Naprosto osvětleno

Opět jsem se přesvědčil o tom, že se někdy vyplatí dodívat i na ten nejbeznadějnější film. První polovina "Naprosto osvětleno" je křečovitá, diletantská, místy téměř nekoukatelná směska stylů - pak to ale všechno začne tak nějak organicky srůstat a zjemňovat, až dospěje k nebanálně sentimentálnímu závěru. Takže vyděržaj, pioněr, ten film může stát za to. (08.08.2015)

Asi jediný americký film, který znázorňuje život v Evropě, v tomto případě na Ukrajině, skutečně takový, jaký je a nesnaží se nijak zesměšňovat nebo si vymýšlet hlouposti (na mysl mi přišla scéna z Hostelu - myslím, že 2 -, kde jdou po ulici v Bratislavě a vyběhnou na ně malý cigáni a chtějí po nich dollar...). Představte si, milý Američané, že i na Ukrajině mají McDonaldy, děcka tam chodí na diskotéky (a poslouchají Michaela Jacksona) nebo dokonce mají elektřinu! Když vám spadne brambor na zem, tak ho vezmete a sníte. Opravdu dobré nakouknutí do života na východě spolu s příjemným příběhem, který chytí za srdce a vyjukaným Elijahem Woodem, jehož oči asi uhranou každého. (01.03.2011)

Zvláštní a pozoruhodný je to snímek. V průběhu sledování jsem balancoval mezi průměrem a 5*. Velmi zlehka mi taky díky hudbě Everything Is Illuminated připomínal Kosturicu, ale k tomu mi zase chyběla větší živelnost. Elijah Wood mi v roli Jonathana nesedl, spíše bych tam uvítal nějakého neznámého herce. Jinak celou dobu jsem si říkal, že už i na Ukraině mají kvalitnější cesty než u nás a pak jsem se dočetl že točili v Čechách. A ještě jedna zajímavost: autor knihy Jonathan Safran Foer na jehož motivy byl tento film natočen se také ve filmu mihnul. Je to ten chlápek co zametá listí na hřbitově. 3,5* (03.07.2006)

Na tenhle film jsem se hodne tesil a nastesti moje ocekavani nezklamal. Vzhledem k tomu, ze je Schreiber mezi rezisery novacek, to zvlad na vybornou, ale jediny co mi prislo, ze nezvlad, jsou navaznosti scen - tim myslim to psani kapitola 1, 2, atd., ale zase na druhou stranu, je to celkem originalni. Film je takovej mix mezi smutnym dramatem a originalni komedii, udelanej ve stylu road-movie a jak ty smutny sceny, tak ty vtipny, se dost povedly. Zaver s Alexovo dedeckem byl sice trosku zamotanej, ale celkove byl zaver udelanej docela slusne. I kdyz je vsude prezentovan Elijah Wood (btw. pekne divnej, ale hrajici slusne), me prisel jako hlavni hvezda Eugene Hutz, jeho hlasky a nektery preklady nemeli chybu (tvoje babicka ulitla s dedeckem). Co se tyce hudby, tak ta byla dost divna, jako celej film, ale prekvapive se mi libila. Vystrihat z filmu nekolik zbytecnejch zdlouhavejch scen a naopak tam zaradit ty vystrizene, co se nachazi na dvd, bylo by to na 5*, takle jen hodne dobry 4*. (29.05.2006)

Stejnojmenný román mám už pár měsíců ve své knihovně, ale zatím jsem se k němu bohužel, jak je u mě obvyklé, nedostal, takže nemůžu porovnat předlohu s filmovou verzí. Přesto nebo možná proto mě snímek dostal a nezvyklá kombinace žánrů, kde film postupně přechází od úsměvné road movie k vážnému dramatu, v tomhle případě výborně fungovala. Dění na plátně podkresluje hudba, která je variací na židovský klezmer. Židovský mladík z dobře situované americké rodiny pátrá po kořenech svého rodu na Ukrajině a postupně odkrývá temné tajemství zániku velké židovské osady v době 2. světové války. Ty emočně vypjatější scény mě přivedly téměř k slzám, což je u mě známka toho, že ve filmu nezněly falešné tóny a laciný sentiment, ale skutečné city. Na snímku je znát, že Liev Schreiber se ve filmové branži pohybuje dlouho a i když nemá režijní zkušenosti, aspoň ve filmovém světě ne, hodně toho odkoukal a má talent. Elijah Wood je spolehlivý a talentovaný herec, který hlavní roli v pohodě utáhne a český divák může být navíc spokojený s přítomností některých vedlejších postav hraných českými herci a může poznat české reálie, protože tenhle kousek byl natáčený u nás. Pátá hvězdička unikla jen těsně, když např. nechápu, jak mohl zakladatel americké větve odcestovat z okupované Ukrajiny do USA v březnu 1942 nebo proč ukrajinská pamětnice nikdy až do pozdních 90. let nevstoupila do automobilu. Párkrát to zkrátka ve scénáři a dialozích trošku zaskřípe a taky je znát, že to natáčeli Američani neznalí východoevropské mentality. Majitel cestovní kanceláře by těžko vozil své americké klienty rozhrkaným trabantíkem po perfektních dálnicích. Tady je značka vozu znakem příslušnosti k určité společenské vrstvě a bohatství, takže by to bylo spíš naopak. Celkový dojem: 85 %. (18.04.2011)