Vzdušné torpédo 48

Dnes působí spíše naivně, ale v době vzniku muselo být Vzdušné torpédo 48 senzační biják. Příběh se drží klasických špionážních postupů (řada situací je James Bond hadr) a stále se snaží být zajímavý, herci jsou kvalitní, herečky krásné (škoda, že kostyméři tak odbyli Zitu Kabátovou), dočkáme se i řady zvratů, detektivní části s mordpartou jako vystřiženou z Hříšných lidí města pražského a přehlídky tehdejší československé armádní techniky. Na druhé straně jsou naprosto pitomí padouši, kteří ale měli zřejmě sloužit k pobavení (hromadný útěk autokarem), a Cikánova neschopnost natočit cokoliv, co by připomínalo akční či o něco dramatičtější scénu. Jedinou výjimkou by snad mohl být únos hlavního hrdiny. Poselství snímku o tom, že český národ musí být stále ve střehu, bylo s přihlédnutím k roku vzniku mrazivé až hanba. (09.03.2013)

Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství. (03.10.2008)

Já jsem toho vraha viděl! A jak vypadal? Byl vysoký ve smokingu a pořád se mračil! Podle toho ho určitě identifikujeme... Ok dobrodružný a špionážní thriller od toho fakt nečekejte. Ta zápletka je poněkud chaotická a nepřehledná a taky to trochu devalvuje tradičně nudná a statická Cikánova režie, ale zase abych nebyl vyloženě krutej, tak na svoji dobu je to aspoň zajímavý pokus o netradiční žánrový odklon a nijak vyloženě nelituji toho, že jsem si tuhle zapomenutou pravěkou raritu doplnil. K tomu dávám čistě neutrálních 50% (08.05.2021)

Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku. (05.11.2013)

Hlavní mínusy filmu: naprosto otřesné výkony všech hereček, muži na tom nebyli o moc lépe, ale jejich barvy zachránili Korbelář s Marvanem, velice naivní scénář, plytké a tupě deklamované dialogy. Hlavní plusy filmu: výtečná kamera, rychlý střih, zřejmě se natáčelo na kvalitní materiál, neboť je film stále v dobré kvalitě. Cikán byl rozhodně režisér - průkopník, jen měl smůlu na blbý scénář a strašidelné herečky. Ale psal se rok 1936, za humny byl drak jménem Hitler a tohle byla krásná ukázka pohotovosti a nebojácnosti československých vzdušných sil a rozvědky. Kdyby ve filmu nebyly přítomny ty šílené dcerušky velkouzenářů, byl by to i docela dobrý snímek. (09.03.2013)