Crash

Na Crash se dá především velmi hezky vyložit, čím se liší umělecké filmy od neuměleckých. Liší se tím, jak uchopují dvě největší témata lidství, kterými je odpradávna sex a násilí. Zatímco neumělecké filmy dělají mezi obojím tlustou čáru, umělecké filmy ukazují, že je to propojené a bez jasné hranice – jsou na tom založené bezmála všechny velké filmy Hitchcocka, Lynche či Triera (Hitchcock údajně všechny milostné scény natáčel jako scény vražd, a ty naopak jako scény milostné). Neumělecké filmy jsou za prvé různé exploatace, které si za hlavní náplň děje vezmou buď sex, anebo násilí, a vytěží ho (exploatují) do mrtě až na maximum, čehož výsledkem je porno, anebo nějaký násilný brak. Druhým případem neuměleckých filmů jsou pak různé konzervativní podívané, které kladou ostrohu hranici mezi rodinný („sex“) a pracovní („násilí“) život. Oproti tomu umění tu hranici ruší a neustále znejisťuje. Crash je toho dobrým příkladem - široký auto tu je chápáno jako postel na kolech, autonehoda spíš jako plodný než zhoubný zážitek a během sledování bouraček se v postavách uvolňuje sexuální energie. Crash by klidně mohl být nějakým béčkem o závodnících, co po vybití agrese na okruhu doma ojedou svoje krásky, ale místo toho tu hranici mezi sexem a násilím velmi důsledně stírá. Dalším případem takového setření, které vede k umění, jsou filmy uchopující sex jako násilí (kultovní rape and revange snímky ve stylu I Spit on Your Grave, nebo Vymítač ďábla, kde je rozvíjející se ženská sexualita ztotožňována s ďábelskou posedlostí), anebo naopak násilí jako sex (krvavé balety Johna Wooa či Peckinpaha). Vůbec všechny dobré akční snímky jsou postavené na tomhle vzorci, když pojímají násilí a smrt velmi sexuálně a vášnivě. Velmi esteticky. Pouhá česká facka, nebo nějaké brutální násilí by jako umění jistě neobstálo. Stejně tak romantika jako romantika bez dalších příměsí, což je červená knihovna, nikoliv umění. Nelze v tomhle ohledu nevidět, jak zběsile nakopal Freud zadek všem těm Heideggerům a Husserlům. Co oni celý život vlastně řešili? Ontologické diference, monády, bytí. Freud najednou udělal tématem „filozofování“ penis, agresi, incest, perverzi. Sex a násilí – jen tyto dvě věci na světě vzrušují. Jen tyto dvě věci mají smysl. (03.10.2012)

Chápem, že pre niektorých divákov je táto snímka nestráviteľná a považujú ju za perverznú a mimoriadne kontroverznú (právom). No pre mňa je Crash ďalšou ukážkou geniality majstra podivností - Davida Cronenberga. Crash je chladná, eroticky dráždivá snímka so svojskou atmosférou, netradičnou hudbou (Howard Shore) a skvostným hereckým obsadením, odohrávajúca sa v smutnom prostredí, v ktorom city prestávajú mať význam a na povrch sa prediera živočíšnosť a zvrátenosť ľudských bytostí, ktoré sa za cenu dokonalého sexuálneho vzrušenia vydávajú na cestu istej deštrukcie vlastného organizmu. Je to snímka, pre náročnejšie publikum, ktoré pozná tvorbu režiséra a dokáže ju oceniť, ostatní ostanú po skončení snímky celkom určite značne šokovaní. (01.12.2007)

[imdb: 6.1/10] | me: Omylom som sa dostal k tomuto Crashu keď som sa chystal na ten oscarový so Sandrou Bullock a veru nebolo mi všetko jedno :) Toto som nečakal, veď tento film je jedna veľka uchylárna plna strojených nehôd a divného sledu udalosti, ktorá si podľa mňa nájde obdiv tak akurát u psychicky labilných jedincov. U mňa teda nieeeee,.. už viac krat nieeeee. (01.07.2009)

Crash, to není jen samolibá podivnost, či béčkový pokus o skloubení sexu a utrpení. Crash znamená čtení mezi řádky, jemné zachycování úskočných významů působících na iracionálním - smyslném levelu. Nezáleží ani tolik na tom, na jaké úchylce zde postavy ujíždějí, záleží na tom, jak na ni ujíždějí, jak to prožívají, jak jsou pro svoji výstřední vášeň schopny žít i umírat... Vykreslené charaktery balancují na hranici prapodivnosti a přitom něčeho, co je nám důvěrně známé z prožitků našeho temného já. David Cronenberg dokázal zmapovat odvrácenou stránku lidské sexuality a vytvořit poměrně zajímavý a samozřejmě lehce zvrácený poetický feeling... 8/10 (19.12.2009)

Je veľa úchyliek ľudí, či sex pri kradnutí aut alebo sex pri automobilovej nehode. V tom prvom prípade vás v tom horšom prípade pritom vyruší polícia, ale v druhom prípade to môžu byť záchranári a v tom horšom už len posledný bozk môžete dostať od smrti. Žiadostivosť nepozná hranice a v tomto filme to platí dvojnásobne a je jedno či ste práve na letisku alebo v umývačke aut. A Práve tá druhá scéna mala silný sexuálny náboj a slušne vyvrcholenie. Toho sexuálneho aktu je tu naozaj veľa a tak to dosť obmedzovalo dynamické tempo, ktoré by tu bolo určite lepším partnerom slušne sa vyvíjajúceho deja, ako stále sa niekde pretŕčať aj keď sa súloží na rozmanitých miestach. A tak i keď úchylnosť je tu v každej scéne, stále mam taký pocit, že film mal ísť trocha inou linkou. Lebo scéna o rekonštrukcii nehody Jamesa Deana bola nezvykla, zaujímavá a samozrejme aj kuriózna. Práve touto cestou sa mal režisér uberať aby diváka odzbrojil výnimočnosťou a pútavostou. A to sa Cronenbergovi splnilo len čiastočne. Áno príbeh je originálny a nevšedný a keby sa na nom zapracovalo viac do detailov, bol by bezchybný, ale to by pán režisér musel obmedziť libido a venovať sa rýchlejšiemu tempu a akčnou efektnosťou. Čakal som od tohto dielka o niečo väčšiu šou. Silne 3*. (25.04.2023)