Jak chutná láska

Ačkoli se nechci zdáti být přehnaně progresivním levicově pseudointelektuálním snou-flejkem... Fakt mě příšerně sere, když je postava v pohádce definována jedinou dimenzí - vzhledem. Kuchař je tlustej, to je jeho jediná podstatná vlasnost. Lásky a porozumění dokáze dosáhnout jedině až zhubne. Protože kdo se má na ty sádelníky koukat, nebo je dokonce mít rád? A teď zalezte zpátky do svých smrdutých zaprděných děr plných dortů, klobás a špeku, vy odporná tlustá prasata... (01.01.2023)

Ani před patnácti lety a ani odstupem času a (až na výjimky) sestupnou tendencí českých pohádek opravdu nechápu zdejší kritiku! Hodnotíte televizní pohádku a ne hollywoodský thriller proboha... Jak chutná láska je velmi příjemná pohádka, kde vše fuguje jak má. Jestli pokulhává technické (řemeslné) provedení nehodnotím, stejně tak, jako tyto věci nehodnotí děti. Ano, asi by šlo natočit lépe, ale i tak je to na pohádku pro děti více než dostačující. Příběh lásky, napraveného zla a na hodinovou stopáž dost děje, za mě by takových mohlo být víc. (08.01.2017)

Pohádku nezachrání ani krásná Jitka Ježková a můj oblíbený královský hrad Zvíkov. Když si vzpomenu na excelentního Svatopluka Skopala v Sequencově pseudohistorickěm muzikálu Dva na koni a jeden na oslu kde mě mrzelo že to byl příšerný pseudomoderni paskvil kde režisér zabil herce tak zde ani Herci nemohli už nic zachránit Škoda i Vladyky. Pomátka právem patří do zapomění. (04.01.2021)

"Jak chutná láska aneb Princeznina cesta ze snového světa rytířských romancí do pohodového českého vesnického života" :-) Je výborně podaná, jen mě mrzí, že není víc zdůrazněno to, že "vášnivá romantická láska je vlastně jen přetvořený hněv" (to je citát, bohužel nevím, čí...) a princezna si neuvědomuje, že její svět éterických princezen, ušlechtilých hrdinů a pravé lásky je vlastně plný násilí. Cvalíkova laskavost je na to ten pravý a docela koukatelný lék :-) Na rozdíl od některých komentátorů bych tuhle pohádku k těm "novodobým ve špatném slova smyslu" neřadila - je klidná, milá, důstojná. Jen toho skloňování slova "láska" v ní je trochu moc. Ale jinak - Jitka Ježková i Saša Rašilov do svých rolí zapadli dokonale, Miroslav Vladyka je skvělý šašek, hudba je středověká, exteriéry jednoduché, ale pěkné. Dočkáte se jak obvyklých pohádkových motivů, tak různých zajímavých a vtipných drobností. "Ty jsi nejmladší, ještě nemáš vousy, tak budeš hrát princeznu. Ale chtělo by to fistuli." "Po fistuli rostou vousy?" Pokud chcete něco pustit své osmileté dceři a váháte, zda právě tuhle pohádku - mohu ji s klidným svědomím doporučit. (31.07.2014)

Nemůžu si pomoct, ale mně se tahle pohádka líbila. Postavy se nechovají jako uhihňaní debilové, pan král je vlastně hybatelem děje, a přitom nevymýšlí ptákoviny, ale má to nějakou myšlenku, občas jsou zde vtipné hlášky („Kdepak jsou? Asi někde loupí.“), Jitka Ježková sice není prototyp krásné princezny, ale něčím zajímavá je (a zde navíc i pokusem o dekolt). Vadí mi, že převýchova princezny proběhla tak nějak honem honem, že z fyzické práce dostala hlad, až si i ty brambory zpod země dala, a koneckonců mi vadilo, že si král bere hostinskou, protože pak je Saša Rašilov bratrem princezny, a je tam vůbec možná svatba? Ale jinak chytrý a inteligentní scénář s velmi dobrými dialogy, jež netahají za uši, dobře zahrané a dobře natočené. (08.01.2017)