The Girl on a Motorcycle
La Motocyclette
Girl on a Motorcycle
Režie:
Jack CardiffHudba:
Les ReedHrají:
Alain Delon, Marianne Faithfull, Roger Mutton, Marius Goring, Catherine Jourdan, Jacques Marin, Marika Rivera, Robert Rietty, André Maranne, Arnold Diamond (více)Obsahy(1)
Vdaná Rebecca z Alsaska se zamiluje do německého profesora Daniela (A.Delon) a protože jsou oba dva milenci sadisté, jsou na sobě hodně závislí. K výročí svatby dostane Rebecca od svého milence jako dar motorku, aby mohla z Francie do Německa za ním často a rychle jezdit. Vždy, když za Danielem jede, obleče si jeho milá na nahé tělo koženou černou kombinézu a během jízdy se jí vracejí intenzivní zážitky jejich vztahu. (MVanis)
(více)Recenze (15)
Neustále vytlemená Marianne na mě občas působila dost nehodnověrným, ba iritujícím dojmem. Ovšem nejvíc mě zklamal konec, který byl předvídatelný hodně dlouho dopředu - ono kdyby to dopadlo jinak, byl by film prakticky vo ničem, potřebovalo to "silné" (a dost prvoplánové) zakončení. A taky ta zadní projekce měla svoje silný limity, ještě že to vynahradily pěkné surrealistické sekvence. Fajn pro ty, kteří si chtějí vychutnat tělo Marianne Faithfull v době, kdy to dělal i Mick Jagger. ()
V jeden den jsem měl možnost vidět dvě britské pseudokultovky z konce šedesátých let (druhou byl ITALIAN JOB) a mohu svorně prohlásit, že tohle období zřejmě nebylo nejlepší pro anglickou filmografii. Nuzná psychedelická jízda na úrovni "koukám do kaleidoskopu a poslouchám Doors" s absencí jakéhokoliv scénáře a vyšperkována jednou sexistickou (ovšem velmi velmi lacinou) narážkou za druhou (pumpař zasouvá pumpu do hrdla nádrže, celníci ošahávají Marianne Faithfull na hranicích, otec ji naopak poplaská po prdeli, když špatně zařadí kníhu v polici, nekonečné záběry rozkroku v kožených gatích). Marianne Faithfull se v tom pak herecky plácá jak kapr na souši a naštěstí to nezachraní ani její rodidla a poprsí, které se snaží po celý film vehementně vystavovat. Snad jediná věc co mě na tomhle braku potěšila bylo vědomí toho, že Alain Delon musel mít strašnou pohodu: pronese tak cca. 10 replik a zbytek filmu se válí v posteli s dýmkou v puse. Aspoň, že tak. Hopper a Fonda o pár let později svým manifestem zakázané svobody naštěstí poupravili pokaženou reputaci motorkářského hippie žánru. ()
Buchta si navlíkne koženou kombinézu (pod ní nemá vůbec nic), nasedne na mašinu, manžela nechá doma a odjede za svym píchačem do Dojčlandu. Trochu zvláštní je, že film se odehrává na území Francie a SRN a každej tam mluví anglicky, což některejm hercům dělalo očividně problémy. Jinak buchta na mašině si prostě tak jezdí, občas souloží s Alainem Delonemm občas má nějaký vzpomínky a flashbacky a hlavní je, že se celkem často odhaluje. Smůla je, že některý ty vzpomínky a flashbacky jsou naprosto o ničem. Ale jinak jako docela dobrý. Pokud vám stačí čumět na pěknou buchtu, jak jezdí na mašině, sledovat přírodu a starý káry na cestách, tak vám film asi celkem uběhne a na konci vás možná i překvapí. A mě navíc taky překvapilo, že film je o rok starší než Easy rider. 71% ()
Laciné šedesátkové soft porno. Nesmyslný děj, šílené voiceovery, zadní projekce, Alain Delon wtf. Zlatá Emmanuelle. Podobný (sub)žánrový omyl je koprodukce s Kukurou Eden a potom.... Zkrátka věci, ke kterým není nutné se vracet. ()
Kterak nadržená neukojená spíše ještě dívka, čerstvě ženatá, utíká od svého manžela ke svému princi, přitom dumá nad světem-filosofuje a myslí si, jak nad všemi vyhrála, jenže ouhle, jedno varování na motorce v rychlé jízdě nestačilo, druhé už je tragické... ()
