Před soumrakem

„Spomienky nie sú uzavreté, kým žijeme." Priznám sa bez mučenia, že Linklaterovu "jednotku“ (PRED ÚSVITOM/1995) som nevidel, ale jej voľné pokračovanie (ktoré prišlo takmer na desiate výročie) som si zamiloval a teším sa nielenže na pátranie po predchodcovi, ale tiež na trojku, ktorá MUSÍ vzniknúť. Ten nápad je totiž úchvatný: jeden režisér s dvoma hercami každých cca desať rokov nakrútia film o dvoch hrdinoch (Ethan Hawke a Julie Delpyová), ktorí sa po rokoch znova stretávajú, prechádzajú sa v reálnom čase (teda cca dve hodinky) a rozprávajú sa o tom, čo od posledného stretnutia zažili. Je to pozoruhodný spôsob, ako reflektovať dve naprieč rokmi sa logicky vyvíjajúce osobnosti muža a ženy (v podstate je to svojím spôsobom skôr "časozberný dokument" á la MARCELA). Otvorený záver naznačuje, že trojka bude naozaj zaujímavá. Prirodzená prechádzka atmosférickým mestom, palec hore. (16.03.2005)

Zatímco první díl zůstal daleko za mými očekáváními, tohle pokračování je překročilo několikrát. Before Sunset je film, který je svým způsoben unikátní. Proč? Pokračování snímku musí (alespoň pro mě) splnit pár věcí - film musí mít důvod, proč by měl být natočen, rozvinout příběh z předchozího snímku, ALE zároveň to nesmí být jediná linie celého filmu. Pokračování musí být o něčem jiném, hlavní hrdinové se musí někam posunout a hlavně poučit z minula no a mělo by to být o něco lepší, než předchozí film. Většina filmových pokračování splní jen pár těchto bodů, takže co se mé osoby týče, pokračování moc nevítám. Ale v tomto případě se všechno povedlo naprosto dokonale, konečně jsem měl ten pocit, jako že jsem opravdu součástí něčeho (zatímco v jedničce mi přišlo, že jsem byl pouhým divákem sledujícím hru, zde jsem si připadal jako kamarád jednoho z hlavních hrdinů, který mi vypráví o jednom neskutečném příběhu) a konečně jsem uvěřil, že tohle mohou být skuteční lidé a ne jen postavy na papíru. No a ten závěr… Smekám před Ethanem, Julie a Richardem. Tohle si zaslouží jednoznačných 100 %. (04.07.2014)

Po dobrom hodnotení a chválospevoch som sa to rozhodol zhliadnuť, napriek neskorým hodinám a na moje počudovanie ma to nijako nechytilo. Od romantiky to má podľa mňa dosť ďaleko, aj keď pár momentov, lepšie povedané dialógov by ušlo. Najväčší problém tohto filmu je, že je nenormálne ukecaný. Celý film je jeden nikdy nekončiaci dialóg a hlavný hrdinovia za 80 minút predebatovali a rozobrali toľko tém, čo som ja nestihol za jedenásť rokov manželstva. Hóódne by som z dialógov ubral a v duchu som si počas filmu vravel, aby už aspoň na chvíľu zavreli zobáky. Romantika je Tatinic, romantika je Farebný závoj alebo Pokánie. Toto bohužiaľ nervy žrúca talkshow s jemným nádychom romantiky. Niekto to tu nazval rozhlasovou hrou a myslím, že to tento film dokonale vystihuje. Nemusíte ho vidieť, stačí ho počuť, a to je na romantiku fakt málo. Slabé tri hviezdikčy. Film 50%. (11.04.2010)

Romantika... s překvapivě chytrými postavami. Problém je, že nevedou nijak nápaditý dialogy a tímhle on-line kecáním zaplácly celý film. Není to herecký koncert, jako spíš koncert dvou herců, které se nám snaží vnutit představu jakési náhlé improvizace. Třetí postavou je kamera, rozuměje divák, kterého, tancujíce s oběma hrdiny, kamera zastupuje. (15.09.2008)

V podstatě úplně stejně emocionální nášup plný důvěrně známých dialogů, jako jednička. Je opravdu až pozoruhodné, jak Linklater umí dokonale opisovat všechny životně známé peripetie a ještě do všeho to narvat do bezchybně natočeného real-time snímku. Shlédnutí ihned po prvním díle výtečný zážitek ještě o několik tříd umocňuje. (24.07.2013)