Reklama

Reklama

Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (155)

Matty 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku mě překvapila svižná režie vídaná spíše u současných thrillerů než u historických dramat podle skutečných událostí. Vyloženě akční hudba podbarvující odvážný odbojářský čin – ve vážně míněném filmu z druhé světové války? Jestli to funguje, proč ne. Snímek je díky tomu více přístupný mladšímu publiku, ačkoliv pochybuji že by mu bylo určeno primárně. Po slibném úvodu se film mění v nekončící dialog, který naštěstí začne vážně nudit teprve těsně před opět vyhroceným finále. Problémem je, že vybrané téma – jakkoliv humánní myšlenku nesoucí – není dostatečně silné pro udržení pozornosti i během nikam nevedoucích proslovů – jak se to dařilo Konferenci ve Wannsee. Poslední dny mě jednoduše nedokázaly vtáhnout, jejich budování atmosféry výhradně za použití „osudové“ hudby bych se nebál označit za laciné, přesto mě film bavil a dokázal podnítit můj zájem o dané téma. Takže cíl splněn, hurá, jdem domů? Ale kdepak, tady bylo rozhodně zaděláno na víc, čtyři hvězdičky nakonec vybojovala hlavně Julia Jentschenová svým přesvědčivým výkonem. 75% Zajímavé komentáře: Faye, liborek_ ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Tento film se opírá o historická fakta a dosud nezveřejněné výslechové protokoly….. PŘÍBĚH:***je to politika. Důvodem uvěznění je politický názor. Velezrada, napomáhání nepříteli. Hrdinství? Mladická nerozvážnost? Já Vám nevím. Umřít pro pravdu je hezké, odvážné, ale… Když Sophia mluví, je jasné, že její IQ převyšuje většinu populace (asi i mé). Dojetí nepřichází. Odboj vnímám trochu jinak. / HUMOR:ne./ AKCE:ne./ NAPĚTÍ:***to si pište! Každá ilegální činnost přináší napětí. Výslechy? Tady nevím. Sebevědomá Sophie ve mně neprobouzí žádné emoce. Soudní proces je jiný než známe. Nevychází z něj to napětí ,,kdy nevíte“. Tady totiž víte./ Nudné prostředí, zajímavá J.Jentsch a oživení v postavě hlavního prokurátora (tady byly emoce!). To ostatní – normální. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Výborně natočené i zahrané. Především drobné známky soucítění ze strany vyslýchajícího gestapáka či snad snaha zmírnit Sophiin trest, její zdánlivá vyrovnanost a klid ve chvílích, kdy se v jejím nitru odehrává drama, lyrická místa s průhledy na modrou oblohu či rozhovory s druhou uvězněnou ve vězeňské cele účinně zpomalující strojově přesný tep neosobní mašinerie, jež s neúprosnou samozřejmostí požírá všechny podezřelé. To jsou rozhodně silná místa tohoto filmu. Na druhou stranu se nemohu ubránit dojmu určitého schematismu, který jde pravděpodobně na vrub režisérově snaze po dramatickém, hybném podání. Dialogy se v něm často mění ve slovní ping-pong, což je nepochybně chyba a to i přesto, že pečlivě připravené a promyšlené odpovědi jsou ve chvíli výslechu na gestapu jistě možné a pochopitelné. Herecký výkon Julie Jentsch je přesto opravdu mimořádný, velmi civilní a opravdový. Také herecký výkon Geralda Alexandera Helda v roli vyšetřovatele účinně používajícího široký rejstřík "vyšetřovacích metod" od tichého přesvědčování až po emotivní výbuchy hněvu je mimořádný. Samotný soud je skutečně neuvěřitelnou přehlídkou mrazivě podané demagogie. Poslední část filmu je při vší tragice opět ztišená a zároveň velmi intenzivní. Samotný závěr se zvukem "mimo obraz" je sice nápaditý, ale asi by bylo lepší, kdyby to celé vyznělo do ticha. Popisný zvuk dalších dvou exekucí a výkřiky jsou v danou chvíli dosti rušivé. Pozoruhodná je neokázalá minimalističnost. Režisér doslova osekal všechny nadbytečné momenty a soustředil se na intenzivně a bezprostředně líčený děj. Není to film bez kazu, ale nesmírně silný. Proto těch pět hvězdiček. Pochopitelně je při sledování tohoto filmu téměř povinností vidět jej v němčině, neboť český dabing (jak je ostatně dosti obvyklé) vyznění filmu velmi výrazně oslabuje. Zvláště dojem ze soudního přelíčení je v češtině doslova poloviční, ale zkrátka přijdou i mnohá jiná místa filmu. Zajímavé komentáře: Matty, Faye, Gemini, pshimi, liborek_, Sofia ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Ti studenti si filmový pomník jistě zaslouží. --- Jako film mi to připadá spíš jako dramatická pomůcka pro školní výuku. A snad i trošku problematická. Vyšetřovatel Gestapa vyvedený z míry školačkou a snad i na moment pochybující? Bachařka potichu sympatizující? Skoro jakoby zlým byl jen "systém", kdežto Němci dobří... --- I Češi byli dobří, to jen hrstka komunistů... I Rusové jsou dobří, to jen Putin a jeho parta... Nikdo za nic nemůže, co? ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Hrdinstvo v čistej podobe, silný príbeh o nezdolnosti ducha a morálke vybudovanej na pevných a čestných zásadách. Po technickej stránke nemám výhrady - zaujímavo spracované a s výbornou dobovou atmosférou. Hlavne tu bolo silné emotívne vyznenie, ktoré samozrejme ku koncu ešte narástlo. Sophie Schollová vlastne ani nemala inú možnosť, ako len prijať svoj osud. Zamotala sa do toho tak silne, že prípadne zatratenie svojich ideálov a morálky, by aj tak znamenal jej koniec. S takou hanou sa žiť nedá. To je také isté, ako keby Ján Hus v Kostnici svoje učenie odvolal. Nemysliteľné, keď sa už raz človek vyberie po tejto náročnej, no ľudsky obdivuhodnej ceste, tak už niet cesty späť. Poznámka: Nemci počas vojny popravovali politických väzňov takmer výhradne gilotínou, tak ako to bolo vo filme. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (11)

