ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Videa (1)
Recenze (54)
Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 ()
"Hlasy vzdálených hvězd" jsou velmi solidním sci-fi předobrazem "5ti centimetrů za sekundu". Sms zpráva, která ze Síria na zem doletí za osm let a sedm měsíců, je jediným prostředkem komunikace mezi dvěma bývalými spolužáky, Noburem a Mikako. Smutné, melancholické. Hodně "muziky" na ani ne půlhodinové stopáži. Přitom vytvořeno v jednom počítači a "na koleně". Makoto Shinkai: Respect! ()
Obrovský respekt k Shinkaiovu "co si člověk neudělá sám" dílu, jakkoliv jsou postavy z animačního hlediska neoddiskutovatelně slabé. Kombinace mecha války s prapodivnými emzáky a pro autora typické zaláskované lehce filozofické samoty s trochou mystických přísad mi přišla už moc zvláštní na to, abych se s ní mohl ztotožnit, ale pokud je to bráno jako demáč a vějička pro velká studia, která pak už konečně pochopila, že mají co do činění s pozoruhodným umělcem, jsem ochotný přivřít oko, protože výměnou za tuhle velmi svébytnou úlitbu jsme dostali Beyond The Clouds a hlavně 5 cm/s. Jelikož to tak ale velmi pravděpodobně vůbec nebylo, a obhajovat autorův starší počin jeho počiny novějšími beztak není fér, dám 70%, protože víc to na mě samo o sobě nezapůsobilo. Tedy žádná ztráta času - a že i mnohem kratší filmečky dokáží být mnohem větší utrpení - opět opodstatněný příspěvek do fondu anime kinematografie, povedená animace (musím si zase po dlouhé době dát Sins Of A Solar Empire;)), zajímavá atmosféra (i díky hudbě) a dva tři pohnuté momenty, prostě rozhodně nadprůměr... ale pro mě žádná událost. ()
Makota Shinkaie v současnosti považuji za jednoho z nejprogresivnějších a nejzajímavějších tvůrců současného anime. Přesto jeho rané dílko Hoshi no koe ještě nedosahuje kvalit pozdějších snímků jako například 5 centimetrů za sekundu. Během 25 minut rozehraje pro něj typickou neštastnou lovestory mladých pubescentů. Opět silný motiv zamilované bezmoci, osamělosti, další silný motiv je Shinkaiova slabost pro sci-fi prvky a vesmírný život celkově. Zde na tom založil celou zápletku a já to považuji za silné negativum filmu. Silně melancholické pasáže jsou najednou prokládány akčními pasážemi, které přes obdivuhodnou animaci většinou dost pokulhávají a aspon mně kazily celkový dojem z filmu. Případným zájemcům o tvorbu mladého režiséra bych spíš doporučil kouknout na již zmíněný 5 centimetrů za sekundu, kde Shinkai zdejší nedostatky vypiloval k dokonalosti. ()
Melancholická story o lásce a daleké cestě plný nádherných obrazů. Bohužel, film nenabízí nic víc, než podprůměrný příběh a grafiku, která ovšem trpí jistou kolísavostí - v některých scénách je velice precisní, v jiných působí dosti nedotaženě (např. ošklivé a nepříliš propracované obličeje postav). Když k tomu připočtu onen příběh, nevychází mi hodnocení tohoto filmu příliš positivně. ()
Galerie (9)
Photo © Mangazoo
Reklama