Vzdušné torpédo 48

Kousek, který slušně vizualizuje špionážní dobu Fr. Moravce (zřejmě na armádní zakázku), přestože ve stavbě (oproti pestrosti) příběhu přináší spíše kouzlo tématu než nadčasovou kvalitu. Hašlerovský patos je více než hmatatelný. Závěr potěší pestrou letovou přehlídkou tehdejší letecké techniky včetně řízené vývrtky. 2-3* (09.03.2013)

Já jsem toho vraha viděl! A jak vypadal? Byl vysoký ve smokingu a pořád se mračil! Podle toho ho určitě identifikujeme... Ok dobrodružný a špionážní thriller od toho fakt nečekejte. Ta zápletka je poněkud chaotická a nepřehledná a taky to trochu devalvuje tradičně nudná a statická Cikánova režie, ale zase abych nebyl vyloženě krutej, tak na svoji dobu je to aspoň zajímavý pokus o netradiční žánrový odklon a nijak vyloženě nelituji toho, že jsem si tuhle zapomenutou pravěkou raritu doplnil. K tomu dávám čistě neutrálních 50% (08.05.2021)

Snímek, který je zajímavý nejen jako ukázka filmové propagandy let třicátých, ale především jako z dnešního pohledu krajně naivní, ale přesto ne úplně nepovedený pokus o špionážní thriller. Máme tady zkrátka československou bondovku vzniklou dávno před Bondem a před studenou válkou. Z hereckých výkonů - značně poplatných době a tehdejšímu pojetí filmového herectví - vyčnívá (bohužel v negativním smyslu) především Karel Hašler a jeho téměř hysterický projev v roli ultranaivního (až přiblblého) dr. Marvana. (10.03.2013)

Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství. (03.10.2008)

Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku. (05.11.2013)