Den poté

Předně bych rád varoval všechny, kteří se na Den poté teprve chystají: Vyhněte se dabované verzi. Ohavnější české znění jsem dlouho neslyšel. Nicméně i přes tohle zprznění jsem film dokoukal - je to totiž jeden z těch snímků, které by mě upoutaly snad i bez zvuku. Čert vem, že nás úvodní hodinu seznamuje s postavami, které kromě lékaře Jasona Robardse vlastně za jakékoliv vykreslování ani nestojí, protože když "TO" po padesáti minutách přijde, člověk už jen tají dech, spolu s postavami sleduje startující rakety a po ohromném (a trikově skvěle zvládnutém) úderu se seznamuje s jeho hrůznými následky. Není to hezký pohled. A ten závěr... Brrrrr. (28.04.2012)

Nie je žiadnych pochýb, že ide o kvalitnú katastrofickú scifi-drámu, od Vlákien (1984) má však ďaleko. Podobne ako vo Vláknach, aj tu sledujeme najprv len prípravy na vojnu a stupňujúce sa napätie na oboch stranách, potom príde narastajúca všeobecná panika, samotná vojna a vízia post apo. K prvej polovici filmu nemám zvláštne výhrady, tie prišli až s druhou. Kvalitu snímku výrazne zráža povrchné, nepravdivé až naivné spracovanie okolo rádioaktívneho spádu a tiež by som zlepšil spracovanie vízie post apo budúcnosti. Zdalo sa mi to predčasne ukončené a hlavne atmosfericky neutrálne (narozdiel od spomínaných Vlákien). Celkový dojem teda nebol nejak výrazne skľučujúci, ale na pohodlný nadpriemer to stačí. 80/100 (20.01.2015)

Velmi dobře znám ty autentické záběry, které zde byly použity. Ale ve spojitosti s tím to filmem působily mnohem více děsivě a hrůzostrašně. Naskakovala mi po těle husí kůže a mrazilo mě v zádech. Už jen ten pohled na odpálené rakety byl šokující. Takhle sugestivní snímek jsem dlouho neviděla, protože všechno bylo reálné, žádná sci-fi vize nejbližší budoucnosti. Ještě druhý den po shlédnutí mi bylo na nic. (07.12.2010)

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let. (01.12.2005)

Pôsobivo spracovaný film, predkladajúci divákovi víziu atomového holokaustu na Zemi. Konflikt svetových mocností, ktoré vlastnia jadrový arzenál, môže vypadať presne takto. Ja len dúfam, že si to nikdy neoverím v reálnom živote. Keď začnú vybuchovať atómové bomby je koniec všetkému. A pre tých čo prežijú bude "deň potom" len beznádejným peklom. To je posolstvo tohto film. Peace! **** (11.02.2008)