Kouzelný most

Krátkometrážní filmy já můžu, protože většinou koncentrují svou myšlenku do jednoduchých a účelných výpovědí, které tak maximalizují svou hodnotu. Proto se takové filmy zbytečně nevykecávají a táhnou přímo na branku, tedy diváka, s jasným cílem: Zaujmout. V případě Kouzelného mostu bylo vše splněno beze zbytku, musím uznat dobrou práci s obrazem a s představitelkou Hanky, Honza už byl na první pohled topornější, ačkoliv to mohl být stejně tak záměr. Pointa originální, hudba skvělá, stylizace neméně dobrá, protože Praha už dlouho nebyla krásnější. Závěrem přeju hodně štěstí tvůrcům a těším se na celovečerák! (15.10.2008)

Scénář: Jan Chramosta .. H..h..h.. Batoh... __ V průběhu komponovaného (před)večera k výročí srpnové okupace 1968 jsem sklouzl na chvíli k tomuto milému snímku a svým duchem a pojetím jako by z té doby, doznívajícího klidu a uvolněnosti pražského jara, vypadl. Scénář (originálně, lidsky a s pointou pojatá cesta po mostě Legií dvou zdánlivých přátel) i režie na úrovni a především kamera kouzlící pěkné záběry na plné obrátky. (20.08.2008)

Na natažené dlani, hřejivá žluť okvětí růže mění se v chladně bílé lilium zimní noci. A v sevřené pěsti, ve vší moci, karmínově rudá uvadá v černo-černý tyl sešlé oblohy. Černobílá stylistika nadmíru sedí, především krátkometrážním filmům a dává neotřelý ráz jejich výpovědi, žánrově jakékoliv. První minuty Kouzelného mostu mi svým rázem připomněly některé úvody bývalo-režimních televizních adaptací (v tom dobrém) a po celých těch cca 12 minut mě mile překvapovala neformální, však velmi profesionální kamera, plynulý střih jenž neotupuje dějový spád a dobré nazvučení. Zvlášť záběr na poletující racky vykouzlil spokojeného úsměvu a celý scénář, který se ku potěše vyhnul romantickým klišé (neřkuli kýčům) navíc vyprodukoval i docela příjemnou pointu. Nevim, jestli je to jen můj dojem, nebo sem se možná předávkoval šunkoflekama k obědu, ale Hana Baroňová mi v některých záběrech (especialy do očí) neustále připomínala tu křehkou Francouzku Andrey Tautou. Jisté rezervy (čistě sám za sebe) vidím v dialozích a volil bych možná i jiný hudební doprovod na úvod i závěr, ale dosti rejpinkgu. Každopádně výměny neuchopitelných citů a pocitů prostřednictvím neverbální komunikace (odkaz "prosté" niterné lidskosti) a již zmíněná nenucenost dělají z tohohle kraťasu celkově příjemnou, pohodovou podívanou. [7/10] (09.08.2008)

Vtipná, herecky, scénáristicky i režijně jímavá povídka o zdánlivě obyčejné cestě přes zdánlivě obyčejný most. Černobílá tomu sluší, poetika se line celou stopáží, výpovědní hodnotu to má taktéž a civilní zamilovanosti mladého Honzy nechybí rozvernost a nejistota!! Btw. líbí se mi příměr s Paris, je t'aime!! Tohle mělo nápad.. a i JINÁ látka v rukou STEJNÝCH filmových nadšenců má budoucnost!! (29.01.2009)

"milé, vtipné, svěží, pěkné, nápadité, melancholické, civilní, ucelené..." se nám tu opakují v komentářích tyhlety přívlastky a těžko bych proti nim něco namítal, bylo to opravdu příjemně strávených 12 minut... nojo, Hanka byla vždycky hezká holka a Radomil Uhlíř - jako i další sklepáci - stačí, aby otevřel pusu... nebo ne! vždyť on ani nemusí mluvit - tomu se říká komika charismatu... (10.09.2008)