Co je s Helenou?
-
What's the Matter with Helen?
Krimi / Drama / Horor / Muzikál
USA, 1971, 101 min
Režie:
Curtis HarringtonHudba:
David RaksinObsah
-
Děj psychologického thrilleru, odehrávajícího se v Hollywoodu 30. let, vypráví příběh Adély a Heleny, které jsou přítelkyně a zároveň matky dvou mladistvých vrahů. Obě se chtějí osvobodit od minulosti a začít nový život. Adéla si otevře v Hollywoodu taneční studio a učí vystupovat dětské hvězdičky. Helena trpí nebezpečnými vizemi. Neustále se jí zjevují nebezpeční pronásledovatelé s nožem, kteří se mstí za synův zločin. Helena nakonec podléhá svým patologickým vizím. (oficiální text distributora)
Děj psychologického thrilleru, odehrávajícího se v Hollywoodu 30. let, vypráví příběh Adély a Heleny, které jsou přítelkyně a zároveň matky dvou mladistvých vrahů. Obě se chtějí osvobodit od minulosti a začít nový život. Adéla si otevře v Hollywoodu taneční studio a učí vystupovat dětské hvězdičky. Helena trpí nebezpečnými vizemi. Neustále se jí zjevují nebezpeční pronásledovatelé s nožem, kteří se mstí za synův zločin. Helena nakonec podléhá svým patologickým vizím. Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kostýmy(20.4.2004)
-
Oskar
Dvě ženy ve středním věku si ještě před úvodními titulky prošly peklem. Jejich synové spáchali vraždu a veřejnost si za podpory bulvárního tisku udělala z matek hromosvod své zloby. Helen i Adelle se shodují, že je třeba udělat tlustou čáru za minulostí, odjedou z New Yorku do Kalifornie a pod novými identitami se snaží začít od nuly. Adelle si otevře školu pro nadané děti, z kterých chtějí mít maminky novou Shirley Temple nebo Mickeyho Rooneyho, sama se začne stylizovat do podoby Jean Harlow a docela se jí daří životní restart. Zato Helen se postupně sype. Klade si za vinu, že její syn vraždil, na každém kroku ji pronásledují hrůzné vize a paranoia z možné pomsty. Čí? Sama neví... Film, o kterém se říká, že uzavřel sérii groteskních thrillerů o pomatených starších ženách (není to pravda, pár jich vzniklo ještě v následujících letech) napsal scénárista Baby Jane a Sweet Charlotte Henry Farrell. Helen je slabší ve smyslu ujetosti postav a možná i ve srovnání se soudobou konkurencí. Film se odehrává ve 30. letech a pro navození autenticity udělal zvláštní věc - byl natočen na černobílý materiál a pak záměrně viditelně kolorovaný. Některé barvy byly potlačeny (například zelená) a zbývající spektrum připomíná nevkusně retušované dobové fotografie. Asi mělo jít o vizuální ekvivalent masek, které si nasazují hrdinky, aby zapomněly na minulost, těžko říct. Rozhodně to vypadá zajímavě a v určitých scénách, které by jinak byly všední, i docela odpudivě. Obě herečky jsou maximálně přesvědčivé a kupodivu ne tak expresivní jako jejich předchůdkyně v analogických filmech. Shelley Winters (Helen) je taková obyčejná paní, která se necítí dobře v novém prostředí, neumí zapovězenou minulost příliš obratně skrývat a nestačí tempu, jakým se přizpůsobuje její společnice. Krok za krokem ztrácí nervy, ale nikdy nepůsobí jako vědomá šiřitelka zla. Debbie Reynolds (Adelle) své životní trauma skrývá, nechce o něm už nikdy mluvit a vlastní možné pochybnosti o svém podílu na tragédii se zřejmě snaží zaplašit kariérou, kterou si zvolila. Drezura dětí ambiciózních matek ji ale paradoxně usvědčuje z mateřské frustrace. Mimochodem řečeno, vidět malou holčičku v replice kostýmu Mae West, jak zpívá jakousi lascivní odrhovačku, nebo jinou, napodobující ušišlanou Shirley Temple, je mnohem strašidelnější zážitek než cokoli z dospělých násilností v pozdějším ději. Podtrženo, sečteno - film není mimořádný svým obsahem, formou ale ano a pokud jste současně fanouškem některé z protagonistek i podivných, vymknutých filmů, podívejte se. 70%(28.8.2010)
