Říjnové nebe

Sympatické drama s tehdy ještě mladičkým Jakem Gyllenhaalem. Zcela jistě největší režisérova pýcha. Joe Johnston dokázal výborně přenést osudy mladého rakeťáka Homera Hickama na filmové plátno. Ze snových kluků se stali dospělí muži, kteří v životě něco dokázali. A to vše díky tomu, že nic nevzdávali a šli si za svým cílem. Už se mi dlouho nestalo, aby na mě nějaký film udělal tak příjemný dojem. Při závěrečném odpalovaní poslední rakety mi běhal mráz po zádech. Také Chris Cooper mě přesvědčil, že se dokáže opravdu bezchybně vžít do role tvrdého táty se svými zásadami. Ostatně tak tomu bylo i ve snímku Americká krása. Díky za chvíle strávené u tohoto filmu a není zač za pět hvězdiček!!! (27.01.2008)

Slušnej doják, ve kterým ani tak nejde o nějaký NASA nebo rakety (to jen tak okrajově), ale jde tady o sbližování otce se synem. Fotřík, zarputilej horník, kterej nic jinýho neuznává a jeho mladej, kterej by zase pořád jen vystřeloval nějaký rakety :o). Asi to muselo bejt za studený války hodně horký téma, páč to vypadalo, že kosmem žil každej amík. To nám čechům tohle mohlo bejt u perdele, páč náš raketovej výzkum je a dycky bude nulovej :o). Ke konci filmu sem byl hodně dojatej, celkem slušnej počet slz mi teklo po tvářích. Určo stojí za to vidět, ale nevím co by mě přinutilo k tomu vidět to znovu... (07.04.2018)

Homer ani za nic nechce být jen dalším horníkem z Coalwood, je také po otci paličatý, má charisma a má talent. Protože se jedná o oslavný životopisný příběh, není třeba mnoho dodávat. Snad jen, že atmosféra snímku, pojednávajícího o tom, jak i z obyčejného prostředí mohou vyjít velcí přispěvatelé národní klenotnice osobností, není tak okatě agitační, jak by se dalo čekat, a když už, tak snesitelným způsobem. Rodinná dramata či jejich náznaky, lemující stránky hlavního příběhu jako drobné ilustrace, také nejsou vzhledem k prostředí hornického města od věci. Celkově se filmařům dařilo udržet kohoutky patosu přiškrcené skoro až do konce, kde už se to tedy ale vymklo a divákovi pak ta srajda teče i z nosu. Ale co bychom od příběhu o velikém sovětském... ehm, o velkém americkém člověku čekali. Bavilo a líbilo. (15.08.2011)

Filmy natočené na základě skutečného života někoho, kdo se svou pevnou vůlí a odhodláním něco dokázal, budou zkrátka vždycky příjemné a inspirativní. Tenhle není výjimka a i svým zpracováním a hereckými výkony docela vyniká. Je vidět, že už před Donniem Darkem hrál mladičký Jake Gyllenhaal skvěle. Stejně tak vynikají i Chris Cooper a Laura Dern. Z postav mě nejvíc zaujal právě otec (Chris Cooper). Tato role totiž nebyla napsána jako ten klasický stereotypní typ otce, který jen z principu synovi něco zakazuje. Naopak se tam snoubila přísnost se snahou syna pochopit. A je vždycky osvěžující vidět ve filmu takto prokreslenou postavu, která svým charakterem dává zároveň smysl. Celkově bych to shrnula volnou citací toho, co o tomto filmu řekl skutečný Homer Hickam: "Jako příjemný nízkorozpočtový film je to velmi dobré, jen to bohužel vynechalo nejlepší části mých memoárů. Na druhou stranu je ale pravda, že svět potřebuje přesně takové příjemné filmy, které dokážou mladé lidi povzbudit k tomu, aby šli za svými sny." ~(3,7★)~ (30.05.2021)

Jsem docela překvapená, že je to natočeno podle skutečných událostí, protože je to vlastně taková klasická hollywoodská pohádka, trochu ve stylu Billy Elliotta, ale moc hezká. Znáte to, mladík z malého městečka jednoho dne prozře a uvědomí si, že by měl jít za svými sny i když mu okolnosti zrovna dvakrát nepřejí a když se tak stane, tak má člověk v závěru takový hřejivý, povznášející pocit, že to všechno moc dobře dopadlo. Kdybych na takové filmy měla koukat pořád, asi by se mi to brzy zajedlo, ale jednou za čas to neuškodí, zvlášť když je to na rozdíl od např. takové Surfařky, natočeno vcelku vkusným stylem, podpořeno dobrými hereckýi výkony a okořeněno zajímavým vztahem mezi otcem a synem. (19.09.2013)