poster

Ženy pro měny

  • anglický

    Beauty Exchange, The

Dokumentární

Česko, 2004, 76 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Brouk
    ***

    Můj jubilejní 500. komentář měl být naprosto originální, leč nebude... Leda, že by Lima nenapsal ani písmenko a Kleopatra taky... Dokument Ženy pro měny je opravdu zajímavý snímek, velmi rozporuplný s mlhavým cílem, ale zcela určitě každého zaujme. Například na 100% jsem přesvědčen, že třeba "hvězda filmu" studentka VŠE (bůh ochraňuj ekonomii) Karolína po dvouch holých větách nenechá jinak za normálních okolností mírumilovného chlapa či ženu ocelově chladným a i člověk se zbytky selského rozumu i pacifista má tendenci "něco takovýho" praštit něčím velkým a tupým.... hodně velkým a hodně těžkým... a každá slušná porota by ho osvobodila... Proboha ať "to" šmatlá po obludáriích, hyper giga mega marketech, ale ať "to" nemluví.... Zrovna tak bych okamžitě angažoval toho šarlátána (mít svou firmu) co zmatlal a vymyslel hubnoucí CD jako obchodního a marketingového ředitele, protože když může takovým shitem oblbnout dospělé lidi, dát mu do rukou jiný produkt, tak by firmě zcela jistě zajistil dominantní postavení na trhu... hahaha... A inspirujících věciček a zajímavých postřehů je v tomto snímku povícero...(3.12.2005)

  • Lhurgoyf
    *****

    Dokument o mediálnej manipulácií ľudí a neskutočnej posadnutosti k dosiahnutiu ideálu ženskej krásy. Film je plný nezabudnuteľných hlášok, absurdných situácií a podivných ženských postavičiek. Pani Eva ide tretí krát na plastickú operáciu kvôli niekoľko milimetrovému väčšiemu dvorcu okolo bradavky... Pani Magda skúša kadejaké prostriedky na chudnutie, vrátane až šamanského "hubnoucího cédečka" (pohodlně si lehněte a poslouchejte můj hlas.. za malou chvíli pocítíte prvé známky hubnutí). Ale najlepšia z najlepších je kozmetický idol Karolína Chudá. Táto pseudo-kráska je chronicky posadnutá módou, svojim "lookom" a tým, čo je "in". Absolútne úžasná scéna je predstavovanie jej kúpeľne. To sa nám takto Karolínka celá rozžiari a neuveriteľne nudne (ale s obrovským entuziazmom) nám začne popisovať jej kozmetickú poličku, na ktorej sú naukladané šampóny. telové mlieka a kadejaké mastičky najrôznejších farieb a druhov. Svoju zaujimavú prednášku zakončí slovami: "A na noc používam tenhle elektrickej kartáček na zuby, protože je ze všech nejvýkonnější". Úžasné je tiež sledovať nákup "khaki topu" s jej kamarátkou Lindou (víťazkou pochybnej súťaže Joe Millionaire). No to, čo tam trúsia, je perla za perlou. Dôkazom je aj fakt, že celé kino pravidelne vybuchovalo smiechom. Ďalšie hlášky boli vypúšťané z úst (aspoň myslím) šéfredaktorky ženského oblbovacieho časopisu Cosmopolitan: "V každém čísle Cosmopolitanu je jeden větší a jeden menší článek o sexu. Náš časopis ale nečtou jenom ženy, často se totiž stáva, že žena jakoby zapomene výtlaček na nočném stolku, muž jej najde, ze zvědavosti si jej pročte a v noci svou přítekyni příjemně překvapí." Uznávam, že ženám sa tento dokument asi páčiť nebude (predsalen, je to taká streľba do vlastných radov), ale muži sa budú extrémne baviť. Ešte jedna vec - Karolínu Chudú by som najradšej vystrelil bungie katapultom do vesmíru.(24.10.2004)

