Medvěd

Je možné natočiť film s minimom slov, vsádzať na nedostupnosť dravej prírody, nezmeniteľnosť zákonov bytia, existencie, striedania dňa a noci a pritom vyraziť divákom dych a načisto ich ohromiť? Tento režisér - ktorého zložité francúzske meno si ani netrúfam napísať - má u mňa plus za romancu medzi príťažlivým Číňanom a podmanivou študentkou, ale... toto medvieďa odkázané z jedného dňa na druhý samo na seba, bezbranne sa prizerajúce krutým pravidlám života, musí obmäkčiť srdce snáď každého jedného človeka (10.11.2009)

Dojemný příběh malého medvěda, jenž prochází životní zkouškou a musí čelit nejednomu dobrodružství. Určitě jsem film kdysi viděl, ale takové filmy nikdy neomrzí. Pěkné a hodně dobře natočené s příjemnou hudbou. Možná by stačilo napsat nádherné. Jeden z nejlepších filmů, kde hlavními hrdiny jsou zvířata. ( Hodnocení: 9/10 ) (16.05.2013)

Tenhle film nemá být žádnou dokumentární sondou do života medvědů. Oba medvědi v něm fungují jako čistokrevní herci, u kterých chování nevychází z jejich zvířecí podstaty, nýbrž ze scénáře. Nicméně film ani v nejmenším nepůsobí strojeně (jako spousty jeho zvířecích kolegů). Opravdu mi vadil jen medvědí "dabing" (hlavně Youkův), který z logických důvodů musel s většinou zvuků vznikat v postsynchronu. Viděl jsem totiž film o filmu a dost možná i díky němu má film hodnocení, jaké má. Že během natáčení nebyl nikdo roztrhán, napaden, ubodán, utopen, považuji po jeho zhlédnutí za malý zázrak. Annaud tady sice předvádí svůj typický styl a definitivně stvrzuje roli nekorunovaného krále filmových slunce západů, ale k tomuhle příběhu o medvědím přátelství mi to vůbec nevadilo. Svého animovaného disneyovského kolegu navíc poráží tak o dvě tlapy. (01.10.2006)

Neznášam filmy o zvieratkách. Okrem Čeľustí a Medveďa ;-). Bravúrne "herecké" výkony - pri mnohých scénach dodnes krútim hlavou, ako krotitelia docielili, aby Bart (neuveriteľne charizmatický medvedí sympaťák) a jeho chlpatí spoločníci urobili presne to, čo bolo treba. Okrem iného je Medveď jeden z dvoch filmov, pri ktorých plačem hneď na začiatku (druhým je vďaka vyvraždeniu McBainovej farmy Vtedy na Západe). (20.09.2007)

V specifickém žánru filmů o zvířatech s velmi častou snahou o jejich násilnou antropomorfizaci zplošťující a znevěrohodňující jak látku, tak téma, se čas od času objeví pozoruhodné výjimky. V Annaudově případu lze podle mého názoru mluvit o až (prae) ekologickém filmu, který na první pohled hladovou, nenasytnou šelmu, schopnou zhltnout vše, co se nachází v jejím dosahu, představuje jako bytost schopnou nadhledu a přesahu, tedy vlastností považovaných za lidské unikátní specifikum. Film přitom neulpívá na povrchu a vazba obou medvědů k lovcům, kteří usilují o jejich životy a kožešiny, přerůstá do všelidského symbolu vztahu člověka a živé přírody, z níž se současně i vymanil, i vlastně k ní ještě více připoutal. Dialog, který není dialogem, i jeho takřka pacifistické vyústění, rámované labužnickou kamerou, která si vychutnává krásu severoemerické přírody (nejspíše Skalistých hor), dotváří film-symfonii, v níž se vynikající herecké výkony jak medvědích, tak lidských herců vzájemně proplétají do nadčasové syntézy poučené idyly, která se vědomě nechce vyvázat ze světa, který ji obklopuje. MEDVĚDI jsou dílem, které opakovaně upoutává naši pozornost závažností hloubky i míry přesahu poselství, které přinášejí svým divákům. . (25.08.2007)