Moolaadé

Moolaadé je dokladem vzestupu afrického filmu, kdy ty nejlepší snímky už jsou plně přijatelné pro náročného diváka kdekoli ve světě. Scénář, režie, kamera i střih jsou profesionální, naopak zaostává herecký projev, kdy z pohledu diváka odchovaného profesionální euroamerickou tvorbou přinejmenším někteří herci jen deklamují svůj text. Ve snímku se najdou i scény a dialogy s příliš osvětovým nádechem, který je ale z hlediska tvůrců plně pochopitelný a filmu na kvalitě neubírá. Z emocionálního hlediska silná podívaná, kdy námětem je problém ženské obřízky, která si v Africe vybírá krutou daň v podobě zmrzačených nebo zemřelých dívek. Snímek sice využívá moderních postupů evropského filmu, ale jde o ryze africkou záležitost. Není to film o Africe z pohledu evropského intelektuála, ale film natočený Afričanem pro africké obyvatelstvo. Film je zajímavý i z hlediska posunu myšlení afrických elit - ještě před nějakými 15-20 lety byl hlavním tématem afrických filmů boj proti kolonialismu a euroamerickému kulturnímu vlivu; v Moolaadé jde o boj proti kulturní zaostalosti a nositeli nových myšlenek jsou lidé se zkušenostmi z vyspělého světa, jmenovitě vysloužilý žoldnéř, který působil u mírových jednotek OSN, a mladík z kmenové elity, kterého otec vyslal na studie do Evropy. Celkový dojem: 75 %. (22.10.2007)

Od Xaly (aka Uhranutí), proslulé satiry nejvýznamnějšího afrického filmaře Ousmana Sembena, se něco změnilo, něco zůstalo při starém. Zatímco v Xale znamenal evropský (francouzský) vliv především negativa, ve filmu Moolaadé už v Evropě vzdělaný mladík značí žádaný pokrok, odklon od nesmyslné tradice, podle níž mají být dívky obřezávány. Obřízka přináší jen bolest, zmrzačení, smrt ženy. Titul filmu vychází z termínu pro právo na azyl. Film se odehrává v Burkině Faso (populace: 12 milionů, v hlavním městě Ouagadougou se koná významný filmový festival, gramotnost pouze 18,7% - zdroj: OSN). (29.05.2005)

Původně jsem nevěděla, co čekat od afrického filmu, ale byla jsem příjemně překvapena. Výborný scénář, který nenechá nikoho chladným, přesvědčivé herecké výkony a krásná africká příroda (i když ta zde neměla zas tolik velký prostor, ale přece jen se bylo na co dívat)...Moc pěkný film se smířlivým koncem. (22.04.2005)

Najzaujímavejším zistením po zhliadnutí Moolaadé je fakt, že ženy v ňom predstavujú pokrok a muži sú spiatočníci. A to sme vo filme z produkcie Senegalu a Burkiny Faso. Tým druhým, nemenej zaujímavým zistením je to, že malá dedinka niekde mimo obludných afrických veľkomiest pôsobí rozprávkovo. Akoby bola postavená v štúdiu, ale zrejme nie je. Pokiaľ by tu nepanovali podobné rozpory, aké vidíme vo filme, zoberiem pár švestiek a idem si tam žiť v kľude a pestovať zopár plodín. Navyše tu sú ľudia sympatickejší, ako nafučaní Slováci. Moolaadé je minimalistický film s neviditeľným režijným štýlom, môže vás trochu uspávať, ale ponúka tak exotický pohľad, aký na festivaloch asi až zas tak často nevídame. Môžete si síce radšej pozrieť Fontánu pre Zuzanu 3, ale... (25.02.2015)

K Moolaadé je hlavně nutné přistupovat úplně jinak, dokonce i jinak než třeba ke korejským filmům. Když se podíváte v jaké koprodukci byl natočen, tak Vám to mnohé napoví. Já se ocitla někde úplně jinde, velmi daleko od domova, v zemi, kde se dodržují mnohé tradice, z nichž jedna se zde line celým filmem. Je to velmi kontroverzní téma, týkající se ženské obřízky. A přitom jsem měla pocit jako kdybych se dívala na přírodní divadelní představení. Nevím, ale jsem přesvědčená, že mnozí z nich stáli a hráli před kamerou poprvé a nebo je to jejich zvláštní styl filmového zpracování. A jak jsem tak sledovala ty krásné scenérie a děj, tak se mimo jiné nedalo přehlédnout, jak jsou pro ně důležité tuny baterií do kazeťáků, tuny chleba (já bych řekla podle vzhledu, baget), kde nemají náměstíčko na drby, ale studni, která sama o sobě je unikátní, žoldáka, vykutáleného prodavače a sukničkáře v jedné osobě a podobné bytůstky. A v tomto prostředí se setkává Moolaadé se Salindé v boji, týkající se již nahoře uvedeného problému. Je to zajímavý film, možná ne pro každého, ale já jsem ráda, že jsem trochu pronikla do míst a tradic, které jsou mi zcela neznámé. Co bych chtěla osobně vyzdvihnout, bylo vynikající sladění barev, které je tak typické pro africkou zem. (22.07.2015)