Jak to chodí u hrochů

I když to tady všichni kritizují, moc souhlasit nemůžu. Osobně tedy oceňuji práci animátorů a děj je sice většinou hodně naivní, ale moje dvouletá dcera byla z příběhů hrošíků nadšená. Málokdo si tady asi uvědomuje komu je tohle určené, takže není třeba hledat žádnou filosofickou nadstavbu. Bára Hrzánová a Lábus mě těmi zvuky tedy bavily, pak jsem se dozvěděla, že to není žádná hatlamatilka, ale prý skutečná slova z nějakého afrického jazyka. (18.12.2014)

Já moc dobře vim, že tohle je jeden z nejneoblíbenějších Večerníčků vůbec, ale upřímně - je mi to úplně jedno. Já si ho totiž zamilovala. V těch 5 - 12 letech, mě to jejich žvatlání vlastním jazykem neskutečně bavilo a moje sestry rovněž. Měli spoustu zábavných dobrodružství a přitom neopustili teplo domova (Už jenom ten hlavní nápad! Rodiče odjedou a s dědou je mnohem větší sranda, je skvělý!). Mají skvělého robota, který si s nimi hraje, co mu síly stačí a je občas rozumnější, než oba dva dohromady, takže je i dost zachraňuje. Afriko-piko-miko-ahojá! (21.06.2011)

Co nadělám, prostě jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků, ať se Vám to líbí, nebo ne... Pokud Vám jde tolik o to, jak na děti působí, pak, dle mého, úžasně rozvíjí fantasii a tvořivou hru. Možná byste se měli také zkusit nechat trochu ovlivnit - je přece krásné když se kartáč promění v dikobraza a začne si to šramonit po místnosti... (24.02.2010)

Je mi líto, ale musí to být. Tenhle večerníček je to nejhorší, co jsem kdy jako večerníček viděl. Jednou a vícekrát nikoliv - ani za všechny peníze světa. Když už se něco České televizi nepovede, tak to stojí za to. To, že je to loutkové a že pohyby nejsou zrovna dokonalé, rozumějte plynulé, přestože je večerníček z roku 2000, to snad by mi snad ani nevadilo, ale katastrofu z toho udělaly především příběhy jednotlivých dílů. I ten Pingu snad je lepší než tohle. (29.11.2010)

Nový zábavný večerníček o Hroší rodince a nejen to. To hlavní teprve přijde až po odchodu do práce jak hroší maminky tak i tatínka, to pak hroší dědeček společně s hroším vnoučkem zažívají a prožívají ty nejrůznější hry a nápady, kterými si krátí dlouhý čas, a které jak už to tak bývá jsou plné fantazie, humoru a vzájemného pochopení. Ten jejich domeček do kterého je vždy tak krásně vidět těmi malilinkatými okénky, je také moc pěkný. Samozřejmě i reletivní úspěch večerníčku zajistily i propůjčené hlasy Barbory Hrzánové (vnouček) a Jiřího Lábuse (děda), jinak je seriál bez jakéhokoliv komentáře. Viděl jsem jen asi dva díly z celkového počtu asi šestadvaceti ze dvou sérií a musím říct že se jedná určitě o takový lepší nový loutkový film. Mimochodem na hudbě se podílel jeden ze členů folkové skupiny Čehomor, kterou mám moc rád. Takže průměr 2,5/5*. (12.02.2007)