudí zdroj našeho bytí na Zemi - elektřina.... Vlastně ani nevím jak toto dílo slovy popsat či co si o tom myslet. Zkrátka Nakamura vytvořil anime psycho-matrixovský cyberpunk scifi ze kterého se mi občas pěkně zatočila hlava. Seriál v názvu obsahuje slovo "experiments". Ano, to je to správné přirovnání. A veřejně si při tom i přiznávám, že o kyberpunku nic nevím! 6/10 (24.05.2007)

To bylo tedy něco. Tímto seriálem o (ne)realitě, (ne)identitě a (ne)samotě jsem značně zmaten, ovšem zároveň jen o trochu méně potěšen. Byť mi pár dílů úplně nesedlo, zbytek byl velmi dobrý až skvělý. Velice se mi zamlouvá audio-vizuální zpracování - jednoduchá až minimalistická kresba pozadí zanechává ve spolupráci se zvláštním zvukově-hudebním doprovodem parádní dojem. Rozhodně jde o jedno z nejzajímavějších filmových děl, jaké jsem měl tu čest vidět, a také je to velice atraktivní varování před nebezpečím závislosti na internetu:-) 8/10 (05.10.2006)