  • kleopatra
    **

    Nepochopila jsem, co chtěla svým dokumentem paní režisérka říci. Jestli ukázat na nebezpečí manipulace číhající na ženy z reklam potažmo z časopisu Cosmopolitan nebo na zmanipulované ženy jako takové, které nevědí, co číní a je třeba, do jejich chorého mozečku a malicherného ničemného smýšlení vnést trochu světla. Stručně a jasně: každý si se svým tělem může naložit, jak uzná za vhodné: patlat na sebe, co je mu libo, jíst nebo nejíst, podstupovat plastické operace, ať už je jeho motivace jaká chce. Dbát o sebe a krášlit se je činnost stará jako lidstvo samo, vídíme to na starých obrazech, antických vykopávkách a co já vím, kde ještě. Asijský ideál malých od malička stahovaných nožek, prstence za účelem dlouhého krku, tácky v ústech, péra ve vlasech indiánů ........i do pralesa k primitivním kmenům dorazí pošťák s Elle? Samozřejmě, extrémy se najdou všude, ale při prokládání dokumentu cedulkami o výdajích za kosmetiku a jiné "povrchnosti" jsem trnula, kdy sama paní režisérka půjde do extrému a kdy se tam objeví i cedulka, kolik se vycmrndá vody na zbytečné sprchování. A kde zůstali muži? Nebo oni nechodí k holiči, neposilují, nenosí šperky, značkové oblečení, nevoní se ? Ne, paní režisérko, chtít dobře vypadat není malicherné a povrchní. Je to nedílná součast lidské kultury a taky nonverbální komunikace a člověk, který to tak vidí, nemusí být automaticky hlupák a snob.(15.9.2005)

  • havLord
    ****

    Terka? ..D(26.11.2006)

  • Lima
    ***

    Opravdu rozporuplné pocity. Už v případě studentky VŠE Karolíny Chudé. O jejím smyslu života, vyplněném neustálými návštěvami supermarketů, až chorobnou závislostí na módních trendech a neskrývaného zklamání, že Dara Rollins má stejné kalhoty, jako má ona sama, si můžu myslet co chci (a opravdu jsem se notně bavil na její účet), ale její posedlost svým "lookem" (její vlastní slova) můžu těžko ironizovat, pokud nepřekročí běžnou normu, což se tady myslím nestalo, i když se mně autorka snažila přesvědčit o opaku. Při Karolinným představování výbavy její koupelny s deseti druhy drahých tělových mlék, všemožnými šampóny, mýdly, pěnami do koupele a všelijakými kondicionéry, jsem si připadal z pozice muže s jedním mýdlem a jedním šampónem (hlavně když to pění a čistí) jako na procházce s Alenkou v říši divů, ale asi zde těžko zde mluvit o jakémsi podlehnutí reklamní manipulaci. Prostě pečlivá starost o svůj vzhled a žena - to k sobě pasuje a platí od hajzlbáby z ČD nádraží Dolní Měcholupy až po britskou královnu. Potom i jakési pseudo alarmující titulky, kolik se v ČR utratilo za kosmetiku, mě připadají bez jakkékoliv výpovědní hodnoty. Rozporuplným byl i příběh patnáctileté Zuzany, usilující o kariéru modelky. Zde zamrazilo u momentu při příjímacím pohovoru, kdy šéfka castingové společnosti na kost vychrtlou Zuzanu přesvědčuje, aby ještě pár kil shodila. Vidět postavy těch holek, které by si mohly brnkat o žebra, bylo až nezdravé a tady mohla Erika Hníková klidně přitvrdit v bližším přiblížení pocitů potencionálních anorektiček. Jenže životní příběh Zuzany je absolutně bez problémů, končí úspěšné a těžko se zbavit dojmu, že může být povzbuzením pro jiné vychrtlice a potvrzením jejich "správnosti" konání ve snaze shodit ještě nějaké to kilo navíc. Bizarní, ale rovněž rozporuplný, je příběh obracečky plechů ve Škodovce paní Evy, která podstoupila za těžký prachy dvě chirurgické operace - modelace ňader a nyní se chystá na třetí, kvůli o 2 mm většímu lůžku okolo bradavky. Zajímavé, ale vlastně o ničem nevypovídající, protože autorka zde ukazuje až příliš velký extrém, který nevypovídá o drtivé většině dnešních žen, aspoň tedy doufám. A tak jediný příběh, kde autorka strefila hřebíček na hlavičku, je osud paní Magdy, ženy, která zbytečně utratila desítky tisíc za hubnoucí přípravky, včetně podvodného "hubnoucího" cédečka. V jejím příběhu věřím, že se spousta žen našlo (zdravím Halinu Pawlowskou) a možná se některá z nich chytila za nos, poučená i krásně katarzní pointou Magdina úsilí, jejím konečným "objevem", že nejlepší a nejúčinější je hejbat se a nežrat. Přes všechny mé výhrady je ale neoddiskutovatelný faktem, že Erika Hníková natočila dokument, který přes svoji nevyváženost nenechá nikoho lhostejným.(28.11.2005)

  • - Natáčení začalo v srpnu 2002, mělo celkem 150 natáčecích dní. Poslední natáčecí den proběhl v červenci roku 2003. Film se skládal postupně, jeho hrdinky byly zachycovány v čase pomocí časosběrné metody. (Siriuss)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace