Reklama

Reklama

"Interstella 5555 - The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem" z dílny japonského mistra Leiji Matsumota je nakreslen na míru ke slavnému albu Daft Punk "Discovery". V dojímavém sci-fi příběhu o zrození nejslavněvnější kapely na světě tedy narazíte na hity jako "One More Time", "Aerodynamic", "Digital Love", "Something About Us" ad. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

TeeAge 

všechny recenze uživatele

|| Scenár: Thomas Bangalter, Emmanuel de Buretel, Shinji Shimizu | Hudba: Daft Punk, Romanothony, DJ Sneak, Todd Edwards | Produkcia: Thomas Bangalter, Guy-Manuel de Homem-Christo, Cedric Hevert, Emmanuek de Buretel, Shinji Shimizu | Distribúcia: Virgin Music, EMI | Štúdio: Toei Animation | Rozpočet: 4 miliónov $ || Animovaná lahôdka pre fajnšmekrov elektronickej hudby. Ja žial do tejto skupiny veľmi nepatrím, a tak som si vlastne mohol užiť akurát slušný scenár a prvoligový vizuál. ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Já jsem si vždycky říkal, že ty videoklipy, které rotují i v dnešní době často v televizi, musí mít nějaké pokračování, protože jsou prostě až moc dobrý. A taky že mají, jenom já blbec jsem o tom nevěděl. Teda ono to není pokračování ale regulérní film, který je komplet v Daft Punk soundu. Já teda podobnou muziku až na výjimky moc rád nemám, ale Daft Punk ta výjimka je a jejich písničky docela žeru. Zvláště to hodně povedené album Discovery, z něhož jsou zde všechny songy. Anime je sama o sobě dost dobrá, ale ta muzika tomu dává úplně nový rozměr a pozvedá to ještě o úroveň výš. Prostě super a jsem hodně rád, že jsem ten jejich přes hodinu dlouhej videoklip konečně viděl celej. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tak tady se přiznám, že jsem byl připraven na nejhorší. O Daft Punk jsem v životě neslyšel a japonské čmáranice nemám vůbec rád, nejedná-li se o čmáranice pro dospělé, takové mi nevadí. Mile mě překvapilo, že hudba mi vůbec nevadila, ba naopak se mi některé skladby velice zamlouvaly, a dokonce jsem si uvědomil, že mnoho z nich neslyším poprvé. Horší to bylo s hranou částí. Ta, podle očekávání, stála za hovno. Příběh byl hrozně ubohý a strašně nudný. Myslím, že mohl oslovit snad jen bezvýhradní fanoušky. Ani tu hodinku jsem neudržel oči a pár minut před koncem jsem si musel dát vynucenou spací desetiminutovku. Celkově bych hudbu označil i jako "super". Bohužel, tyhle čmáranice jsem nikdy neměl rád. Nejvíce mi na nich vadí obrovské časové rozestupy jednotlivých obrázků. Absolutně to nepůsobí na moje citlivá očička souvisle. Obraz je trhaný a koukání nepříjemné. Hodně nesnáším třeba, když některá postava pseudo běží. To je úplně hodno odvrácení zraku. Celkově to na nějakou tu hvězdičku vidím, protože, naposledy se zmiňuji, hudba je vážně dobrá, přestože to není ani omylem můj styl. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele FFilipCZ. ()

Scharra 

všechny recenze uživatele

Někdo si do videoklipu zasadí ukázky z filmů a někdo si k písničce (nebo spíše k albu) vytvoří vlastní film. To je Interstella 5555. Už od prvního klipu k One more time mě to uchvátilo. Na to, jak to celé dopadne, jsem si musela pár let počkat (a dušovat se, jestli vůbec je nějaký konec a někdo jim projekt nestopnul), protože vydali do komerčního světa snad jen čtyři klipy. Díky Bohu jsme se dočkala a musím říct, že výsledek je za jedna :) ()

PKD 

všechny recenze uživatele

Pro mě, jako fanouška Hloupého Punku (který vůbec není hloupý a už vůbec ne punk, haha)...povinnost. A velmi příjemná. Za absolutní vrchol považuji skladbu Veridis Quo (a za jejich totální vrchol vůbec skladbu, Robot Rock z alba Human After All), která je něco nepopsatelného. Něco jako Mozart/Bach vs Daft Punk. Jde také o 2. nejdelší skladbu na celém albu a dozvíte se v ní, jak je to s nejslavnějšími hudebníky v dějinách lidstva takovým způsobem, že by i Star Trek TOS mohl závidět.;-) Je samoz. ironií, že i když nejsem vyloženě house fan, tak toto mysteriózní duo poslouchám již od 1.LP a k elektronice jsem měl vždy velmi blízko (díky Carpenterovi), takže tak. Sice už anime nemusím tak jako pred 20 lety, ale tento způsob vizuálu mi vůbec nevadí. Právě naopak. A pro ty, kteří neví, zda bylo napřed album Discovery či film či obě věci souběžně vězte, že napřed je album. O 3 roky později pak přišel parádní anime s vycizelovým house/garage house/disco/post disco hudbou od 2 francouzských Robotů, kteří ve filmu při nominaci na zlatou desku mají pocity vyobrazené na svých helmách...Happy......a.....? ;-) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (9)

  • V jednom okamžiku je na monitoru zobrazen fotbalový zápas. Týmy, které zrovna hrají, jsou týmy Francie a Japonska. Jedná se na odkaz na původ tvůrců filmu: Daft Punk jsou Francouzi a Leiji Matsumoto je Japonec. Skóre zápasu navíc odpovídá počtu tvůrců, tedy 2 pro Francii a 1 pro Japonsko. (Adasin)
  • Ve filmu postupně zaznívají veškeré skladby z alba skupiny Daft punk "Discovery" v přesném pořadí jako na samotném albu. To je na konci filmu vysvětlené tím, že celý děj byl jen sen dítěte při poslechu alba. (Jantar2)
  • Skladba „Superheores“ obsahuje vysamplovaný vokál „Something is in the air“, který pochází ze skladby „Who's been sleeping in my bed“ od Barryho Manilowa. (l3ricktop)

Reklama

Reklama