Ženy pro měny

Dnes už naštěstí víme, že progresivní modní "antifemeninní" styl je modou jako každá jiná (s dobrou tržní uplatnitelností, jakousi akceptovanou modní stálicí), takže je slečnám těžko věřit, že jim nezáleží na tom, jak vypadají. A jestli se tomu dalo věřit předtím? Určitě ne. Tato část snímku se mi zdá být tou nejprvoplánovější a nejčernobílejší částí a za ní se řadí další a další, které bychom tady mohli řešit, ale to bychom se nudili ... V každém případě jsem ráda, že Sabrina Karasová, nadějná ženská feministická surrealistická spisovatelka (s prvotinou Satyriáda) dosáhla tak dobře zajištěné profesionální degenerace. (29.08.2011)

O čem to vlastně je? O anorektičkách? O síle reklamy? O tom, jak jsou některé ženy hloupé a důvěřivé? O „škodlivosti“ časopisů jako Cosmopolitan? Témat je zde skutečně hodně (a důležitých), autorský názor skoro žádný. 70% Zajímavé komentáře: Lima, Brouk, Lhurgoyf, Tuxedo, Terminus, Damielka (17.09.2005)

Film, který dovede vybudit velké emoce, ale sám je natočen trochu ustrašeně a polovičatě. Tak trochu otevírá feministické téma, bere si členky jednoho radikálního hnutí za své mluvčí, ale režisérka sama se bojí vyjádřit (hlavně nechce být "feministka"), nechce se nikam zařadit a dokazuje snadno prokazatelné-navíc s předem vytyčenou tezí. Mediální výchovu bych si představoval trochu lépe, ale chápu užitečnost tohoto pokusu. (25.04.2006)

Můj jubilejní 500. komentář měl být naprosto originální, leč nebude... Leda, že by Lima nenapsal ani písmenko a Kleopatra taky... Dokument Ženy pro měny je opravdu zajímavý snímek, velmi rozporuplný s mlhavým cílem, ale zcela určitě každého zaujme. Například na 100% jsem přesvědčen, že třeba "hvězda filmu" studentka VŠE (bůh ochraňuj ekonomii) Karolína po dvouch holých větách nenechá jinak za normálních okolností mírumilovného chlapa či ženu ocelově chladným a i člověk se zbytky selského rozumu i pacifista má tendenci "něco takovýho" praštit něčím velkým a tupým.... hodně velkým a hodně těžkým... a každá slušná porota by ho osvobodila... Proboha ať "to" šmatlá po obludáriích, hyper giga mega marketech, ale ať "to" nemluví.... Zrovna tak bych okamžitě angažoval toho šarlátána (mít svou firmu) co zmatlal a vymyslel hubnoucí CD jako obchodního a marketingového ředitele, protože když může takovým shitem oblbnout dospělé lidi, dát mu do rukou jiný produkt, tak by firmě zcela jistě zajistil dominantní postavení na trhu... hahaha... A inspirujících věciček a zajímavých postřehů je v tomto snímku povícero... (03.12.2005)

Nepochopila jsem, co chtěla svým dokumentem paní režisérka říci. Jestli ukázat na nebezpečí manipulace číhající na ženy z reklam potažmo z časopisu Cosmopolitan nebo na zmanipulované ženy jako takové, které nevědí, co číní, a je třeba do jejich chorého mozečku a malicherného ničemného smýšlení vnést trochu světla. Stručně a jasně: každý si se svým tělem může naložit, jak uzná za vhodné - patlat na sebe, co je mu libo, jíst nebo nejíst, podstupovat plastické operace, ať už je jeho motivace, jaká chce. Dbát o sebe a krášlit se je činnost stará jako lidstvo samo, vídíme to na starých obrazech, antických vykopávkách a co já vím kde ještě. Asijský ideál od malička stahovaných nožek, prstence za účelem dlouhého krku, tácky v ústech, péra ve vlasech indiánů ...i do pralesa k primitivním kmenům dorazí pošťák s Elle? Samozřejmě, extrémy se najdou všude, ale při prokládání dokumentu cedulkami o výdajích za kosmetiku a jiné "povrchnosti" jsem trnula, kdy sama paní režisérka půjde do extrému a kdy se tam objeví i cedulka, kolik se vycmrndá vody na zbytečné sprchování. A kde zůstali muži? Nebo oni nechodí k holiči, neposilují, nenosí šperky, značkové oblečení, nevoní se ? Ne, paní režisérko, chtít dobře vypadat není malicherné a povrchní. Je to nedílná součast lidské kultury a taky nonverbální komunikace a člověk, který to tak vidí, nemusí být automaticky hlupák a snob. (15.09.2005)