Naďa Konvalinková

Narodila se 18. dubna 1951 v Praze. Na dětství má nehezké vzpomínky, v deseti letech se její rodiče rozvedli za tak bouřlivých okolností, že Naďu i sestru Ljubu úřady umístily do dětského domova. Tam zažila těžké strádání včetně kruté šikany. Trvalo celý rok, než si je babička vybojovala do vlastní péče (viz "13. komnata Nadi Konvalinkové").

Absolvovala pražské DAMU, nejprve strávila tři roky v plzeňském Divadle J.K. Tyla, poté se stala na mnoho let členkou Městských divadel pražských.

Od sedmdesátých let je také obsazována do filmových a televizních rolí (prosté vesnické děvče z pohádky HONZA MÁLEM KRÁLEM, Květuška z komedie ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA). Od roku 1975 se blíže přátelila se svým budoucím manželem (1980-2005) Oldřichem Kaiserem.

Postupně přešla od rolí mladých, půvabných a možná i trochu naivních hrdinek k rolím maminek a zkušených, zralých ženských. Hojně je obsazována také v pohádkách – např. NESMRTELNÁ TETA (1993), KOUZELNÝ MĚŠEC (1996), LOTRANDO A ZUBEJDA (1997) či ŠMANKOTE, BABIČKO, ČARUJ! (1998).

Coby patronka nadačního fondu se rozhodla spojit svou tvář a osobnost s propagováním pomoci pro opuštěné děti. Vyzařuje nezdolný optimismus a neustálou snahu vidět věci z té lepší stránky.

Tomáš "hippyman" Tesař