Zlaté město

Film jsem si pořídil ze dvou důvodů, za prvé jsem chtěl vidět válečnou Prahu v barvě a za druhé mne zajímalo jak moc tendenční snímek je. Říkal jsem si barevný snímek z roku kdy byl zabit Heydrich a vypáleny Lidice a Ležáky, to bude asi mazec. Navíc se celý odehrává v protektorátu... Děj začíná na Šumavě (v Sudetenland) v oblasti blat a prostých lidí. Dcera jednoho z nejbohatších statkářů a držitelů zamokřené půdy se zamiluje do inženýra, který přijel z Prahy vyprojektovat vysušení blat, čemuž se však sedlák velmi brání (obému). Dívka za ním nakonec do Prahy (Německé) natajno odjede, ale u své tety kde přespává se zamiluje do jejího syna. To je zlodějíček a prostopášník a všechny jeho kroky vedou k tomu aby se s naivní dívkou omámenou velkoměstem vyspal. To se také nakonec stane. Děvče otěhotní, ale synáček tetky se k početí nehlásí. Těhotná dívka se vrací zpět na Šumavu odprosit otce, který ji ale mezitím zcela zavhl. Snímek končí tragédií a měl sdělit, že se nemá opouštět domovina. Samozřejmě místy nacismus čpěl, ale dalo se na to dívat. Z Prahy se tam také mihlo pár barevných záběrů. Čekal jsem ale více (od té Prahy). (15.05.2011)

Asi v žádném jiném filmu jsem neslyšel tolikrát Smetanovu Vltavu, bohužel časem začne tento opakující se jev docela štvát. Ve snímku se střídají pasáže nudy a trapnosti vyvolávající nechtěný smích, do čehož jsou jako prvek vzrušení vmíchány nanejvýš afektované pohledy hlavních protagonistů, zvláště ústřední hrdinky. Vše pražské, resp. české je špatné, ale ani to venkovské tj. německé se tvůrcům příliš kladně vyjevit nepodařilo. Celkově 1* za sem tam nechtěný smích. Bohužel jsem film viděl pouze v cenzurované (zdá se však, že jiná už ani v současnosti neexistuje), tedy zkrácené verzi bez 10 minut těch prý nejvíce anti-českých scén, tím pádem ve mně snímek takhle možná vyvolal menší emoční efekt než by tomu bylo v případně kompletního díla. (04.08.2013)

Odsuzovat tento film je snadné. Jde sice o naivní kousek, ale především vadí zobrazovaná česká proradnost proti lidskosti v germánském pohledu na život. Je to rozhodně pravda, ale zároveň je to i pokrytecké! Mnoho českých (i předválečných) filmů zobrazuje Němce jako lidské zrůdy a mnohá komunistická agitka je ještě hrůznější. To, co nám zůstává, je mnohokrát obehrané téma o zlomyslnosti a zradě vypočítavého muže a o pádu prosté a čistě nevinné venkovské divy. Vše průhledné a předvídatelné, bez jakýchkoliv uměleckých ambicí. Snímek je sice barevný, a přesto černobíle šedý a nevýrazný. Hlavní postavou je prostá venkovská dívka německé národnosti českého pohraničí Anna 'Anuschka' Jobst (Kristina Söderbaum) se zlatým srdcem, ctižádostí a se sžíravou touhou po velkém zlatém městě. A protože jí její prudérní otec drží zkrátka, je o zápletku postaráno. K prohlédnutí ze sna o životě ve velkém světě může dojít jistě záhy, a velmi nepříjemně a s trvalým poznamenáním budoucnosti. Annin otec, velkostatkář Melchior Jobst (Eugen Klöpfer), staví na první místo lásku a úctu ke svému rodnému kraji, pracovní nadšení, tradice a zavedený způsob obživy. Třetí výraznou postavou filmu je Annin pražský bratranec Toni Opferkuch (zajímavý Kurt Meisel), bezcharakterní svůdce, který kalkuluje o bezpracné sladké budoucnosti. Z dalších rolí: Toniho upovídaná a oddaná matka Donata Opferkuch (Annie Rosar), majitelka restaurace a žárlivá Toniho ctitelka, paní Tandler (Dagny Servaes), šlechetný a zamilovaný německý inženýr z Prahy Christian Leidwein (Paul Klinger), Melchiorův předák a čestný a chápavý původní Annin snoubenec Thomas (Rudolf Prack), česká, vypočítavá a sobecká Melchiorova hospodyně Maruschka (Liselotte Schreiner), snobský inženýr Nemecek (Hans Hermann Schaufuss), či stará dobračka a služebná Opferkuchových, paní Amend (Frida Richard). Laciných příběhů o lásce a zradě je mnoho a tento zapadá do šedi průměru nepříliš zajímavých výtvorů tohoto druhu a specifikace. Protičeský postoj není pro film tím hlavním problémem. (12.07.2016)

