Pád do tmy

Mírně podobný příběh starších Psích vojáků, tentokrát však bez komediálních prvků a atmosféra pěkně zhoustla. Rovněž se přidalo na stylizaci a vykreslenosti postav. Vůbec nevadí, že ve filmu se muž vysytne asi deset vteřin kdesi na samém začátku, šestero hereček je překvapivě sympatických. Začátek je plný tajemných záběrů na hory a lesy v mlze a bez průtahů se zamíří na výlet do jeskyně. Tam už začíná to pravé klaustrofobické peklo. Scéna kdy Sarah uvízne v tunelu je vrcholem žánru a nejednomu divákovi se sevře žaludek. Obludy sice nejsou strašidelný, ale děsivý svým způsobem jsou hodně. Film skvěle ubíhá až ke konci. Ten povyšuje The Descent na IMO jeden z nejlepších hororů poslední doby a ztísněný pocit vás jen tak nepustí. Nemluvě o geniálních posledních pěti minutách. A do toho všeho hraje úžasná hudba... Co víc si přát? (22.01.2008)

Nieco mi na tom filme hrozne vadilo. Cela ta banda uskrecanych zien (vynimka bola Juno)? Uvodna scena s autom (nejako mi nesedelo, kamze sa tie tyce zapichli, ale ruku by som za to do ohna nedala :)? Nesympaticka hlavna hrdinka? Zeny, ktore sa premenia na vrazdiace monstra? Priserky, ktore raz nechaju niekoho na pokoji a raz nie? Nebudem to dlho obkecavat, pozerat sa to dalo, ale cakala som urcite viac :) (09.08.2009)

Záběr: Džíp zastaví u krajnice (nehledě, že film je britský a auto jede po pravé straně), levým předním a levým zadním kolem lehce zasahuje do silnice. Střih. Záběr: žena se zcela zkrvavenou tváří naříká za volantem. Opět prostřih na auto na krajnici a na ženu za volantem. Náhle se za autem zjeví "MACK" s návěsem plným dřeva. Záběr zpoza džípu, který je najednou v půli silnice, na projíždějící a pomalu mizející kamion. Opět rychlý střih a záběr na džíp zpředu, který opět stojí pokojně zaparkovaný na úplném kraji silnice... Já dokážu pochopit, že je to celé prezentováno jako pouhý sen či představa jedné z hrdinek, ale ať to celé nepůsobí jako pěst na oko. (10.03.2010)

Strach je mojí interakcí, pozřenou kyselinou co prostupuje mým tělem, rozlévá mrazivou nejistotu, horoucí poblouznění, leptá sklíčeností a rozpouští jistotu. Zásadní věci jsou většinou ty nečekané a z tohohle pohledu je pro můj prožitek The Descent docela zásadní kousek. Neil Marshall, který mě už jednou nemálo překvapil olschoolovým s surovým hororem Psí vojáci (2002), naservíroval hodně sugestivní podívanou, horor in-natura se velkou měrou nepřihrávané opravdovosti. Jakousi klaustrofobickou parafrázi na princip Kostky notně kořeněnou prvky mutantských hororů. Velikou devizou celého počínání je takřka minimalistická kamera, někdy spíš dokumentární, nežli filmová a taky hra světel v trenýrkách temnoty (červené světlice, zelené neony, infra, oheň). Plus si zaslouží i celkově atmosferický hudební doprovod, jenž jen umocňuje celý naturel děje (hudba ho nepřebíjí, je nenucená, vláčná a příjemně mrazivá). Na podmínky velice dobré a uvěřitelné herecké výkony, celkově dobře napsaný děj příběhu, který mistrně těží ze všech prověřených hororových klišé a halí je do celkově moderního hávu. No a samozřejmě, co by to bylo za bestiální kempování bez chleba s džemem, pořádnou gore požíračkou. Navíc jako zdaněnitelný bonus nenuceně překvapivý konec, takže co víc si přát? A že nejde najít jediný výrazný mínus? Možná snad, daní prostředí a formy je častá nepřehlednost, kdy se ztrácíte v postavách a po tmě orientaci dle výkřiků, natož dle jmen vzdáváte. Tudíž jednoznačný doporučení pro milovníky nekompromisních hororových jatek a pro slabší povahy navrhuju nákup elegantních plenových kalhotek Tena, dokonale prodyšných, co uchrání vaše pohovky od nečekaných úniků večeře. U mě za [9/10]. (17.10.2007)

Mimoriadne "hladový survival" v druhej polovici, budovaný síce overenými, ale presvedčivými a do extrému privedenými formálnymi postupmi žiaľ nedokáže zakryť pre mňa osobne slabú prvú polovicu, kde aj popri výraznej snahe o autenticitu sa v mojom prípade nedarí navodiť klaustrofobickú atmosféru stiesnenosti a strachu. 7/10 (23.08.2005)