Expres foto

Koncert subtilního herectví depilované Mrs.Doubtfire aneb Agfě zvoní hrana.. Psychothriller o stalkingu s dobrým úmyslem zavřeným ve svěrací kazajce, geometricky čisté formě a hudbě vlévající benzín do plamenů znepokojivé atmosféry - škoda, že není Romanek (jako režisér) plodnější.. Na konci mi přišla myšlenka na crossover s Falling Down, protože ti dva kluci by si kápli do noty. D-Fens by brouzdal po městě s UZI a Seymour by za ním dělal fotky do alba: "Znechuceni morálkou společnosti".. (13.08.2012)

„Jenom jsem fotil“ Fotografie – uchovatelé našich vzpomínek. Těch dobrých především, jak správně podotýká Seymour Parrish. Jenže naše životy tvoří i události méně líbivé. Ty, na které chceme zapomenout, ne si je prohlížet v rodinném albu. Seymour Parrish podobné fotky v tom svém rozhodně mít nechce. Námět hodný krvavého thriller přetvořil Mark Romanek v „přesymbolizované“ psychologické drama o rodině a svědomí. Robin Williams je trochu jako klaun, který odhodil všechny masky. Dokáže v jedné scéně bezbolestně přejít od milujícího strýčka k zákeřnému pedofilovi. Škoda, do jak nenápadité formy byl tvárný materiál jeho kvalit nalit. Závěrečné moralizování naštěstí patří do řádu těch cyničtějších a matný dojem z mizivé gradace zachraňuje sice nijak objevné, přesto působivé „sdělení“. 70% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, genetique (05.01.2009)

Vlastně mě nikdy nenapadlo přemýšlet nad postupem, jakým vznikají ve Fotolabu naše dětinské a rozjívené manželské momentky s latexovými králičími oblečky, katetrem a trojitou koženou plácačkou. Poté, co jsem viděl tohle psycho se slizkým tátou v sukni, necítím se zrovna rozjařený z varianty, že usměvavá laborantka Regina s prsy pevnými jako dva igelitové pytlíky sulcu po večerech slintá nad negativy a svá žhavá ústa chladí v ustalovači. Od teď už si tam nechám vyvolat tak maximálně fotky naší potkanice Kateřiny a želváka Ignáce. Vážně nestojím o to, aby Regině hráblo, zatoužila po naplnění snu o těsnějším kontaktu s mou rodinou, přihnala se nám kázat o morálce a fotit Zenitem 11 garniže. (13.08.2012)

Rodinné fotografie zobrazují usměvavé obličeje. Narození, svatby, dovolené. Lidé fotí šťastné momenty ve svých životech. Nikdo nefotí to co chce zapomenout. Seymour Parrish je hodný strejda z fotolabu. Trošku nesympatický, ale každému je jasný, že až mu hrábne..... . R.Williams tyhle uchyláky umí. Nádherný barvy všeho, zajímavé architektonické prostředí. Celkem solidní psychoanalýza smutného člověka. (11.11.2006)

Jeden z mnoha snímků, kde psychopat šmíruje šťastnou rodinku, kterou si sám nebyl schopen pořídit z důvodu psychické deprivace a zneužívání v dětství. Představuje si, že je její součástí a pedantsky zpovzdálí dohlíží na její správný chod - víc si zpravidla netroufne. Ale jakmile jedno z koleček vybočí z idylky, jde rázem o život...Film ničím nevybočuje z průměru, včetně výkonu hlavního protagonisty, ale na páteční večer, když zrovna není do čeho píchnout, celkem ujde. (01.03.2009)