Z relativně střízlivého základu - příběhu o venkovské dívce, které učaruje lesk velkoměsta tak moc, až ztratí sebekontrolu, nechá se svést městským floutkem a zůstanou jí oči pro pláč - se dík potřebě předvést ve špatném světle Čechy a, snad ještě naléhavěji, prokázat zhoubnost tužeb po vymanění se z kořenů rodné hroudy, stal schematický skoroškvár. Čechům jsou přisuzovány ty nejhorší vlastnosti - lstivost, lenost, necitelnost, slabost, bojácnost a slizká úlisnost. Působí to umělě, chtěně, za hranicí karikatury - ale nijak zvlášť nenarušuje logiku děje. Snad krom toho, že je nesmírně obtížné pochopit, čím tu živelnou árijskou dívenku mohli čeští příbuzní okouzlit. +++++ Horší je to s jednáním sedláka Jobsta - velice obtížně lze přijmout jeho obrat k hospodyni Marušce či jeho zlomení hole nad dcerou jen proto, že odjela do Prahy - klidně by se mohl vztekle sebrat a jít tu holku s práskáním biče dotáhnout zpět domů. Děj si bohužel ale žádá, aby Anuschka v Praze zůstala alespoň pár týdnů a tak je to nezbytné. +++++ Rozhodně bych si ale netroufl tvrdit, že Anuschka je zahraná katastrofálně (prostě obyčejný herecký výkon) a práce s barvou Harlanovi vůbec nešla (to klidně může být docela naopak), jak se lze v jistých komentářích dočíst. Je totiž otázkou, jak moc se zachovala barevnost filmu, který X let ležel v bůhvíjakých podmínkách, zvláště uvážíme-li, že dva roky zpět měli Němci s jejich prvním barevným filmem na Agfacoloru neskutečné technické obtíže. Přízračné zlaté město z Anniných snů, jež ji láká jako svíce noční můru, se nezdá být odfláknutým. Domnívám se tak, že odsudek spíše motivuje snaha nepřiznat náckům žádný um. Proč? Vždyť dobře víme, že ovládali válčení, řečnění a spoustu horších věcí... (31.10.2014)

"Protektorátny film" prominentného nacistického režiséra Veita Harlana bol v dobe vzniku kasovým trhákom ( na jeseň 1942 bežal v kinách aj v Slovenskom štáte, v Protektoráte Čechy a Morave bol zakázaný ) a získal mnoho ocenení ( Benátky ). Samozrejme sa dá polemizovať nad objektívnosťou cien, ktoré získal. Podobných presladených zromantizovaných drám bolo v tých časoch natočených neuveriteľné množstvo azda vo všetkých krajinách, ani tento neprináša nič nové. Jedinou zvláštnosťou je, že sa odohráva na šumavskom grunte bohatého statkára Jobsta a v stovežatej Prahe, ale všetky mená hrdinov sú ponemčené ( hlavná predstaviteľka Anna je oslovovaná Annuschka ), nikdy neodznie žiadny český slangový výraz, v česko-nemeckej rodine sú vždy Česi tí mamonárskí a bažiaci po majetku ( Maruschka ). Kontroverznosť pochopiteľne nie je v žánri, ale spôsobe nazerania na jednotlivé postavy na báze národnosti. Napriek tomu sa v niektorých ríšskych politických kruhoch film nepozdával a usilovali sa ho zastaviť, čo sa nepodarilo. (11.07.2011)