Snaha chytit se hippies speedové vlny. Barvy jak při tripu a zbožštění sexu, kvůli němuž je vše dovoleno. Ani ta baba až tak hezká není - prsa jí visí, zadek má velký, lezou jí žebra... http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/divka-na-motocyklu.html ----- Ačkoliv zde skutečně hraje Alain Delon, hlavní a v podstatě jedinou roli má Marianne Faithful, kterou známe spíše z filmu Irina Palm. Jestli má Sylvester Stallone Italského hřebce, Alain Delon má ve filmotéce asi tohleto dílo, jež se Hřebci vzdáleně podobá. Film je má snahu chytit se hippies speedové vlny. Psychedelické barvy nás pronásledují skoro v každém druhém obraze a hippiesácké téma zbožštění sexu a volné lásky, kvůli čemuž je vše dovoleno, dominuje. V obraze se proto objeví i sexuální narážky, ale jsou jak od puberťáka (pumpař zastrčí hadici od benzínové pumpy vilně do nádrže). V podstatě ani ta baba až tak hezká není - prsa jí visí, zadek má velký, lezou jí žebra... Celý film je v podstatě záznamem její jízdy z Francie (odkud prchá od svého manžela, s nímž měla nedávno svatbu) do Německa (ke svému milenci, jenž u jejího otce v knihkupectví nakupoval vzácné tisky). Mezitím se prolínají flashbacky, sny, Alpy a zadní projekce, abychom zjistili, proč má holka ráda motorku, proč nemá ráda svého manžela, proč ujíždí na milenci, který ji nemiluje... V podstatě v prvních scénách, kdy jsou vám některé věci přímo polopaticky nasouvány před oči si řeknete, jak to asi skončí. A ono to tak skutečně skončí, a vy si řeknete, hm, no a co? Výpovědní hodnota filmu je s jedinou výjimkou záběrů krajiny v podstatě nulová. Protipirát a čtyři upoutávky nás čekají po vložení disku do přehráváče, ty samo upoutávky najdeme v hlavním menu, a to je tak vše, co disk ještě kromě filmu nabízí. ()
Bylo-li hlavním cílem filmu ukazát půvaby Marianne Faithful, tehdy ještě nezpustošené Mickem Jaggerem a drogami, tak film splnil svůj účel na 100%. Jinak je to přihlouplé "psychologické drama", výtvarně obvzláštněné módní exploatací psychedelie. ()
ocenenia : MFF Cannes 1968 - Nominácia na 1. cenu (festival bol predčasne ukončený kvôli masovým protestom mládeže) ()
pre mna je Italian Job 1969 stale kult, tento film La Motocyclette uz je len taky pseudokult, ak vobec. Nudny road film, ktory ani nema tempo, Delon povie tak 10 viet a to je asi vsetko, hodne zavisi od Marianne Faithfull, ale obavam sa, ze nevie hrat. Plana a podpriemerna podivana : 25 % ()
Jack Cardiff si zaexperimentoval s barvami, střihem, scénářem a kdoví s čím ještě. Výsledkem je divný film, prvoplánový děj a předvídatelný závěr. ()
Možná a snad i určitě překvapím zdejší prohlášením, že se tento počin stal pro mne velmi zajímavým. Velmi souhlasím s názorem a s termínem experiment. Po celou dobu šla hlavní dějová linka nějak mimo mne, ovšem to pro mne nakonec důležité až tak moc nebylo. Marinne Faitfull není můj typ, avšak přiznávám, že vzhledem k jejímu bujarému životu, se na konci šedesátých let do této role prosáklé Hippies prvky vůbec nemusela stylizovat. Role je jí velmi vlastní. Osobně mne ale spíš ohromily její přejezdy z Francie do SRN a záběry s neopakovatelnou atmosférou na tato místa. V paměti mi nejvíce utkvěl záběr na uhánějící, v extázi se svíjející Marianne na motorce a za ní ubíhající zelená příroda prozářená sluncem. Vše podtrhuje právě spojení Hippies vlny s Francíí a tehdejším SRN, neboť klasické prostředí a znalci toto jistě potvrdí, pro tuto vlnu určitě zde nebylo. Jde o jakési spojení archaičnosti vnitrozemského evropského prostředí s jednou a možná vůbec nejvíce přelomovou etapou dvacátého století. Toto je tedy ve filmu pro mne zajímavé a podstatné. Opravdu silný estetický zážitek. K absolutní dokonalosti už mi zde chyběl pouze tehdy v Německu začínající Karel Gott v květinovém gejša kostýmu a například jeho verze hitu And I love her. Myšleno skutečně, niko-li sarkasticky. Chyběl zde zejména jako skvělá ukázka toho, že jaký byl tehdy v Německu začínající Gott, tak takový je pro mne právě tento film. Nachází se někde na polovině cesty. ()
Jeden z klipů "nemyslíš-zaplatíš" roztažený do neúnosné délky... ()
Fajn podívaná, která mě zaujala ani ne tak kvůli hlavní představitelce, jako spíš díky fascinujícím záběrům a práci s kamerou.Konec je předvídatelný, pravda, ovšem stejně přichází náhle a tvrdě.. ()
Hlavní atrakcí a nejsilnější zbraní jinak průměrného filmu je Marianne Faithfull - velmi krásná a cool. Nikdy potom už tak nádherná nebyla, myslím. A posledních dvacet let je bohužel tak trochu chlap. ()
V pražských kinech se promítal od 29.7.1971 (Sevastopol) ()