  • Při závěrečných titulcích je možno vidět fotografie skutečných sourozenců Schollových a Christopha Probsta. (pUnck)
  • Soudce, který odsoudil členy skupiny Bílá růže k trestu smrti se, jmenoval Roland Freisler. Roland Freisler padl během 1. světové války do ruského zajetí. Po propuštění ze zajetí se vrátil do Německa jako přesvědčený komunista a vystudoval v Německu práva. Členem NSDAP se stal roku 1925 a hájil členy NSDAP, kteří měli problémy se zákonem.V roce 1942 se stal prezidentem Národního tribunálu a v této funkci se stal nechvalně proslulým soudcem. Cca 90 % z jeho 2600 rozsudků skončilo trestem smrti nebo doživotím. Trest smrti dostali mimo jiné členové skupiny Bílá růže a účastníci atentátu na Adolfa Hitlera z roku 1944. Na obžalované Freisler často křičel urážky a ponižoval je, mnoho svých procesů dokonce nechával filmovat. Freisler byl fanatický nacista, protože chtěl nacistům dokázat, že jeho komunistická minulost byl omyl. Roland Freisler nebyl nikdy potrestán, protože zemřel 3. února 1945 během spojeneckého náletu na Berlín v budově soudu zasažené výbuchem pumy. (Rollo_Tomasi)
  • Film primárně vychází z dobových svědectví, soudních dokumentů a odtajněných originálních protokolů po roce 1989 o výsleších Schollové na Gestapu, nalezených v archivech Stasi. (Kmotr76)

Reklama

Reklama