Někdy veselo někdy smutno

Uplakané rodinné drama Karana Johara + herecký all star team v nejlepší kondici. To jsou ty hvězdné páry Amitabh + Jaya, SKR + Kajol, Hrithik + Kareena (po přestávce) a osamocená Rani. Největší slabost mám ovšem pro pyramidy ;) A nejmenší pro odhalení pravidelné struktury aneb žánr, který fungoval před přestávkou, zásadně otáčíme o 180° a nakonec jsou spokojeni všichni. Co je ale skutečně nezapomenutelné, je klasicky soundtrack. (04.08.2011)

O tento film jsem se zajímal především z důvodu extrémně dlouhé stopáže (co je nad tři hodiny, zřídkakdy bývá špatné). Dostalo se mi příjemného audiovizuálního i emocionálního zážitku. Nejsilnější stránkou K3G jsou muzikálová čísla, jimž vévodí kultovní "Shava Shava". Je vidět, že na kostýmech a výpravě se nešetřilo, a z prostředků, které na ně padly, by se nejspíš najedlo nejedno bombajské předměstí. Z hereckého obsazení na sebe největší pozornost strhává krásná a příjemně ujetá Kajol v roli Anjali. (546.) (28.02.2010)

Zápletka tohohle filmu je naprosto klasicky bollywoodská, jeho zpracování však celkem velkolepé, od výpravy až po muzikálová čísla. Oproti předchozímu režisérovu opusu má tenhle film i o něco poslouchatelnější soundtrack a trocha toho vtipu a sexapealu navíc. Míra patosu, projevující se zejména v nesčetných zpomalených záběrech a ubíjejícím tradicionalizmu však u mě překročila i na Bollywood únosnou mez. Při své délce je to opravdu pro silné nervy. Pokud chcete však vidět něco klasicky bollywoodského, doporučuju. I když třeba v Korei tak pevné nervy neměli a do distribuce zkrátili film o celou polovinu. (10.09.2005)

Film, který díky svému kultovnímu statusu a obrovskému komerčnímu úspěchu v Indii i v zahraničí do značné míry ovlivnil představu mnoha zápaďanů o bollywoodské produkci. A nejsem si jist, zda vždy v dobrém. Na všechnu jeho sladkost, patetičnost a "ubíjející tradicionalizmus" se dá ovšem s úspěchem nahlížet jako na kousavou ironii (Viz. rozpory v "tradicionalistických" hodnotách Raichandových, kteří sice prožívají Diwali jako otázku života a smrti, ale bydlí v domě v typickém britském stylu, nosí západní oblečení a do svých tradic počítají i univerzitní studium v Anglii. Proti nim zase stojí Anjali, rodačka z Čándní Čauk, která naopak žije v Anglii, ale ven chodí jedině v sárí a životní styl Angličanů je jí proti srsti.) Hodně o významu jednotlivých scén napoví i hudba, která krom skladeb vytvořených přímo pro film zahrnje i indickou státní hymnu, nacionalistickou píseň Vande Mataram i veleznámý britský cover "camp" hitovky It's Raing Men. I s různými klišé se tu zachází uvědomněle a systematicky, mnohá ani nejsou indická, ale právě britská, potažmo americká (matka obejme syna před početným "publikem" a všichni tleskají)... Inu, K3G vůbec není tak prostá a "typicky indická" podívaná, jak by se zejména nepoučenému divákovi mohla jevit a bollywoodským pionýrům bych ji tedy raději moc nedoporučoval. A to i částečně z osobního důvodu, protože nemůžu tvrdit, že zrovna K3G by představovalo ten typ filmu, kvůli kterým mám Bollywood rád. (30.11.2009)

Kajol bola nádherná, Hrithik výborný tanečník, Kareena vyzerala ako tmavovlasá Paris Hilton a nezachránil to svojim pohľadom ani Shahrukh. Príbeh typický bollywoodsky, kopec uplakaných ľudí, prehrávanie, strašne veľa pátosu, krásne kostýmy, v Londýne naopak otrasné, celkom slušné tanečné choreografie, muziku som už aj lepšiu počula ... ja viem, Bollywood, ... ale ja som sa miestami celkom dosť trápila. Takže nabudúce. (03.03.2016)