Die Geschichte vom weinenden Kamel
Príbeh o uplakanej ťave
Obsahy(1)
Je jaro a rodina kočujících pastevců v poušti Gobi na jihu Mongolska pomáhá velbloudí samici, která právě přivádí na svět mládě. Po těžkém porodu se podaří novorozeného velblouda zachránit. Je to vzácně se vyskytující albín, matka ho však odvrhne a nechce ho krmit mlékem. Jedinou nadějí, jak mládě zachránit, je starodávný rituál, který umí vykonat hudebník ze vzdálené vesnice. Rodina za ním vyšle své dva syny a Dude s malým Ugnou se vydávají na cestu přes poušť až do Aimaku, kde se poprvé setkávají s civilizací... Film oscilující mezi dokumentem a hraným dramatem je absolventským snímkem studentů Vysoké filmové školy v Mnichově. Byl nominován na Evropskou filmovou cenu v sekci dokumentů a byl uveden na mnoha prestižních festivalech. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Dokumentárně laděný film ze života mongolských pastevců je docela zajímavý, ale chtělo by to hodně prostříhat, protože to byla často dost nuda. A mnohem lepší by asi bylo udělat klasický dokument. Ti mongolští neherci působili často až trapně, jak dělali, že kamera není přítomná a oni se chovají zcela přirozeně, což se jim prostě nedalo věřit. ()
Pár filmů "z konce světa" už jsem viděl, takže vím, že i tahle "nuda" se dá natočit mnohem zajímavěji. Hlavním problémem je, že film nepůsobí ani jako dokument ani jako film. Jakoby se ten příběh odehrával, aniž by měl kdokoli tušení, že je u toho kamera a jakoby kamera místy běžela, aniž by tušila, že se před ní nic neděje. Na druhou stranu má film spoustu velmi realisticky působících a přesvědčivých momentů. Viděl jsem ho v představení pro děti a nadšené reakce dvou ca. sedmiletých holčiček v sále potvrdily, že film přeci jen může někoho zaujmout (na rozdíl od jejich podřimujících rodičů). PS: "Jeskyně žlutého psa" (2005) se režisérce povedla mnohem více. ()
3,7 z 5 Keby je to obyčajný hraný film dal by som mu jednu hviezdičku... lenže Príbeh o uplakanej ťave je polodokument s epickým dejom, čo je jeho najväčším tromfom. Film rozpráva príbeh pastierov tiav kdesi v Bohom zabudnutej púšti Mongolska. Poetika filmu veľmi pekne ilustruje diametrálne odlišný spôsob života oproti tomu nášmu - euŕopskemu. Film sa neponáhľa, ale necháva diváka, aby si dosýta vychutnal všetky tvorcami ponúknuté obrazy a aby mal čas sa zamyslieť, nad skutočnosťou, že ľudia žijú naozaj rôzne, čo však neznamená že menej hodnotne. Takže ak budete pozerať tento film berte ho ako príjemnú nenásilnú prechádzku priestorom inej kultúry a možno budete nadšený. Ak nemáte radi pomalé filmové tempo URČITE to nepozerajte pretože film Vás v žiadnom prípade neosloví ()
Příběh o uplakanému velbloudovi je krasna, tradicna rozpravka. Oslavuje zivot cloveka spateho s prirodou, ktory ma mnohokrat tazsi zivot, ale o to krajsi a hlbsi. Preto zamrzi, ze tento tradicny sposob zivota Mongolov pomaly zanika a stahuju sa do miest, kde mnohi pocituju prazdnotu. Film je natoceny jednoducho, skoro dokumentarne, bez zbytocnych prikras. Scena hratia a spievania tavej matke patri medzi najsilnejsie a mna len hrialo pri srdci. ()
Když už se dívám na hodinu a půl dlouhý film (dokument?) o velbloudech, rád bych se o nich také i něco dozvěděl. Takhle jenom vím, proč velbloud stále vzhlíží k obzoru (čeká přece na jelena, až mu vrátí parohy, neasi). Konec má být strašně dojemný (dá mu napít, nedá), a já namísto slz dostal záchvat smíchu. ()
Galerie (17)
Photo © Bayerischer Rundfunk
Související novinky
Dny evropského filmu
Dnem 27.1.2005 začal dvanáctý ročník filmového festivalu - Dny evropského filmu, které začaly projekcí maďarského snímku Revizoři. Ten byl uveden i na loňském karlovarském festivalu. Končit budou… (více)
Reklama