Jsem s tebou

Bollywood definitivně potřebuje lepší dramaturgy a někoho, kdo tamní režiséry konečně naučí rytmizovat akční scény (které svým kompletně zpomaleným a co možná nejvíc přehledným podáním stojí v naprostém protipólu dnešního hollywoodskému standartu). Zbylé trademarky indické mainstreamové kinematografie už příjmám jako klady a dovedu se u těch šílených žánrových směsek skvěle bavit. Jo, byl to nářez. A ty titulky!___P.S: Přímé citace a odkazy na hollywoodské (Rambo, Matrix, Terminátor) i bollywoodské (Sholay) trháky jsou roztomilé a vtipné; je vidět, že Indové film vážně milují__P.P.S: Přestrojení záporáci infiltrující mezi řady kladných hrdinů vážně sux, to už by těm klukům indickým taky někdo mohl říct. (02.01.2009)

Děsná slátanina, která baví zejména idiotským a amatérsky přitroublým pochlebování poetice soft erotických klipů silikonových umělkyň z MTV. Akční scény jsou brilantní, zdá se, že veškeré chybějící vedení využili tvůrci k zadrátování herců. Nejsem nijak zběhlý v bollywoodském zvěřinci, každopádně Main Hoon Na je svým způsobem zábavný (překotnost, křeč), svým způsobem rozčilující (amerikanizace řeči i obrazu). (04.01.2010)

Ale jó-do pohodečky.... Je to taková pozitivní jednohubka pro lidi s nadhledem.. Na mě tam bylo chvilkama možná trošku moc sladkobolných pindů o armádě, ale není to žádná hrůza... V té klasicky dlouhé minutáži to nekonečné omílání některých hudebních motivů působilo trochu monotoně, ale to je nejspíše zase otázka vkusu a aktuálního naladění... Vlastně žádnou vážnější výtku nemám-jen je to prostě o level níž než Om Shanti Om. (22.06.2014)

Pravé bollywoodské blbnutí. Tříhodinová akční bžunda se nezastaví před ničím. Pro nezkušeného diváka dávka vpravdě smrtící. O zábavu ochuzeni nebudete ani jednu minutku. Buď budete svědky do nevýdané stylizace upravených akčních záběrů, nebo odskočíte do k neuvěření neúnavných hudebních rytmů. Skládání pateticky naparáděné akce vedle infantilní komiky jest pro neznalého Evropana věc nevýdaná. Odpustky za přehrávání i nejzapadlejší postavy rádi vypíšete, s akceptováním tradičně muzikálové formy to bude složitější. Bez nekonečně dlouhých tanečků by film neměl ani dvě hodiny a je skutečně na subjektivním prožitku každého, do jaké míry si melodí právě s podobnou muzikou. Tahle cesta stárnoucího důstojníka do školních lavic zkrátka zůstává příliš u vlastních hranic a těžko je překročí. Pár fandů bude slintat, ostatní nevěřícně žasnout. Jedno je jisté - Indové se nemají za co stydět. Každého nenadchnou, ale formálně jsou zdatní a obsahově zcela vlastní. To jim vlastně můžeme závidět... (03.10.2009)

Jump Street 21 potkává India/Pakistan Reunited a výsledek je takový běžný. Ve smyslu filmu se Shahrukhem Khanem. On se samozřejmě může přetrhnout, všechno stojí a padá na jeho roztomilých/akčních/zábavných eskapádách, ale osobně bych uvítala hvězdnější obsazení i v dalších rolích. Sushmitu, Zayeda nebo Amritu si příliš neužiju. Zatímco Kabir a Naseeruddin jsou zde jen chvilku, člověk si musí vystačit s Kiron a Bomanem, kteří jsou pouze dobří přihrávači. Ale na druhou stranu SRK na střední je téma, které dokáže potěšit. A nebo je to nakonec Pomáda vs Návrat do budoucnosti? Ale Karan Johar je fakt úchyl. #festivalbollywoodskehofilmu (19.10.2012)