La notte dei diavoli

Další zapadlá raritka. O ději jsem dopředu nevěděl zhola nic, o to větší překvapení mě pak čekalo. Snímek je vlastně celovečerní verzí Tolstého povídky, kterou zfilmoval už Mario Bava ve své povídkové antologii Black Sabbath. Ta se mně sice líbila možná o něco víc, ale to neznamená, že tahle španělská je hned horší. Není, jen má lehce delší stopáž, než by jí slušela. To jsou však jen moje bezvýznamné rozmary. Každopádně je tenhle kousek naprostou lahůdkou pro milovníky starého eurohorroru: má výbornou atmosféru (prostředek trošku drhne, ale závěrečná půlhodina maže), nějakou tu nahotu a dojde i na slušné gore efekty. Takže palec nahoru, tohle mě bavilo. (27.03.2013)

Tolstého "Semja vurdalakov" zasazená do Jugoslávie roku 1972. Hlavní postavu italského cestujícího, který náhodou se svým autem uvázne v lese, představuje chorvatský herec Gianni Garko. Příběh začíná v psychiatrické léčebně, kam se dostal. Neumím přesně vyjádřit, co mi na tomto zfilmování nesedělo. Snad ta současnost, nezajímaví herci, slabší atmosferičnost, zbytečná krev? Ze tří známých zpracování (Bava, Šavlak, Ferroni) se mi zdá toto nejslabší, přesněji 2,5.. (09.04.2016)

Tak tenhle kousek mě silně zaujal hned od úvodních minut. Říkal jsem si, že jsem narazil na zapomenutej klenot. Film měl totiž neskutečně hutnou atmosféru kterou by mu mohl závidět lecjakej novější snímek. Vše ještě víc umocnila hudební složka filmu a kupodivu i celkem obstojný herecký výkony. Jenže postupem času to začíná haprovat a napětí začíná pozvolna upadávat a hutná atmosféra se pomalu ale jistě začíná vytrácet. Závěrečný souboj s nemrtvými působí spíš komicky než aby vyděsil. Úplnej závěr je tak spíš už jen výstřelem do prázdna. Škoda, skoro 3/4 stopáže filmu to vypadalo hodně slušně. Závěrečná čtvrtina však snímek ( Alespoň v mých očích )poslala do průměru. (18.06.2020)

Velmi vzrušující obskurní lahůdka, od italského, ve své době, velmi talentované a nadějného tvůrce Ferroniho, jehož filmografii se od roku '60 rohodně vyplatí mapovat. Škoda že šlo v tomto případě o jeho předposlední film, o film natočený podle Tolstého adaptace "Lu Famille du Wurdulak" (předtím ve filmu "I tre volti della paura" od Bavy). Základ úspěchu filmu byl bez debat skvěle napsaný příběh, točilo se někdě v bývalé Jugoslávii a prostředí samo o sobě přispělo rovněž velkou měrou k celkové velmi dobré atmosféře. "Night of the Devils" je vskutku vynikající upírsko/čaroděnický horor s velmi sugestivní, mrazivou a znepokojující atmosférou, a především nádherným, melancholickým, téměř ukolébavým hudebním doprovodem, který tomuto filmu, jeho atmosféře (etc), rovněž velice napomohl. Nechybí zde ani nějaké menší gore (ucházející Rambaldiho speciální efekty v uvozovkách na rok '72 a nízký rozpočet) a kus ženské nahoty (Belli). Příběh se tu odvíjí jako retrospektiva, film má velmi pomalé tempo, ale nenudí, budování atmosféry je velmi efektní, napětí tu postupně roste a houstne. Posledních cca 15. minut je naprosto skvělých. Nezapomenutelné je tu především samotné bolestivé a kruté, ale bohužel i nevyhnutelné finále, odehrávající se v sutérénu psychiatrické léčebny, ale i to co mu krátce předtím předcházelo, šlo o velmi strašidelnou scénu; kdy hlavní herec Garko se ocitá sám v noci ve svém autě, uprostřed temného lesa, kdy ze všech stran se lesem rozprostírá velmi efektivní hlasitý dětský smích, a za nedlouho následuje atak od zombíků. Škoda že film je i nadále tak málo známý, ale jinak jde vskutku o vynikající neprávem podceňovanou záležitost, takový malý osamocený klenot. Doporučuji všemi desíti, především všem hororistům-euro-maniakům:-) Tady dám tentokrát za 5*, a to naprosto s klidným svědomím, mě se tenhle druh filmu prostě líbí a stále baví. Líbil se mi dokonce víc, než slavná verze od Maria Bavy a to už je co říct! Od Ferroniho jinak doporučuji perfektní gotickou vecičku "Mulino delle donne di pietra". (21.01.2012)

Krásná, ale opravdu krásná hororová záležitost! Kletba starého rodu v plné parádě! Scénář napsal E.M.Brochero, který se podílel na Martinových filmech La coda dello scorpione a Lo strano vizio della Signora Wardh. Hlavní postava Nicola někde v jugoslávských lesích zabloudí, přes cestu mu přeběhne podivná žena a on strhne volant na stranu a auto mu vypoví službu. Jde hledat pomoc a mezitím narazí na podivný pohřeb, kterého se účastní hrstka lidí. Vezmou ho přespat k sobě na statek v hlubokých lesích a další podivné události na sebe nenechají dlouho čekat. Začíná se rozpoutávat atmosféra upírského gotického hororu a poslední dvacetiminutovka je přímočará děsivá jízda, za zvuků chechtajících se děcek. Překvapily mě i některé gore efekty a krásný melancholický závěr. Melancholie prostupuje celým snímkem i díky překrásné hudbě a kameře. Jsem velmi příjemně překvapen a poohlédnu se po další Ferroniově tvorbě. (06.04.2021)