Holiday

Nevím proč, ale postupem času mi tento snímek v lecčem připomínal kultovní Velkou zemi, ale také jiné snímky, jejichž názvy si momentálně nevybavím. A čím mi je připomínal? Povrchností v jednání jednoho z partnerů, ale také rodičů daného partnera ad hoc Julie a jejího otce. Cary Grant předvádí tradičně skvělé výkony podobně jako Katharine Hepburn. Abych pravdu řekl, tak více než o komedii se jedná o romantické drama, které má co říci i dnes. Alespoň já v tomto snímku mnoho komediálních scén nepostřehl a více jsem se soustředil na sílu ústřední myšlenky. (29.02.2016)

Katherine Hepburn jako prostořeká rebelka tradičně výborná, Cary Grant už tolik ne, ale já nelida jsem se nějak nedokázala vžít do trápení (nepochybně apokalyptických rozměrů) chudáka znuděné milionářské krasavice. Moc citových výlevů, málo humoru...asi jsem očekávala něco víc ve stylu Leopardí ženy a o to víc jsem teď zklamaná. (14.02.2015)

When I find myself in a position like this, I ask myself what would General Motors do? And then I do the opposite! říká nezkažený Johny v milionové komedii George Cukora. Mlaďounký Cary Grant v ní pro krásné oči Katherine Hepburn předvádí salta vzad, postup vpřed a cimrmanovský úkrok stranou. Přísady jsou vyvážené-špetka cukru,kopa situačního koření, vagón sociální ironie a výbušnina v milostném trojúhelníku. Jeden z těch filmů, kde si na konci, při nyvém pohledu na černobílé gentlemany, říkám: proč jsem se nenarodila o sto let dřív?:) 90% (11.09.2007)

Paráda. Kombinace Cukor, Grant a Hepburn nemůže zklamat. Holiday se profilují ve své první polovině jako klasická divadelní screwballka, aby se před blížícím se očekávaným závěrem překvapivě proměnily do dramatické polohy, ve které hlavní postavy touží po vlastním sebeurčení. Tenhle docela neočekávaný tah ve výsledku funguje výborně a dodává postavám Granta a Hepburnové na plasticitě. Cukor byl prostě hollywoodský král. 9/10 (13.08.2017)

Velkoryse obsazené Cukorově komedii, skládající naivní příběh ze současně vtipných i důvtipných dialogů (nejednou i mimořádné citové hloubky), lze vytknout jen nedostatečné prokreslení (naštěstí nenaplněného) prvního hrdinova vztahu, který se (ač se kolem něj zprvu vše točí) ve vyprávění nenáležitě odbývá jen jako jakási danost a nekonkretizuje se odpovídající milostnou souhrou, ale jen nevěrohodnými ilustrativními gesty. Kvůli tomuto povrchnímu omezení mileneckého poměru na pouhý tělesný kontakt bez špetky porozumění a sdílení (jež šlo vyjádřit nějakým smysluplným hovorem či naznačit odpovídající epizodou), vedoucích k celoživotní společné cestě, působí jejich cit nevěrohodně, prázdně, až šíleně (prost zjevného milostného šílenství, prazákladní touhy a magnetismu lásky). Konfrontací se strhujícím životním entusiasmem starší sestry, inspirující a senzitivní, i se vzorem staršího manželského páru hrdinových přátel, okouzlujících svou vzájemnou oddaností a souhrou, vyvstane prázdnota svazku zasnubujících se zcela jednoznačně. Tento nedostatek je zcela zásadní a tříští se jím celý scénář. Sama realizace, herecká interpretace postav, však dovoluje (ba přímo nutí) přehlédnout jej a pokorně svědčit. (22.04.2015)