Smůla

Koncert amatérského herectví připomínající ochotnické divadlo v laciných televizních kulisách. Herci jsou toporní včetně hlavních představitelů (Blažek a Schneiderová). Celá pohádka je laděna do hnědé barvy, což se odradí už od pohledu. Uším zase vadí ten příšerný zvuk. Všude je samá ozvěna a neustále jen švitoří ptáčci. Kostýmy jsou doslova otřesně. Jsou to jen takové přehozy přes tělo, hlavně u Schneiderové a ostatních víl, včetně královny lesa. A v tomto všem už tak nezáživný příběh se ještě více ztrácí. Tohle je opravdu velice špatná pohádka. [258. hodnocení, 12. komentář, 51%] (05.04.2020)

Občas si čtu komentáře pode mnou, abych správně uměl vyjádřit své pocity, když sám nenacházím vhodných slov. Pohádka nebyla vyloženě špatnou. Jenže...ona ta nuda není úplně pohádkou. Spíše by to mohla být pověst o dvou milencích přetočená do povídky. Ale filozofické podobenství se mi docela líbí. Od Vlasty Janečkové jsem například vysoce hodnotil Silák a strašidla nebo třemi hvězdami Ty, ty, ty, Moneti! Tahle režisérka má za sebou ale také výbornou Zlatovlásku. Tak právě ta komediálně-hudební nota pohádce chybí. (05.04.2020)

„Má v sobě tolik zvláštní pokory. Jako by pokládala hebký koberec pod každé princovo slovo.” - „Aby nebylo slyšet, jak princ namyšleně dupe!” +++ „Její slova jsou jen dutou ozvěnou slov prince Lukáše. Není v nich ani kousek její duše.” - „Chceš tím říct, že Oxana duši nemá? Myslíš, že upsala duši čertu?” - „Čertu ne, princi Lukášovi.” - „Miluje ho!?” - „Ano, ale duše se nedává. Kdo je bez duše, nemá žádnou cenu.” +++ „Máš na ruce smůlu, mou smůlu.” - „Roztála horkem ohně.” - „Ne, teplem tvých dlaní.” +++ „Říká se, že smůla patří k životu a kdo nepozná smůlu, neváží si štěstí.” +++ Moc pěkná pohádka, která je tak pravdivá, až se na to současným smrtelníkům zřejmě špatně kouká a ještě hůř se jim ta životní moudra poslouchají. Jinak si neumím vysvětlit její zdejší nízké hodnocení. Kéž by dokázala promlouvat alespoň k dětem, jimž je primárně určena. Hned by se nám na světě všem lépe dýchalo, kdyby nové pokolení více dbalo o sílu vnitřní krásy než nablýskaného zevnějšku. (80%) (12.01.2021)

Hodně slabá pohádka. Jindy alespoň průměrná Janečková servíruje zbytečně natahovanou nudu. První polovina pohádky je totálně o ničem, nezajímavá a nudná, v druhé polovině se přeci jen už řeší králova změna povahy, láska a odvržení. Ale i tak je s podivem, jak slabý a nezajímavý příběh vznikl. Ani slušné herecké zastoupení nic nezachrání. Většina vedlejších postav je tu zcela zbytečná a jen do počtu, pohádku aspoň trochu nad vodou drží slušná výprava a exteriéry. (18.10.2015)

Spíše než pohádka je to filozofické podobenství - na můj vkus zbytečně dlouhé - o tom, nakolik si má nechávat člověk lhát a od druhých přijímat jen to, v čem s ním souhlasí, a nakolik by měl přemýšlet, zda názory, jež se mi nelíbí, nemohou mít v sobě zrnko pravdy. Široce by se to vzdalo vzít i jako feministické téma, nakolik má žena mlčet a nechávat rozhodovat jen chlapa, i když ten rozhoduje sobecky, namyšleně a špatně. V podstatě je zde i téma partnerských vztahů a důvodů rozchodů. Takže ne, není to pohádka. Ševčíková zde kdovíproč dostala roli protivné, panovačné holky, alespoň tak svým sarkasmem od začátku působí. (18.10.2015)